Když ke konci roku 2020 polský CD Projekt vydal svoje akční sci-fi RPG Cyberpunk 2077, tehdy to byla zprvu velká sláva, ale později velká ostuda. Obří video hra s otevřeným světem – mimochodem zcela největší projekt v historii studia – byla naprosto neodladěná a plná chyb. Autoři měli sice značné zkušenosti z předchozí trilogie The Witcher (Zaklínač), jenže to byly proti Cyberpunku stále daleko menší a jednodušší tituly. Dnes je Cyberpunk 2077 samozřejmě již plně dokončeným a funkčním produktem, jenž kupodivu i po těch čtyřech letech stále žije. Na začátku června kupř. dostal podporu prostorového zvuku Immerse Gamepack od společnosti Embody a ve vývoji je pod kódovým názvem Project Orion druhý díl Cyberpunk 2077.
Takže se nedá říci, že by svět Cyberpunku 2077 dnes nikoho nezajímal, tudíž se ani nedivím, že si singapurský vydavatel CMON vyjednal od Poláků licenci a minulý rok vydal na základě Cyberpunku 2077 deskovou hru Cyberpunk 2077: Gangs of Night City. Letos v květnu jsme se dočkali i české verze od vydavatelství Blackfire Entertainment. Deskové gangy se tak trochu vrací zpátky na začátek, protože Cyberpunk je původně stolní sci-fi hra na hrdiny z pera amerického designéra Michaela Pondsmithe, jež ve své první variantě vyšla již v roce 1988 a v nejnovější před čtyřmi roky. Cyberpunk 2077: Gangy Night City ovšem samo sebou není první deskovou hrou na motivy nápadu pana Pondsmithe.
Produktů z univerza Cyberpunk RPG od roku 1996 vyšlo rovnou několik, však i tvůrce nejslavnější karetky na světě, známého Magicu, Richard Garfield, si licencoval Cyberpunk pro svoji sběratelskou karetní hru Netrunner. Je ale pravda, že tak velká deskovka, jako je Cyberpunk 2077: Gangy Night City, ta v univerzu klasického stolního RPG Cyberpunk ještě nebyla, byť druhým dechem musím dodat, že si autoři dost usnadnili práci. Pro sci-fi zasazení si totiž adaptovali starší převahovou kompetitivní deskovku The Godfather: Corleone’s Empire z roku 2017, kterou k nám mimochodem taktéž v češtině jako Kmotr: Impérium Corleonů donesl Blackfire Entertainment.
Vztah mezi oběma sourozenci ale rozeberu příště v recenzi, nyní se zaměřím na Cyberpunk 2077: Gangy Night City z pohledu hráče video her, který je velkým fandou počítačového originálu. Jinými slovy si dále přečtete, jak moc se stolovka video adaptaci přibližuje, či jestli vůbec stojí za to, aby si ji pořídili i hráči, kteří raději drží myši a joypady než karty a figurky. Ještě jednou připomínám, že Cyberpunk 2077: Gangy Night City si jako svoji předlohu bere video hru Cyberpunk 2077 a nikoli to prapůvodní stolní RPG Cyberpunk, z něhož zase vychází hra pro konzole a počítače.
Já jsem pro vaši ilustraci nechal v PC verzi Cyberpunku 2077 i s datadiskem Cyberpunk 2077: Phantom Liberty přes 110 hodin, zatímco ve stolním Cyberpunku 2077 mám nahráno sólo, ve dvou a ve čtyřech přes dvacet partií. Čtveřice autorů deskovky v čele se zkušeným Ericem M. Langem musela hned na začátku vývoje řešit jednu velkou odlišnost. Cyberpunk 2077 je striktní příběhová hra pro jednoho hráče, zatímco deskovka musí pokrýt daleko širší záběr. Těch zvolených 1-5 hráčů je parádní rozsah, za kterým se skrývají gangy jako hlavní hybatelé děje ve stolní verzi.
Ve videoherním Night City operuje 11 takových skupin, zatímco v krabici stolovky najdete 4. Všechny pocházejí z videohry počínaje velmi vlivnými Tygřími spárami přes Maelstrom ze severu a Voodoo Boys až k nejmenším Valentinos. Možná škoda, že tu nejsou nejsilnější borci z Barghestu, ale i tak je nabídka frakcí na hraní solidní. Další trojici gangů přineslo pro Kickstarter exkluzivní rozšíření Cyberpunk 2077: Gangs of Night City – Gang Wars (jsou to Animals, Moxes a Scavengers). To v češtině tedy nevyšlo, nicméně jedno rozšíření již ano. Cyberpunk 2077: Gangy Night City – Rodiny a psanci za necelých dvanáct stovek přináší krom nové čtvrti k hernímu plánu taktéž dva středně silné a vlivné gangy Přízraků a Aldecaldos, s nimiž se počet hráčů rozšíří na těch 5 (základní krabice je pro 1-4).
Než vybrané gangy je důležitější věcí, že každý z nich má v deskovce naprosto unikátní schopnosti vycházející z chování skupin ve videohře, které více rozeberu v recenzi. Když si novou partii rozeberete zase jiné grupy, hraní se tím hodně obmění. Na stole nepřijdete dokonce ani o jedinou ze tří megakorporací, s nimiž se pouštíte do křížku na monitoru či televizi. Zatímco Kang-Tao je přítomná pouze skrze několik silných zbraní, Arasaku a Militech najdete i v příběhových misích, což je fajn. Doposud, jak vidno, se stolní Cyberpunk 2077: Gangy Night City drží své předlohy jak augmentované klíště, tak jak to je se samotnou lokací futuristické megapole Night City? Obří a živoucí otevřený svět je jedním z divů počítačového originálu, jaký na stůl samozřejmě nepřenesete.
