Recenze Farmářský handl – každý vás chce oškubat!

V roce 1985 tradiční německé vydavatelství Ravensburger vydalo jednoduchou karetní párty hru Kuhhandel pro 3 až 5 hráčů od 10 let věku. Neveliká krabička skrývala jednak 40 karet s obrázky domácích zvířat se zelenými ruby a jednak 55 karet peněz s červenými ruby. Jenom pro informaci, krátce předtím Ravensburger, jenž mimochodem funguje i na českém trhu dodnes, oslavil 100 let od založení v roce 1883! A to není ani zdaleka nejstarším velkovýrobcem stolních her na světě. Těmi jsou pravděpodobně americká společnost Lockwood a německý vydavatel Kosmos. Obě firmy totiž začaly vydávat stolní hry již od roku 1822. Ale zpět ke Kuhhandelu, jehož česká verze nese trochu jiný název Farmářský handl.

Za těch skoro 40 let se Kuhhandel rozšířil do světa v nespočtu jazykových edic a variant, takže dnes patří mezi klasické tituly podobně jako třeba Clue/Cluedo (od 1985), Monopoly (od 1935), Risk (od 1957) nebo Scrabble (od 1933). V češtině tuto zábavnou a veselou karetní taškařici ideální na večírky nebo do hospody distribuuje samozřejmě duchovní otec Ravensburger. Pozor, na poměry párty her je Farmářský handl na svůj základní herní režim docela dlouhou hrou, protože než doberete všechny kartičky, tak uplyne 45 i více minut. Nicméně manuál obsahuje i režim zkrácené hry, kdy se handlujete o poloviční počet zvířat, takže partie lze oříznout asi na 30 minut. A to už je v pohodě i pro kratší stolní společnosti.

Ještě připomínám, že vzhledem k zaměření nelze Farmářský handl provozovat sólo. Nicméně existují komunitní pravidla pro hraní ve dvojici, ale ta jsou krapet ořezaná a nenabízí takovou zábavu jako partie ve třech a více hráčích, pročež tento počet vřele doporučuji. Pro hraní ve dvou Farmářský handl určitě cenu nemá. Farmářský handl částečně čerpá ze známé karetní hry Kvarteta, protože i všechny druhy zvířat jsou zde zastoupeny vždy čtyřmi kartami na druh. A vy právě potřebujete sbírat celá kvarteta ideálně co nejvíce druhů, tedy kupř. čtyři kočky, čtvero koní nebo kvarteto ovcí. Zvířata mají různou cenu myšleno pro účely bodování na konci hry, kdy takový kohout nestojí skoro nic, zatímco kůň je zde na body velmi žádaný živočich.

Pokud na konci handlu před sebou uzříte celá kvarteta zvířat, nejdříve sečtete jejich bodové hodnoty, pročež pokud takový koník dává 1000 bodů, za jeho kvarteto dostanete stejný počet bodů, nikoli 4000. A tento bodový součet pak vynásobíte počtem svých hotových kvartet. Když např. máte na konci hry kvarteto kohoutů za 10 bodů a k tomu 4 koně za 1000 bodů, váš celkový bodový příděl je 1010 x 2, tedy 2020 bodů. A kdo má na konci partie bodů nejvíce, stává se nejlepším farmářem široko daleko. No jo, ale jak se k těm zvířatům, potažmo bodíkům, dostat? Inu, to je velmi jednoduché. Do začátku má každý hráč stejný paklík karet peněz v hodnotách 2 x 0 (to je pro blafování), 4 x 10 a 1 x 50. Karty zvířat leží na stole zamíchané lícem dolů.

Obsah balení

Hráč na tahu si může vybrat jednu za dvou akcí. Na začátku to bude jen akce Dražba. Aktivní hráč vyloží jednu kartu z balíčku a nabídne ji ostatním. Po směru ručiček má každý hráč možnost přihodit do dražby svoji částku, přičemž jakmile první řekne svoji nabídku, každá další musí být min. o 10 vyšší. Dražitel se nesmí dražby účastnit, jen pozoruje ostatní a chytře je popohání, protože peníze od toho, kdo nabídne nejvíc, dostává právě on! Levné karty zpočátku nikdo moc nechce, protože za ně na konci hry dostanete minimum bodů, zatímco o bodově silné karty bývá bitka. Tady začíná dobrá přetahovaná, protože jakmile má jeden hráč třeba tři karty jednoho druhu a v nabídce se na stole objeví poslední karta do jeho kvarteta, samozřejmě se mu to ostatní hráči snaží překazit nebo alespoň co nejvíce zdražit.

