Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

Velkou část Floridy okupuje rezervace Big Cypress National Preservation, která pokrývá jak velké lány luk a buše, tak i mokřady a bažiny. Prostě mi to připomnělo starou hru Redneck Rampage, krajina v ní vypadá velmi podobně. Rezervací provází speciální loďky poháněné vrtulí vysoko na zádi, jako mají vznášedla. Zdejší krajina vypadá docela drsně, stromy s kořeny vyhlodanými z doslova hnijící vody, kolem neprostupná buše s totálně spletitými porosty a v tom jezdí loďky uzounkými průrvami říček.

Skoro bych si myslel, že v tomto prostředí nemůže nic žít. Kupodivu se zde ve velkém loví tzv. Modří krabi, což mě překvapilo, protože voda je zde opravdu hnijící a špinavá. Dalším častým obyvatelem jsou mývalové, kteří při přiblížení ukrutně řvoucího člunu s motorem ze starého Forda Thunderbird sami přilézali k vodě, protože ani jim nevoní zdejší hnusná voda a nepohrdnou tak rybkou a čistou vodou z flašky, což jsou pamlsky, které mají řidiči lodí stále u sebe. Mývalové jsou tím krásně ochočení a samozřejmě magnet na fotoaparáty turistů z lodí.

Náš kapitán ale v rámci hodinové projížďky jednou moc zafrajeřil, přidal moc pod kotel a nezvládl zatáčku, takže nás idiot narval mezi větve na břeh, což pošrábalo cestující na první lavici. Místo aby se omluvil, jouda jeden, tak jen mlel, že loď nemá brzdy ani zpátečku. Tak jsem si zamumlal pod vousy, že loď nemá brzdu ani zpátečku a lodivod zase nemá mozek. Kousek dál jsme ještě nakoukli do jakési farmičky dvou podivných bratrů křováků, opět jako vystřižených z dvojičky v Redneck Rampage, kteří chovali obří hady, aligátory, papoušky a želvy. Jeden plešatý bratr za pět dolarů vstupného vyndal asi metrového aligátora, pomuckal se s ním a nabízel ho k pomazlení a na držení.

Vzhledem k tomu, že ten pán smrděl víc než ten aligátor a vypadal skoro nebezpečnějši, v naší grupě se nabídka neseznala s odezvou, takže chlapík mrsknul chudáka krokodýlka zpátky do hnijícího akvárka, kde nebylo nic vidět a šel se zase dvořit v propoceném tílku další výpravě. Na zpáteční cestě jsme na radu místních projeli asi nejluxusnější místo na Floridě, městečko Naples, což vypadá jako americké Monte Carlo.

Opravdu výstavní vily, luxusní vozy všude kolem a samozřejmě jako jinde nepotkáte ve městě skoro ani živáčka, protože tady se nechodí, ale jezdí. Návštěva McDonaldu byla povinností, nabídka prakticky podobná co u nás, potěšil ale bezedný kelímek s volným doléváním nápoje a dvě místní übertmavé černošky, které zajímal náš podivný jazyk, jenž nikdy v životě nezaslechly.

Po odpovědi, že jsme z České republiky, se zatvářily ještě podivněji, však o naší domovině v životě neslyšely. Z letargie je probudilo až nasměrování, že ležíme mezi Německem a Ruskem. Mno, stejně bych za jejich znalost zeměpisu ruku do ohně rozhodně nedal. K večeru jsme ještě nakoupili v místním outletovém centru Miromar Outlet Center, samozřejmě oproti našim se zcela neporovnatelnými a nižšími cenami. Nabídka množství značek nesmírná, a to jsem myslel, že nejlepší nákupy se dělají v New Yorku!

Už o den dříve jsem výhodně v Best Buyi koupil iPod 32GB, jenž v přepočtu vyjde asi na 5 a půl tisíce, což je o pár tisíc lacinější, než u nás. Rovnou se mi do něj hodila i čeština, takže celníci se pak na letišti můžou jít vycpat. Dnešní večer ještě plánujeme za chvíli zajet do downtownu Fort Myers, který je dole u moře a zítra ráno už vyzvedávám snad zarezervovaný Ford Mustang Cabrio a razíme na dvoudenní výlet do letoviska Key West na úplném jihu USA, samozřejmě s návštěvou Miami, kde si určitě zalaškuju s policajtama jak Tanner v prvním Driverovi!