Jenže, jak se to vezme. Deskové Night City je taktéž obrovské. Herní plán je oboustranný (jedna strana pro 1-3 hráče, druhá pro 4-5) a opravdu rozlehlý 90 x 60 cm! Zabere na stole fakt hodně místa, nicméně je to potřeba, protože do čtvrtí umisťujete docela dost figurek a žetonů a při menších rozměrech by se tam ani nevešly a plán by nebyl přehledný. Přehlednost tu totiž nutně potřebujete, abyste vždy dobře na první dobou věděli, kdo má kde převahu. Plán víceméně odpovídá celé digitální mapě 1:1, pouze byl ponížen počet čtvrtí z videoherních 8 na maximálně 6, což je nutné pro vyvážení při daných počtech hráčů.
Na stole samozřejmě chybí Dogtown z rozšíření Phantom Liberty, jinak pouze předměstí (Badlands), jaké v deskovce ani není potřeba. Deskovka totiž distrikty využívá pro umístění různých klíčových lokací, v nichž můžete provádět zase jiné akce, jako je např. získání pomocníků a plnění úkolů. Jinak je to jen vhodný dokreslující prvek pro atmosféru. Velkým rozdílem Cyberpunku 2077: Gangy Night City oproti videohře je fakt, že v něm nehrajete za jednu postavu, ale za celý gang, takže ve městě můžete mít v jednu chvíli klidně až tucet figurek. Proto ten obří herní plán. Pokud se těšíte na známé hrdiny z města, autoři na to šli krapet jinak.
Pokud máte čím zaplatit a nějaký člen vašeho gangu se nachází na vhodné lokaci, můžete si naverbovat pomocníky (EdgeRunners, v češtině přeložení jako Okrajáři). Těch je v deskovce bohužel pomálu a ne všichni jsou opravdu prospěšní. Desítka postav je fakt nic, navíc ani v rozšíření Rodiny a psanci žádné další hrdiny nenajdete. Naštěstí všichni pomocníci pochází z digitálního Night City, jsou si naprosto podobní (CD Projekt dodal stejné artworky, jaké dělal do své hry) a u všech hromů zde nechybí ani ikonický Johny Silverhand v podání Keanu Reevese! A opět je skvělé, že schopnosti všech Okrajářů alespoň vzdáleně vychází z toho, co dělají ve videohře.
Na první pohled to vypadá, že autoři deskovky rezignovali na jednu z hlavních funkcí celého Cyberpunku 2077, a to na augmentace a implantáty. Ve videohře prakticky nenarazíte na člověka, jenž by nebyl alespoň částečně robot nebo kyborg, přitom žádný koncept vylepšování postav či členů gangů v deskovce nevidíte. Nicméně není to tak úplně pravda, protože stačí pozorně projít balíček bojových vylepšení, který na první pohled ukrývá jen zbraně. Zbraní je tu 18 karet, přičemž ze stejného balíčku s nápisem Souboj na rubu získáte i velmi silné implantáty a augmentace v počtu 26 karet, což sice na hlavní mechaniku celého RPG postupu ve videohře není nic extra, ale nemůžete zase říci, že se na vylepšování autoři papírové verze úplně vykašlali.
I ta akční složka skrze přestřelky na herním plánu ve velmi jednoduchém stylu se mi docela zamlouvá. V nich již ty silnější zbraně rádi využijete, protože se nehledě na počet jednotek v lokaci vždy porovnává pouze účinnost jedné vybrané karty zbraně, jakou si každý z účastníků vybere. Eric M. Lang si do soubojů vložil velmi podobný systém, jaký navrhl již u své parádní deskovky Blood Rage z roku 2015 (česky pod stejným názvem od REXher). I když totiž bitku prohrajete, stále můžete díky schopnosti na své kartě zbraně něco vytřískat. V Blood Rage jsou na chtěné prohry specialisty karty boha Lokiho, tady vám stačí nějaká z těch 44 kartiček futuristických zbraní/augmentací.
Každopádně těchto zbraní a předmětů je oproti pomocníkům dost a tak si v pohodě vyberete pro sebe fakt dost silné. Okrajářů je méně hlavně z důvodu jejich plastových figurek, jichž spolu s figurkami členů gangů (4 x 9) v bedýnce naleznete celkem 46. Navýšení třeba o dalších 10 figur pomocníků by již tak ne úplně levnou deskovku (od 2.499,-) ještě více prodražilo. Nakonec rád dosvědčím, že mě převedení Cyberpunku 2077 z jedniček a nul na papír a plast potěšilo, pročež si oba koexistující světy tam za monitorem a na stole rád střídám. Pro znalce a fandy má Cyberpunk 2077: Gangy Night City v rukávu docela dost atrakcí.
Je vidět, že si autoři dali práci na opravdu pedantském převedení, však i všechny ilustrace vycházejí z malířské dílny CD Projektu, takže jsou parádní. Najdete tu jak takřka celé město Night City, tak i jeho mnohé obyvatele, jaké v podobě nehratelných postaviček potkáváte ve videohře. Jistě si najdete svůj oblíbený gang, pročež výhodou deskovky je, že ve videohře za členy gangů přímo hrát nemůžete, nota bene abyste si s nimi mohli zabírat a ovládat celé čtvrti! S přimhouřením oka i ty implantáty tu v menší míře nasadíte (byť vždy jen jednorázově) a když budete mít velké štěstí, přidá se k vám do gangu i ikonický Johny Silverhand, v němž Keanu Reevese poznáte na kartě i na figurce naprosto okamžitě!
Nejnovější komentáře: