Recenze Marvel X-Men: Povstání mutantů

Marvel, to je dnes obří americká zábavní společnost s hlavním sídlem v New Yorku, jíž tvoří několik divizí od hraček a komiksů přes filmy až po televizní seriály. Od roku 2009 patří pod Disneyho, přičemž její nejstarší částí je divize Marvel Comics, založená již v roce 1939 přímo v srdci Velkého jablka na Manhattanu. Ostatně prvotním podnikatelským zámyslem byla tvorba komiksů o fantastických a nadpřirozených hrdinech, kteří bojují jak na straně dobra, tak i zla. Však nejstarším účastníkem karetky X-Men: Povstání mutantů je Angel, jenž je více než osmdesát let starý! Zatímco Marvel mnohým nic neřekne, tak se snad každý jistě setkal s nějakým z hrdinů s nadpozemskými schopnostmi, jaké v Marvelu většinou již v době 2. světové války vymysleli.

Typickým příkladem je Kapitán Amerika (Captain America) – postavička, která měla (v komiksových sešitech) pomoci americké armádě v bojích 2. světové války. Kapitána zrovna ve hře X-Men: Povstání mutantů ale nenajdete. Do marvelovské party dále patří kupř. Ant-Man, Deadpool, Doctor Strange, Ghost Rider, Hulk, Iron Man, Spider-Man, Star-Lord ze Strážců galaxie, Thor či Wolverine abych citoval jen ty nejznámější. Hrdinů se za více než osmdesát let objevilo na stovky, přičemž karetní hra X-Men: Povstání mutantů jich pokrývá šestnáct. Pokud se těšíte na svého oblíbence, tak tady jsou: Angel, Armor, Beast, Colossus, Cyclops, Forge, Gambit, Iceman, Jubilee, Magik, Phoenix, Rogue, Shadowcat, Storm, Wolverine a X-23.

Znalci již vědí, že všechny tyto kladné postavičky patří do superhrdinské skupiny mutantů X-Men, kterou Marvel poprvé uvedl v roce 1963. Proti nim pak stojí skvadra patnácti antagonistů, opět to tradičních nepřátel X-Menů, s nimiž mutantní skupinka neúnavně bojuje již od počátku šedesátých let. Vypořádat se musíte s Avalanche, Blobem, Emmou Frost, Haroldem Lelandem, Juggernautem, Lady Deathstrike, Magnetem, Master Moldem, Mystiquem, Omegou Red, Phoenix, Pyrem, Sauronem (s tím z Pána prstenů nemá nic společného), Stříbrným samurajem a Tomem Cassidy. Deskové a karetní hry mají v Marvel univerzu dlouhou tradici. Vůbec první licencovaná deskovka The Captain America Game se dostala na trh v roce 1966, zatímco první videohra až v roce 1978. A byla to jen cestovní digihra The Amazing Spider-Man Rescue.

Velká domácí licencovaná videohra vyšla až v roce 1982 na konzoli Atari 2600, přičemž jejím hlavním hrdinou byl Spider-Man. V současnosti jsou superhrdinové obecně velmi populární a tak každým rokem vychází desítky hraček, modelů, komiksů, knih, seriálů, filmů a her, takže si Marvel musel založit ještě několik dalších podniků, aby svůj stále bobtnající zábavní průmysl vůbec dokázal ukočírovat. Kupř. jen minulou sezónu vyšly dvě videohry Marvel Midnight Suns a Marvel Snap, předešlá léta např. Marvel Guardians of the Galaxy, Marvel Future Revolution, Marvel Spider-Man: Miles Morales či Marvel Avengers. Když se vrátím k deskovkám a karetkám, tak aktuálně letí Marvel United, Marvel Deck Building Game z herního systému Legendary, tzv. živá karetní hra Marvel Champions nebo marvelovka vložená do série Zombicide.

Dalším do této skupiny je v originálním znění kostková karetní hra X-Men: Mutant Insurrection, jež vyšla v roce 2021 a kterou k nám jako X-Men: Povstání mutantů dovezl a počeštil Blackfire Entertainment. V porovnání s těmi výše uvedenými tituly je X-Men: Povstání mutantů docela svižnou, pravidlově nikoli obtížnou, kooperativní soubojovkou, v níž bojujete tím, že na karty nepřátelských mutantů pokládáte vhodné symboly na hozených kostkách. Není to žádná objevná mechanika, neb se v pozměněné podobě objevila již v hororové sérii Elder Sign z roku 2011 (v české verzi ji znáte jako Temné znamení). Však jeden z autorů Elder Sign, Richard Lanius, vymyslel i design X-Men: Povstání mutantů a druhý spoluautor Temného znamení, Kevin Wilson, se na x-menech podílel jako poradce.