Není nouze o úsměvné situace, kdy hráč dá všechny svoje prachy za jednu kartu, zatímco hned ta další je v dražbě stejné zvíře, jaké nutně potřebuje, ale už na něj nemá peníze. Aktivní hráč, tedy licitátor, jaký vyložil a nabídl kartu zvířete ostatním, si ale tuto kartu stále může přednostně zakoupit a vyfouknout jí nejvýše přihazujícímu. Ovšem musí mu dát ze svého stejnou částku, jakou by zájemce býval vyhrál dražbu. No, a pokud náhodou draženou kartu nikdo nechce, dražitel jí získá zcela zadarmo! Tímto způsobem se na počátku partie postupně redistribuují karty zvířat jednotlivým hráčům, takže ti mají před sebou jako veřejnou informaci různé sady zvířat. A v tom na stůl přichází druhá akce Obchod. Tady Farmářský handl začíná být i napínavý, protože při obchodu, jaký si aktivní hráč zvolí místo dražby, si farmáři dávají SKRYTÉ nabídky peněz za nákup zvířat.

Start partie pro 3 handlíře

Zájemce předloží majiteli žádaného zvířete tajnou nabídku, a to tak, že mu lícem dolů podstrčí libovolný počet karet peněz. Pamatujete na ty kartičky peněz s hodnotou 0? V tomto okamžiku jimi můžete vylepšit svoji finanční nabídku, takže vašeho obchodního partnera třeba přesvědčíte, že mu dáte za jeho zvíře fakt hodně karet velkých peněz… Když majitel zvířete uzná, že se mu nabídka zamlouvá, vezme si vaše nabídnuté karty peněz a kartu živočicha vám předá. Jenže k tomuto dojde jen málokdy, protože si každý bude spíše myslet, že ho chcete jen pěkně oškubat. I na to hra myslela, takže i majitel může také skrytě podat protinabídku. V takovém případě si oba hráči své peníze vymění a ten kdo nabídl více, získá kartu zvířete od druhé strany, přičemž si nechá i její nabídnuté peníze.

Jakmile se před koncem hry doberou všechny karty zvířat, to nastává ten pravý čas pro toto handlování, protože hráči si potřebují dokončit svá kvarteta. Velmi často můžete za málo získat hodně, nebo vás v cuku letu někdo oškube. Díky té mechanice dražeb a skrytých nabídek je Farmářský handl až překvapivě veselá, humorná a zábavná karetka s extrémně jednoduchými pravidly, jaké ale v české verzi ukrutně naboural snad až moc agilní překladatel. Ten do pravidel sám za sebe přidal větu, že dražitel zadá vyvolávací částku zvířete, což je nebetyčná blbost, jaká dělá handl naprosto nehratelným! Přitom v originálních německých ani v anglických manuálech tato věta není. To by každý dražitel prostě navrhl tak vysokou částku, na jakou by nikdo z ostatních neměl a díky tomu by kartu sám zadarmo shrábl.

Oslík je boží, protože přináší prachy!

Správně první na řadě od licitátora řekne nějaký vlastní příhoz, např. „dám 20!”, druhý na to „ne ne, já to beru za 50!”, třetí prohlásí, že kartu nechce, takže nic nepřihazuje atd., ale sám licitátor žádnou vyvolávací částku neříká. Jelikož cizí edice touto velkou chybou překladatele netrpí, na internetu tudíž žádné informace k tomuto přešlapu nenajdete. Já chybu zjistil až porovnáním pravidel v různých jazycích, protože jsme se při první partii zastavili a další hraní nemělo smysl. Pokud se ale budete řídit tím, že sám aktivní hráč (licitátor) žádnou vyvolávací částku neříká, ale jen otočí kartu a sleduje, kdo jí chce, je Farmářský handl výbornou karetní hříčkou do veselé společnosti, jakou si díky jejímu kompaktnímu balení můžete přibalit i na cestu.

Hodnocení GamesBlogu: 7/10