Poslední díl rallye skotského pilota hraju již poměrně dlouho, odjeto mám již skoro 70 závodů a stále mě tato hra baví jako žádné jiné rallye. Ať je Dirt jakýkoli ( jeden z pohledů nabízím i v podobě mé recenze na Hrej.cz), jedno se mu upřít prostě nedá. Je ohromně rozmanitý a díky tomu i velmi zábavný. Obrovská škoda toho odfláklého multiplayeru, který moderní hře dělá solidní ostudu, ale oproti tomu kariéra je naprosto vynikající. O pyramidovém systému závodů asi víte, ale nikdy bych si nedokázal představit, jak je tento jednoduchý koncept motivující.

Parádní je vlastně skutečnost, že vám paradoxně stále zbývá méně a méně závodů. A to se mi právě líbí, protože vám ježdění díky tomu pěkně odcejpá. Znamenitá sbírka půl tuctu různých závodů způsobuje, že vždy si můžete vybírat z několika unikátních podniků. Jezdíte zde sami, ve dvojici s jedním oponentem, v chumlu šesti aut, až v hromadném souboji s devíti dalšími vozy. Už jen tato skutečnost poukazuje na příkladnou rozmanitost zdejšího poježdění. Ovšem nejlepší je, že si před každým jednotlivým závodem vždy volíte jednu z pěti obtížností, podle které se odvíjí jednak model poškození vozů a druhak samozřejmě výkon vašich protivníků.

Čím vyšší obtížnost, tím za umístění na bedně obdržíte více peněz na nákup dalších vozů i polepek. Díky velmi malým rozdílům v obtížnostech, se můžete při postupném absolvování jednoho závodu na všechny tyto stupínky krásně zdokonalovat, protože s každou další jízdou vlastně nevědomky vylepšujete své časy. Proto mě hodně baví jezdit každý závod úplně do mrtě a postupně se prokousat všemi stupni až k nejtěžší výzvě. A kupodivu to není nic těžkého. Kromě několika rallye erzet jsem všechno ostatní vždy zajel na první místo ve všech obtížnostech. A to podotýkám, že nejsem nijak extra kovaný jezdec.

Nesmírně podařené jsou hlavně oba pohledy z kokpitu, protože jednak se v Dirtu používá poměrně veliký výřez na čelní sklo, ale hlavně Codemasters upustili od přílišného zatmavení skla, které mě již dlouho u závodních her dost vadí. Díky tomu je dle mého názoru výhled z interiéru vůbec nejlepší, jaký kdy podobná hra nabídla. Třešničkou na dortu je pak zcela svobodné konfigurování tlačítek na ovladači. Tuto obyčejnou funkci dříve nabízela prakticky každá konzolová hra, když na počítače dnes tvoří zažitý standard. Opravdu nechápu, proč to dnes výrobci v konzolových hrách vůbec nepoužívají, což je příklad nového Flatoutu pro Xbox 360.

Čtvero namapování tlačítek uživatelovy choutky na vlastní styl ovládání vůbec neuspokojí, zvláště když je manuální řazení tvrdě přednastaveno striktně jen na horní čelní tlačítka, kde je to krajně nevhodné. Změna není možná, ale kdyby tvůrci použili stejný přístup jako Codemasters, hned by se řadilo daleko veseleji bez nutného přehmatávání ze spodních analogových kolébek.

Jen doufám, že v připravované TOCe, která bude mimochodem postavena na identickém grafickém enginu co Dirt, již nebude grafika tak kýčovitě přesvětlená, protože to co předvádí nasvícení a některé efekty v Dirtu, nemá s realitou nic společného. Stačí se jen podívat na průběžné čáry na silnici, které spíše vypadají jako rozsvícené zářivky. Raději preferuji střídmější a nepřikrášlenou grafiku bez všemožných pozlátek. Na počítači si tyto efekty můžete omezeně deaktivovat, ale na Xboxu se jich nezbavíte. Jak ale ukázal např. Motorstorm, pěkný obrázek se dá docílit i bez podobných berliček. To by si měli ostrovní grafici vzít k srdci a raději se zaměřit na plynulost framerate, protože ten i na Xboxu občas sice mírně, ale patrně doskakuje. Holt předtím nesmíte hrát Forzu Motorsport 2…