Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

lostdamnedA to prosím jen hlavní linku, tedy přesně 23 příběhových misí za 14 hodin. Sice jsem v tom zajel tři závody na motocyklech + obsloužil úkol od jedné náhodné postavy, ale to je vedlejší. Když si totiž k této už tak dlouhé hrací době přidáte ještě kupu vedlejších úkolů, jako hledání a lovení sběratelských racků (obdoba holubů v originální hře), závody, bitky s konkurečními gangy, další náhodné postavy a multiplayer s šesti režimy od dvou do šestnácti hráčů, v celku je to na pouhý stahovatelný přídavek vskutku obří dávka herního zážitku!

Sice ke konci kampaně už citelně přituhne, takže bez předzásobení se silnými zbraněmi a hlavně neprůstřelnou vestou to jde velice ztuha. I proto jsem některé mise opakoval klidně i několikrát za sebou, počítaje v to i tu finální, kde mi každou chvíli poldové zastřelili spoluútočící NPC parťáky, což mě ale docela štvalo, protože tyto skutečnosti skorem nemůžete vůbec ovlivnit. Nota bene, když inteligence počítačových kolegů není z nejlepších a dosti často mi lezli přímo do mušky.

V tom, spolu s méně rozmanitou náplní hlavní kampaně, vidím asi největší chybu tohoto datadisku, protože i když jsem postupoval hbitě vpřed a při útoku jsem se stále kryl, stejně jsem nemohl za to, že neschopný Terry stále lezl poldům do hledáčku. Jinak ale i vzhledem k té dlouhé délce a nabušenému obsahu, jenž jsem odkryl v minulém příspěvku, jsem velice spokojen a s chutí si Lost & Damned dám klidně ihned znovu a lépe!

Jestli alespoň na Xboxu 360 budou takhle vypadat i další přídavky od Rockstarů (Microsoft si zaplatil minimálně ještě jeden exkluzivní DLC jen pro sebe), tak se máme zase na co těšit. Hodně mě potěšil i přátelský přístup vydavatele, který se tentokrát zapřel ve své touze ždímat ze všeho a ze všech, načež nejenže podpořil launch přídavku sadou hráčských obrázků a oblečků pro avatary ve stylu gangu Lost zadarmo, ale po jeden celý týden umožnil majitelům stříbrných účtů hrát Lost & Damned po internetu zadarmo, tedy za předpokladu, že si datadisk zakoupili a stáhli.

Na závěr nabízím něco svých statistik z celého hraní, což pomůže udělat představu, jak je Lost & Damned koncipován. V těch zmíněných 23 úrovních jsem celkem 45x zemřel, přičemž mě poldové zabásli pouze jedinkrát. Díky tomu jsem zavraždil 565 osob a 138 k smrti přejel (přídavek je opravdu velice násilný!), ukradl 38 aut, 13 motorek a „vypůjčil“ si také 3 čluny. Dále jsem způsobil 85 požárů a nejdéle v kuse hrál necelé 4 hodiny.

Tyto šílené počty by měly na mravokárce spíše působit, než povykování nad tím, že je vidět jedné postavě malý pindík s velkým chroštím. Každopádně násilí v datadisku už je na můj vkus přehnané, takže jsem se snažil ušetřit životy nevinných jak jen to šlo, což se …ehmm, jak vidno asi zas  tolik  nepovedlo.