Kostky jsou tu čtyři od každé ze tří barev, jež odpovídají symbolům kostek na kartách superhrdinů. Tudíž lehce na první dobrou poznáte, že takový modrý Beast zákonitě preferuje spolupráci mezi hrdiny, protože s ním házíte dvěma modrými kostkami, které mají symbolů spolupráce nejvíce. Iceman zase rád využívá své zvláštní schopnosti, což je výsada žlutých kostek, zatímco ty červené jsou bojové, takže rozdávají nejvíce zranění. A kdo je z hrdinů nejlepším bojovníkem? Tady je to Wolverine, však ty jeho drápy budí respekt! Parádní je, že X-Men: Povstání mutantů si zahrajete jak sólo, tak dokonce až v půl tuctu hráčů, byť jeho předobraz Temné znamení nabízí partie až pro impresivní počet osmi vyšetřovatelů.

Ve hře si vybíráte z pěti velkých karet příběhů, tedy pěti dějových linek, jakými se partie ubírá. Ve finále vás pak čeká jeden z bossů, pro úvodní příběh nazvaný „Bratrstvo mutantů” je to pro příklad Magneto. Abyste se probojovali až do finále, musíte napřed splnit několik vedlejších misí, zde představovaných pětadvaceti velkými kartami. I zde tyto karty tvoří řady barevně podbarvených symbolů z kostek. Pro splnění každé karty, a tedy pro splnění mise či zneškodnění protivníka, je zapotřebí hodit všechny symboly jedné řady. Pak máte dílčí postup splněn a řadu zakryjete žetonem úspěchu. Když se vám pak podaří naházet všechny symboly na kartě a tudíž jí kompletně překrýt všechny řady, misi jste splnili a můžete se posunout dále k další misi.

Jenže do plnění misí a jednoduchého kutálení kostek vám hází vidle hnedle několik faktorů. Především se zvyšuje stupnice hrozby. Nestačíte rychle zpracovávat a plnit mise, načež se ukazatel hrozby přesune z úvodní čajíčkovské zelené přes žlutou až do hrozivé červené. Jakmile ukazatel dojde na konečný patnáctý stupeň hrozby, zlí mutanti ovládli svět a je konec. I když hrajete třeba za všech šest hrdinů, stejně je nemůžete všechny vrhnout do jedné mise, to byste to měli moc jednoduché. Maximum jsou tři nasazení x-meni v jedné misi, zbytek musíte rozmístit na jiné lokace. Se zvyšující se hrozbou jsou mise i nepřátelé náročnější, protože vám rozdají více zranění (hrdinové vydrží od pěti do osmi zásahů), ale také potřebujete více kostek na splnění mise.

Je ale velká mrzutost, že na většině karet vedlejších misí jsou jen ilustrační mapky kontinentu, kde se úkol odehrává a nikoli hodnotné ilustrace jako na ostatních kartách. Přitom se na krásných obrázcích podílelo na šestnáct malířů, tak proč se nemohli více angažovat? Kartonový 3D model letounu Blackbird, který převáží nenasazené hrdiny, je sice hezký, ale naprosto k ničemu. Volné figurky vašich postaviček si lze jednoduše postavit do zásoby na okraj herní plochy a udělá to naprosto stejnou službu. Místo letadla bych daleko více ocenil plnou zásobu plastových stojánků na figurky, protože kartonových figur je celkem sedmnáct, zatímco stojánků jen sedm. Když chcete povolat do služby nové hrdiny, musíte stojky přesazovat, takže si figurky nepěkně ošoupete.

Kladní hrdinové vždy drží pospolu, takže se vám jistě bude hodit možnost asistence kolegy ve vaší misi. V Temném znamení se podobná funkce jmenuje Podpora. Kromě velké karty hrdiny, kde najdete vždy ikonky čtvera kostek, jaké postava využívá, má každý x-men také menší kartičku asistence. Na kartě asistence jsou vyznačeny další dvě kostky, jimiž lze konkrétněji přizpůsobovat nutné ikonky pro hody v misích. Kupř. vám na bojovou misi vybyl jen hrdina, jenž se zrovna moc prát neumí a používá jiné barvy kostek, než potřebujete. A tak mu kejhák zachrání bojechtivý kolega, třeba takový Colossus, který přidá dvě červené kostky, jaké vám nebezpečnou situaci zachrání. Mise a souboje samozřejmě nemusíte plnit najednou.

