V roce 2013 si tři švédští kamarádi, zkušení to matadoři herního průmyslu, založili své vlastní nezávislé studijko Villa Gorilla sídlící ve Stockholmu. Tito vývojáři byli předtím zaměstnanci taktéž stockholmských Starbreeze Studios, v nichž pracovali na titulech The Darkness, The Chronicles of Riddick: Assault on Dark Athena a reinkarnovaném Syndicate. Tato trojička pak od roku 2014 začala naplno pracovat na první hře studia Villa Gorilla pojaté dost unikátně jako mix veselé 2D plošinovky inspirované sérií Rayman, páčkových her typu pinball/flipper a otevřeného světa žánru metroidvania. Docela svébytné, ne? Výsledkem je po necelých čtyřech letech vývoje krásná a velmi povedená 2D plošinovka s otevřeným prostředím jménem Yoku’s Island Express, jež vyšla v květnu 2018.
Ručně kreslený a jasně barevný broučí ostrov nazvaný Mokumana je opravdu velmi rozsáhlý jak na šířku, tak i na výšku, kdy se po něm pohybujete od podzemí až po nebe. Určité části prostředí jsou v duchu žánru metroidvania uzavřené a dostanete se k nim později, nicméně valná část celého ostrova je již od začátku opravdu volně přístupná. Nad to je zdejší grafika překrásná a produkčně daleko většímu Raymanovi se minimálně vyrovná! Hlavním hrdinou Yoku’s Island Express je malinký červený brouček Yoku z rodu vrbounů (takže vlastně hovnivál), který na své bobulce (opravdu to není kulička z hovínek) připlouvá na ostrov, aby na něm po starém pterodaktylovi převzal úlohu místního pošťáka. Ovšem novou práci nebude mít až tak jednoduchou, protože na cestě potká jednak zlé potvůrky, jež obtěžují hodné sousedy, nebo blokují postup vpřed, a jednak vlastní prapodivné obyvatele Mokumany, kteří po vás něco chtějí, nebo potřebují pomoct.
Pošťácký a dobrácký Yoku je tak holka pro všechno, takže si neúnavně válí svoji bobulku a putuje po velmi umně a vtipně postaveném světě, který je celý uzpůsoben jako jedna velká skluzavka pro kuličku, s níž je Yoku nerozlučně spojen. Místo hopkání Yoku využívá odpinkávání pomocí stejných páček a odrazných plošinek, jaké znáte z hospodských mechanických automatů, v nichž odpalujete ocelovou kuličku. Při letu Yoku sbírá různě poházené kousky ovoce, za něž si pak odemyká další zprvu uzamčené páčky a plošinky, s nimiž se zase dostane do dalších částí ostrova. Hratelnost je v Yoku’s Island Express přímočará a jednoduchá, kdy vám na ovládání Yoku postačí tři tlačítka. Dvě na modré a žluté páčky a jedno na interakci s prostředím.
Do toho navíc hraje velmi příjemná a nerušící ambientní hudba, potvůrky roztomile žvatlají (z rozpočtových důvodů tvůrci vypustili dabing) a lokace se postupně mění za nové světy, od svěžích letních lesů po deštivé louky až k zasněženým pláním. Putování je tak akorát dlouhé, aby nezačalo být stereotypní, protože kromě kutálení a odpalování tu jinou činnost prakticky neděláte. Pokud se nikde moc nezaseknete a nebudete svědomitě plnit všechny úkoly od obyvatel (což znamená vrátit se daleko nazpět do prvních lokací), hru dokončíte mezi 6-8 hodinami. Jenže nyní tento velmi chválený, pohledný a příjemně hratelný titul, jenž se svým pojetím i pečlivým provedením vymyká pojetí standardní nezávislé hříčky, koupíte v PC digitálce pro Steam jen za padesátikorunu, navíc je na Steamu stále k dispozici i demo. Nicméně v zrcadle té ultra nízké ceny hraní dema ani není nutné, protože takto levných a povedených veselých plošinovek, které nejsou přehnaně obtížné jako Crash Bandicoot, je na trhu stále jako šafránu.
Diky za tip! Koupil jsem na switch, taky ve sleve a parada!
Na Switch to musí být úplně parádní. Rádo se stalo, tady na GamesBlogu budu upozorňovat na zajímavé i nové hry.