Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

Jak ukázaly minulé měsíce a roky, iPhone a jemu podobní od Applu se na trhu etablovaly také jako určitá herní platforma, byť se mi nechce říkat, že plnohodnotná. Každopádně nejen tento telefon vstoupil s přimhouřením oka tak trochu do výsostných vod Nintenda DS(i)/3DS a PSP, což se vlastně takto úspěšně jinému telefonu, kde jsou jeho herní možnosti až druhotným využitím, ještě nepovedlo.

A je to díky tomu, že iPhone/iPod apod. jsou na zábavné účely relativně skvěle uzpůsobeny, ať už velkým a kvalitním displejem, silným procesorem, dotykovým ovládáním nebo polohovým čidlem. Toto všechno mu zajistilo pozici jako herní platformy, se kterou se musí počítat. Však hry jsou na prodejním portálu App Store v prodejích zastoupeny velmi výrazně. Úspěch zajistila také vesměs velice příznivá cenová politika, kdy většina her pro iPhone / iPod stojí naprostý pakatel i na naše poměry.

Dá se říci, že vedle některých produktů s Windows Mobile je iPhone právě nejlépe uzpůsobeným telefonem pro herní vyžití, což samozřejmě nenechaly bez povšimnutí ani přední distributoři počítačových a konzolových her. Do rozjetého vlaku tak nastoupili třeba EA, Square Enix, nebo Activision, když není nouze o portování osvědčených značek z dospělých platforem, jako v případě Spore, nebo Need for Speed.

Díky velmi jednoduchému a rychlému prodejnímu kanálu dokážou tyto hříčky generovat velice solidní zisk, však už se z několika i nezávislých tvůrců stali díky povedeným a levným hrám milionáři, protože každý titul je vlastně ihned po vydání dostupný obrovskému počtu potenciálních hráčů. Pro zajímavost, na App Store bylo vydáno již přes 21,000 her, přitom na DS 3680 a na PSP jen 607 (stav k 9/2009). To jsou naprosto neporovnatelná čísla, i když je jasné, že mnoho iPhone hříček se s tituly pro DS/PSP nemůže měřit. Má se tak celý herní průmysl s cestovními konzolemi bát? Já si myslím, že nikoli.

iPhonu a spol. dle mého názoru totiž schází jeden velmi podstatný prvek, který jeho konkurenti mají. Tím mám na mysli hardwarová tlačítka, kterých je telefon od Apple zcela prost. Právě tato drobnost může v konečném účtování, jestli se iPhone stane důstojným konkurentem DS a PSP, hrát velkou roli. Však si vzpomeňte, jak při launchi iPhone nejeden analytik předpovídal, že právě iPhone bude se svými hrami znamenat revoluci v mobilním hraní.

A tím se tenkrát nemyslelo jen na ostatní mobilní telefony, ale právě i na doposud jasně rozdané karty v oboru herních konzolí do kapsy. Jestli se již dnes dá situace dobře posoudit, tak hry pro iPhone se sice prodávají jako housky na krámě a je o ně prakticky největší zájem ze všech typů aplikací ke stažení, jenže že by tento byznys nějak rázně promluvil do výdělků zavedených výrobců kapesních konzolí, to se zatím nestalo.

Možná i z toho důvodu, že známé a oblíbené „velké“ značky her uvedené na iPhone až na pár výjimek (např. The Secret of Monkey Island) často znamenají hodně ořezané hříčky, které toho s původní hrou nemají zas tolik společného. Osvědčené značky tak automaticky nemusí znamenat opravdu velký úspěch, což lze dokumentovat třeba na zmíněném Spore pro iPhone, nebo Doomovi. Je totiž složité hru původně určenou pro zcela jinou platformu upravit pro striktně dotykové ovládání telefonu, což většinou vždy přineslo jen velké kompromisy v hratelnosti.

A už jsme zase u těch tlačítek, však papírově větší naději mají klidně i malé tituly bez velké korporace za zády, které již od začátku počítají s dotykovým ovládáním a omezeními iPhone, načež hru pro něj nemusí znovu upravovat a vymýšlet. Takovým příkladem je např. Blimp: The Flying Adventures, pojetím jednoduchá akční hříčka z pera domácích tvůrců, ale dokonale naroubovaná pro polohové ovládání.

I když se najde již hodně opravdu špičkových kousků, stejně se nemůžu ubránit dojmu, že hry na iPhone obecně jsou vždy určitý kompromis (i kvůli chybějícím tlačítkům), který je nejčastěji ve znamení ztíženého ovládání, tedy alespoň ve vztahu ke specializovaným herním konzolím. A právě proto se dle mého názoru nemusí konkurence tolik obávat, jako se předpovídalo dříve.

Neprokázalo se, že by např. potenciální zákazníci PSP raději volili iPhone, protože ten stále nedokáže zejména hardcore hráčům nabídnout takové služby, jako specializované herní zařízení, což ale ani není v jeho moci, když je to hlavním určením zcela jiné zařízení. Nicméně casual hráčům, kteří si prostě jen za mrzký peníz chtějí ukrátit čekání nebo cestu, má iPhone rozhodně co nabídnout a to hlavně za mnohem nižší ceny software, než jakákoli konkurenční konzole.

Zde už k určité penetraci dochází, však možnost pohodlného výběru hry a jejího okamžitého stažení prakticky kdekoli, je hodně silná zbraň právě pro občasné hráče, kteří si iPhone jako herní platformu dosti oblíbili hlavně na jeho domovském trhu v zámoří. A to je přitom stejná cílová skupina, kterou by rádi více oslovili i tradiční výrobci konzolí. iPhone jako herní platformu tedy rozhodně není dobré podceňovat, i když může jen těžko ohrozit výsostná postavení Nintenda, potažmo Sony, a ti se tak bát o svá korýtka rozhodně nemusí.

Jenže i tak telefonu patří určitá a nezanedbatelná část trhu občasné zábavy, tedy příležitostných hráčů všech věkových kategorií, mezi něž se na cestách ostatně řadí i autor této úvahy. Tam se Applu povedlo vstoupit dokonale a jedině v tom konkurenci tak trochu vypálil rybník. Nicméně jako opravdu globálního hráče na herním poli si ho i tak představit nedokážu.

Článek byl napsán pro Eurogamer.cz a publikován s jeho svolením.