Kartu se třemi řadami úkolů, jako je třeba souboj s nepřítelkou Mystique, loupete pěkně postupně, řadu symbolů za řadou, až ji, dívčinu zlou, udoláte. Líbí se mi, že podle potřeby v plénu domlouváte nasazování hrdinů na mise a jejich asistenci. Ha, támhle se to rube, tak tam z Blackbirdu vyšleme Wolverina, ten má silné drápky. Ať mu raději s asistencí ještě kryje záda Colossus, ten může převzít zranění jiné postavy na sebe. Na druhou stranu, misi, v níž máte pořádně prozkoumat padlého obřího Sentinela, jeden hrdina nezvládne a taková mlátička bez mozku jako Wolverine už vůbec ne. Na ni místo červených bojových potřebujete někoho, kdo vládne modrými kostkami spolupráce. Prostě někoho, kdo nechce jen mydlit schody a nepřátele, ale umí se domluvit a kooperovat v týmu.

Stále slavící Jubilee se na takovou prácičku bude hodit a na podporu jí přidělíme Cyclopse, ten i přes jedno oko vidí jak ostříž. Trojice modrých kostek by snad mohla uspět… Když se úspěšně prokoušete menšími misemi a hlavně je přežijete, čeká na vás ultimátní finálový souboj proti hlavnímu bossovi! Pamatujete ještě na nepovedenou karetní variantu God of War? Jedny z mála světlých chvilek této hry jsou z několika karet lokací do sebe sestavená diorámata, jež dohromady dají velký a krásný obrázek nějaké scény z videoherní série. I zde konečnou scénu vytvoříte z několika spojených karet, jaké v horní polovině odtajní působivou ilustraci, jejímž ústředním motivem je povětšinou pěkně drsný bossák. Finálový souboj znamená např. pět řad symbolů, jaké házíte na kostkách, rozdělených do tří karet.

Jelikož jsme v nadpřirozeném komiksovém univerzu Marvelu, tak se tady sice bojuje tvrdě, ale nikdo tu neumře, jen se omráčí. Když získáte se svým hrdinou více zranění, než dokážete rozchodit, postava nezahyne (to byste jí totiž přece nemohli nasadit do příští partie), nýbrž se omráčí a rychle vyklidí pole, aby se pro příští hraní dala rychle do kupy. V tu chvíli si vyberete nového hrdinu a nasadíte do hry, nicméně do finálové bitky už noví bojovníci nemohou zasáhnout. I pokud naplníte limit postav na misi a všechny si necháte omráčit, tak jste také prohráli. Pěknou funkcí je nová varianta na akci Soustředění z Elder Sign, zde pojatá kartami pout. Za úspěchy v plnění misí si můžete vzít dvě karty pout. Jednu si necháte a jednu věnujete své oblíbené jiné postavičce třeba od jiného hráče.

Když posléze vyrazíte se svým spoutaným oblíbencem na misi, za vaši lásku či kamarádství dostanete kupř. jednu kostku k dobru. Jenže i kamarádství má své meze, takže jiné efekty nepřátelských karet vám mohou v páru zase dělat Křena, čímž pro příklad zase o jednu kostku přijdete. Pokud X-Men: Povstání mutantů zběžně porovnám se současnou konkurencí Marvel United od vydavatele CMON a Marvel Champions od Fantasy Flight Games (oba tituly má Blackfire česky), s níž si x-meny lehce spletete, přijde mi, že Povstání mutantů je někde mezi nimi. Stojí zhruba stejně co Marvel United, tedy kolem tisícovky, jenže v United najdete navíc plastové figurky, takže poměr výkon-cena má výrazně lepší. Marvel Champions už je ale citelně náročnější, složitější a daleko dražší hra, inklinující spíše k systému karetního Arkham Horroru.

Jediné X-Men: Povstání mutantů si ale nerozšíříte, protože na rozdíl od obou současníků k němu neexistují žádné přídavné balíčky třeba s novými hrdiny, padouchy a příběhy jako v případě jeho konkurence. Pouze herní podložka. Tudíž má z této trojice jasně nejmenší životnost. Hodně hráčů kritizuje tu podobnost s Elder Sign, nicméně těch průsečíků na můj vkus zas tak moc není a Elder Sign je hra více než dekádu stará, kterou jako novou již stejně nekoupíte. Ze zmíněné marvelovské trojice mne nejvíce baví více dětinsky stylizovaná karetka Marvel United, jejíž karikované figurky připomínají postavičky Funko POP.

Místo složitější hry Marvel Champions si zase raději zahraju karetní Arkham Horror či podle mě nejlepší karetní hru na trhu pro sólo hraní, kartičkového Pána prstenů. X-Men: Povstání mutantů sice ničím moc neohromí, tedy snad až na ty krásné kresbičky, ale na pozadí přístupných pravidel, širokého počtu hráčů a dnes po dvou letech od vydání již rozumnější cenovky tvoří dobře zábavnou a napínavou výpravu do světa marvelovských superhrdinů, jaká ale udělá radost spíše fanouškům družiny x-menů než hráčům, kteří jejich postavičky neznají.

Hodnocení GamesBlogu: 7/10