Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

vanguard.jpgTak trochu se jako překvapení zjevil zcela nový díl nekonečné ságy z druhé světové války Medal of Honor, tentokrát ve své speciální reinkarnaci jen pro konzole PS2 a Wii. Pokud vás zajímají bližší podrobnosti, doporučím svoji recenzi na Hrej.cz, nicméně k článku bych ještě dodal něco úvah.

Podle mého je toto dílko jednoho z méně zkušených vyvojových týmů v EA asi nejhorším Medal of Honor na Playstation 2, dokonce i poměrně odfláklý Rising Sun bych stavil výš, protože má daleko delší kampaň, kooperativní offline multiplayer, stejně jako online herní režimy. Navíc atmosféra úvodního přepadu Pearl Harboru není vůbec špatná.

Obrovským zklamáním v případě posledního Vanguardu pro mě byla hrací doba. Dlouho u mnohé hry prostě nevydržím až do konce, protože mě to zkrátka již přestane více bavit, nicméně Vanguard jsem dojel do úplného konce a to prosím pouze z toho důvodu, že je hra za poslední dobu snad vůbec nejkratším trikem, co jsem měl kdy na sobě.

Já jsem Vanguard dohrál v pohodě za dvě odpoledne, tedy asi 8 hodin, přičemž se zvýšenou rychlostí bez pečlivého zkoumání vlastností a dělání poznámek pro recenzi bych ho jistě dohrál za jeden jediný den. Atmosféra také není úplně skvělá, i když se najde několik okamžiků, kdy vás hra poměrně pohltí. Zaplatit za titul přes tisícovku, aby se mi již druhý den válel v poličce a nebo v bazaru nepovažuji za dobrou investici.

A pouze offline multiplayerové bitky pro kvarteto hráčů na rozdělené obrazovce nejsou prakticky žádnou další přidanou hodnotou i když se alespoň odehrávají na nově navržených mapách inspirovaných lokacemi z kampaně. Co se ale povedlo na výbornou je grafika. Hezčí Medal of Honor na PS2 nenajdete, dohlednost je při skocích na padáku velkorysá, doskakování objektů minimální a pozornost k detailu znamenitá. Pěkné je i moře v úvodních misích na Sicílii stejně jako animovaná obloha, po hříchu na PS2 zas tak často neviděná.

Mrzí mě, že si tvůrci nevzali žádný příklad z předchozích dílů, protože by jinak mohli úrovně navrhnout více otevřené. Nynější uzounký koridor bez jakékoli odbočky zaručuje veskrze narosto lineární postup jaký zažívá prase na jatkách. Taktéž se již nenadějeme zpestřujícího byť omezeného velení podřízenému týmu z European Assault a také rozkazy jsou jen s možností posloupného plnění. Nic vedlejšího a nepovinného na hlavního hrdinu nečeká.

A je to škoda, protože by stačilo vzít jen to dobré z minulých dílů a strčit to do jednoho dévédéčka, nicméně výsledek je daleko sporadičtější. Úplně obyčejná lineární 3D střílečka ještě navíc s příšerným skriptováním, které má např. poslední díl Call of Duty již dávno za sebou. Kolegové ve zbrani nejen prakticky vůbec nic nikdy netrefí, navíc nevytáhnou paty dříve než hlavní hrdina a nic si sami nezačnou. Stále jsou vám v patách, stále musíte chodit první, i když nejste žádný velitel. Nepřátelé se zase generují furt dokolečka a to až do té doby, než překročíte neviditelnou čáru v lokaci.

Pak vezmou nohy na ramena a to i když je jich velká přesila. Takhle lajdácké skriptování jsem již dlouho nezažil, ovšem do očí bijící je to naštěstí jen v úplném závěru. Doporučuji přečíst odstaveček o nahánění nepřátelského kulometčíka v rozbořeném mlýně ve zmiňované recenzi Vanguardu. Nakonec tak doporučuji Vanguard velkým obloukem minout a případně zvolit předchozí European Assault, nebo sice o poznání škaredější, ale za to daleko promakanější Call of Duty 3.

Oficiální www stránka Vanguardu je zde.