Konečně jsem se dostal k poslední videoherní bondovce a teď už ji mám čerstvě dohranou asi za 7-8 hodin, což je možná trochu méně než se čekalo, to uznávám. Ale bohatě mi to vynahradila skvělá, dynamická a thrillerová náplň velice rozmanitých úrovní, takže jsem si dost pošmákl a s hrou jsem kupodivu velice spokojen. Na mém osobním žebříčku dokonce porazila starší a vynikající titul 007: Everything or Nothing, jenž jsem kdysi hrával na PS2.
Ano, kritiky nebyly k 007: Blood Stone zrovna moc příznivé, ale ani přehnaně negativní, však na Metacritic má hra nejvyšší průměrnou známku 65/100. Dle mého názoru je hra trochu podceňovaná a někdy až zbytečně strhaná, já bych to racionálně viděl tak na 7/10. Tak dobře, jako u Blood Stone, jsem se totiž už dlouho nezabavil a ještě před další rundou si dávám některé části znovu a znovu. Ano, přiznám se, že tvůrce hry, britské studio Bizzare Creations (bohužel je asi zavřou) mám hodně rád.
Však to jsou hodně šikovní lidé, kteří mají za sebou pestrou várku špičkových titulů, počínaje premiérovými formulemi 1 na Playstation, přes famózní Metropolis Street Racing na Dreamcast, jenž byl ve své době lepší hrou než tehdejší Gran Turismo 2, a konče celou sérií PGR. Osobně si totiž myslím, že podle zadání vytvořili Bizzáři solidní hru, však scénář napsal Bruce Feirstein, autor příběhu dvou filmových bondovek Golden Eye a Tomorrow Never Dies. Jako spoluautor se také podílel na dílu The World Is Not Enough. Myslím, že příběh Blood Stone není špatný, byť jeho podání v řádně dynamické lince je o třídu lepší.
Ostatně jsem se dozvěděl, že Feirstein stojí za scénářem všech tří posledních herních bondovek, od výborné 007: Everything or Nothing dále. Proto mi jeho angažování přišlo jako logické a on odvedl myslím svoji obvyklou a solidní práci. Atraktivní mi přijde i oslovení Daniela Craiga, který nasnímal a nadaboval hlavní roli, stejně jako Judi Dench svoji šéfku M a femme fatale celé hry, pohledná zpěvačka Joss Stone hlavní ženskou záporňačku. Však ona i nazpívala hlavní písničku celé hry, která zazní v úvodních titulcích. Tuto docela slušnou skladbu pak zkomponoval známý Dave Stewart, kdysi jedna polovina pop dua Eurytmics.
Hudbu do hry pak složila další velká osobnost v podobě Richarda Jacquese. Nenechte se mýlit, i přes francouzské příjmení je to kovaný Angličák. Ten má za sebou hudbu k desítkám různých her, však s Bizzary spolupracoval již před lety na hudbě k Metropolis Street Racing a naposledy spáchal muzičku k slabšímu The Club. A propo, hudba k prvnímu Mass Effectu je také jeho práce. Tak vidíte, spousta kvalitních osobností se na hře podílela a byť to automaticky nezaručuje špičkové výsledky, já si naopak myslím, že se to na kvalitě Blood Stone projevilo docela dobře.
Hudba, včetně té titulky, je výborná a orchestrální, příběh neurazí a jeho podání je jeden velký kriminální thriller. Když mě hra dokáže zaujmout a bavit celou dobu, ani nemám problém s kratší trvanlivostí, což je kritizovaný případ Blood Stone, kterého na nejlehčí obtížnost dohrajete třeba už za 6 hodin. Bizzáři se také nezapřeli jako autoři snad nejlepší arkádové závodní série posledních let a jejich časté honičky v licencovaných Aston-Martinech (DBS Coupé a klasický DB5 Seana Conneryho) mají drajv, spektakulárnost a dynamiku. Až jsem si říkal, škoda, že v nich nemůžete prostě zastavit a v pohodě si projet celou cestu, protože zdejší lokace jsou graficky velice pohledné.
Osobně jsem tak solidní a hbitou grafiku vůbec nečekal, hra na můj vkus vypadá výborně, čemuž pomáhají takéž velmi rozmanité úrovně, umístěné do Atén, Monte Carla, Istanbulu, Ruska, Barmy a Bangkoku. Zrovna v tom Bangkoku jsem si připadal jak v posledním Kane & Lynchovi, jenž je jak známo ze Šanghaje, zde jsem si ale pochod hrou užíval mnohem více. Ano, úrovně nejsou moc dlouhé, ale za to pokaždé zcela jiné a snad až kromě podzemí Istanbulu, které je na jedno brdo, jsem se všemi lokacemi spokojen.
Jistě, vytýká se někdy dosti jasná absurdita ve hře, to když třeba stíháte obří sklápěč pro povrchové doly, který drandí thajským centrem tak rychle, jako by to byl nadupaný sporťák a kolikrát je umělá převaha Bonda proti svým protivníků až moc okatá. Někdo také kritizuje přehnané efekty a samé monstr výbuchy při jízdních částech v autech a na člunu, což je sice pravda, že se kolem snad boří zbytečně celý svět, ale toto je prostě bondovka, ke které to tak nějak patří a ani filmy v tomto až na pár posledních výjimek nejsou přece jiné! Dokážu si také užít skutečné věci umístěné do hry, jako třeba v misi, kde na vznášedle pronásledujete obrovský ekranoplán, tedy letoun, využívajícího tzv. přízemní efekt.
Tento letoun v SSSR skutečně postavili, jmenuje se MD-160 Lun a ještě nyní je k vidění v jednom z vojenských přístavů v rusku jako chátrající vrak. Letoun se vznášel pouze blízko hladiny, proto i ve hře nevzlétne, čemuž se někdo z recenzentů dost podivoval. Jeho úkolem bylo rychlým přízemním letem, kde nebyl vidět na radarech, dopravit protizemní řízené střely do blízkosti pobřežních cílů protivníka. Takže tím, že vystřeluje střely na vaše vznášedlo, vlastně ani tak moc tvůrci nelžou. Líbí se mi také, že po dohrání každé úrovně si jí můžete dát znovu a díky tomu, že jsou rozdělené ještě na dílčí podčásti, ani nemusíte opakovat celou jednu misi, ale střihnout si třeba jen jednu honičku znovu. Pro lapení achievementů je to neocenitelná věc, takovéto rozkouskování, to bych ocenil i u jiných her.
Nakonec si tak myslím, že Bizzáři neodvedli špatnou práci a jejich bondovka je vcelku povedené dílko, což ale hráči moc neocenili, protože do dneška hra snad prodala jen něco přes 600 tisíc kusů, což je na takovouto hru, jejíž produkce už jen díky těm známým protagonistům musela být dost drahá, stále málo. Nevím, asi už bondovky tolik netáhnou, ale tuto bych rozhodně do koše necházel, už jen perfektní systém krytí se hodně povedl, stejně jako animace boje na blízko, zkrátka u mě velká spokojenost. Hře bych vytkl snad jen tu krátkost, stereotypní prolézání katakomb pod Istanbulem a ty možná až moc přehnané efekty a výbuchy při honičkách, jinak ji považuji za výbornou bondovku poplatnou své předloze.
Oficiální www stránka 007: Blood Stone je zde.
Není hudba z prvního Mass Effectu od Jacka Walla a Sama Hullicka? 😉
Jo jo, ale celou hudbu jak koukám dělali čtyři lidi, včetně toho Jacquese. 🙂