Kdysi jsem tady na Gamesblogu porovnával PC verzi a Xbox 360 mutaci této hry, no až po novém roce jsem si našel čas a verzi pro konzoli dohrál kompletně do konce. Splnil jsem většinu achievementů, i když mi v tom pravda pomáhala jinak velmi pěkná oficiální příručka. Condemned byl jeden z launchových titulů pro Xbox 360, takže se dají dnes pořídit za solidní cenu i bazarovky. Navíc konzolová verze disponuje v porovnání s PC mutací o chlup hezčí grafikou a kvalitnějšími světelnými efekty, ruku v ruce s lepším konstrastem tmavých scén, kterých je ve hře habaděj. Nicméně pro počítače je zase k mání slovenština, když s češtinou snad byly nějaké potíže. Jelikož mám na srdci několik dojmů z této hry, nedá mi to, abych se i tak trošku s křížkem po funuse s nimi nepochlubil.

Jedno se Condemned upřít nedá, a tím je vynikající atmosféra strachu a tísně. Mistrný design temných a zlovolných úrovní výhradně v roztřískaných lokacích nechává vyniknout ten pud vnitřního obávání se o sebe sama v půvabných čarokrásách. Ať už je to temná a neobývaná část podzemní dráhy, opuštěný obchodní dům s hrůzně aranžovanými a oživujícími figurínami, zdemolovaná stará škola, nebo ostatní squaty, vše je opravdu mistrně pochmurné, ba i skutečně hrůzostrašné. Stále se obáváte o svůj život, protože střeliva i střelných zbraní je velmi málo a zacházení s chladnými zbraněmi a dalším harampádím vyžaduje určitý cvik a dobrý postřeh.

Condemned má blíže spíše k psychologickým hrám typu Silent Hill, než k akčněji pojatým Resident Evil, ovšem již s nimi nesdílí rozmanitost úrovní. Bratříčkem všudypřítomného strachu je totiž stereotyp, nastupující kolem poloviny herní doby, což může být podle obtížnosti a smyslu pro splnění všech úkolů mezi pěti a deseti hodinami. Lokace jsou totiž sice nadmíru detailní a pochmurné, ale díky tomu až na poslední otevřenou farmu velmi podobné. Navíc je zdejší konání prakticky striktně omezeno dvojicí činností "boj-odkrývání důkazů". Stále tak prozkoumáváte oblasti, bojujete proti nepřátelům v podobě vagabundů, pankerů, podivných zmutovaných lidských trosek, vyvrhelů, vrahů a nadpřirozených přízraků (ano, ve hře má jistou roli i nadpřirozeno). Občas seberete nějaký ten důkaz pro laborku FBI, ale zase jdete a bojujete.

Motivem hry je totiž obvinění hlavního hrdiny z dvojnásobné vraždy policistů, které ovšem zabije jeden sériový vrah agentovou pistolí, jenž mu dříve odejmul. Hlavní hrdina tak na vlastní pěst protlouká bující zločinné podhoubí města, aby našel důkazy svědčící v jeho prospěch. Boje jsou zde velmi specifické a využití při nich najdou desítky rozličných předmětů, které zastanou funkci zbraní. Ty lze velmi často urvat, či utrhnout, popř. vyjmout z okolního prostředí, nicméně jen některé tyto předměty jsou k dispozici. Plně interaktivní lokace zde nejsou ani náhodou. Když např. vytrhnete plynovou trubku z vedení, opodál položenou plaňku již použít nemůžete. Zbraně tak nacházíte jen na tomu určených místech, což znamená, že všechny trubky vyjmout a použít nelze, jen některé.

Předmětů k obraně je ale opravdu spousta: hasičská sekerka (jen s ní se dají rozsekat jinak nepřístupné dveře), těžké kladivo (jen ono platí na visací zámky), rýč (jen rýčem je možné zničit elektronické zámky), různé kusy prken s hřebíky či kolíky, trubky, dveře od skříňek, stolní deska, páčidlo, tyč na šaty, ruka od figuríny, sekáček na maso, atd. Střelné zbraně pak představují klasické kusy jako pistole, pušky, brokovnice i samopaly. Všechny tyto zbraně i předměty mají mnoho charakteristik. Mají různý dosah i ničivost, stejně jako krátké či dlouhé časy pro máchnutí a blok. Proto se vyplatí jejich pečlivější zkoušení a studium na různé protivníky. Obecně je nejvyváženější zbraní s krátkými časy a solidní ničivostí páčidlo a později sekáček. Sekera a kladivo sice poskytují nejvyšší ničivost, ale zase jim dlouho trvá švih pro úder i blok. U střelných zbraní je pak nejlepší volbou brokovnice.

Díky obtížným soubojům, kdy musíte vždy zachytit blokem výpad nepřítele a pak mu ihned na to jednu uštědřit, není Condemned nijak lehká hra, ale uvedený proces se dá rychle naučit i u obtížnější protivníků a pozdějších bossů. Proti realitě je ale striktně určené omezení předmětů pro určité činnosti (viz. výše), elektronické zámky by jistě šlo "rozlousknout" i kladivem, či sekerou. Naštěstí jsou ukládací checkpointy poměrně hustě rozmístěné. Condemned pak na úplném konci dává hráči na výběr, jestli má zabít, či nechat žít úhlavního protivníka, což poukazuje na dva různé konce, ale není tomu tak, konec je jen jeden. Uvedená volba je tak pouze pro splnění achievementů, protože za obé rozhodnutí obdržíte vždy jeden achievement. Pro oba dva pak stačí po závěrečných titulcích jen nahrát poslední checkpoint v bitvě s posledním bossem, který je situován kousek před filmeček s okamžikem volby. Celá poslední úroveň se hrát nemusí.

Investigace, tedy sbírání důkazů je jen rutinní práce, na kterou budete vždy upozorněni, stejně jako na správný nástroj, takže tato činnost hratelnost moc nezvyšuje. Po dohrání kampaně pak již žádné další možnosti nenajdete, protože žádný multiplayerový režim Condemned nepodporuje. Hra tak má velmi malou životnost, ani mě už se nechtělo pochmurné putování zažít podruhé. Condemned je tak dle mého názoru solidním titulem, ale vyplatí se koupit jen za sníženou cenou, ovšem kvalit svých kolegů ze Silent Hillu a Resident Evilu rozhodně nedosahuje. Nicméně bát se budete opravdu královsky, čemuž vydatně pomáhá i noční byt s jediným obyvatelem v podobě vaší maličkosti, brrrrrrr.

Oficiální www stránka Condemned je zde.