Recenze The Elder Scrolls V: Skyrim – Dobrodružná hra

Svět počítačových a deskových her je velmi široce propojený, a to na obě strany. Vznikají deskovky na motivy počítačových her a vznikají počítačové tituly podle deskovek. Toto spojenectví je pro obě strany užitečné, protože jednak přiláká hráče z jedné škatulky, kteří by na tu druhou normálně nikdy nezabrousili, a jednak přichází s inspirací, kdy autoři nemusí nutně vymýšlet úplně nová příběhová pozadí, mechaniky a zasazení. My se nyní podíváme na ten první břeh deskovek podle digitální předlohy, protože velkolepá příběhová fantasy deskovka The Elder Scrolls V: Skyrim – Dobrodružná hra je inspirována stejnojmenným akčním RPG pro PC a konzole z roku 2011. První stolní hry podle digitálních předobrazů začaly vznikat poměrně pozdě, až na začátku osmdesátých let, přičemž do dnes jich vzniklo na dva tisíce.

Do té doby totiž videohry dokázaly přinést pouze velmi jednoduché funkce a grafiku, takže nebylo moc z čeho brát. I když třeba takové klasiky jako Frogger, Pac-Man či Space Invaders se záhy objevily i v papírové nebo plastové formě společenských her. Není lepšího příkladu na aktuální deskovce The Elder Scrolls V: Skyrim, kam se za těch zhruba 40 let společenské hry posunuly. Je to velmi atmosférická, dobrodružná fantasy desková hra zaměřená na vyprávění a příběh, v níž hrajete kooperativně či sólo. Ta známá temnější a zimní atmosféra říše Tamriel z deskové verze taktéž čiší na sto honů. Osobně oceňuji zaměření na příběh a dobrodružství, což je úplně jiný žánr, než v případě minule recenzovaného titulu Borderlands: Mr. Torgue a jeho aréna drsňáctví, který je přesně opačně věnovaný arénovým bitvám takřka bez jakéhokoliv děje.

Obě hry zkrátka nemůžou být odlišnější. Na Pandoře bojujete za pomoci úchylných zbraní a další kořisti, zatímco v Tamrielu putujete, zažíváte rozličná dobrodružství a postupně nasáváte silný příběh táhnoucí se přes jedno celé čtvrtstoletí fantasy planety Nirn. Zatímco na Borderlands se mi hodně líbí ta jejich instantnost a přímočarost, kdy s partičkou přátel neustále jako gladiátoři vyrážíte freneticky bojovat s pandorskou havětí do arén, ve stolním Skyrimu plyne čas daleko pomaleji a možná i zajímavěji. Sice máte také mise a úkoly, jaké nepočkají, ale tady se daleko více a raději plně ponoříte do událostí a skutků, které také hlouběji prožíváte než v daleko akčnějších Borderlands.

Osobně oba tituly tuze rád střídám, protože nabízí úplně odlišné zážitky, jeden lepší než druhý, kdy v nich ty videoherní předobrazy, jaké mám po jejich dohrání na počítači  stále v paměti, nakrásně vidím. The Elder Scrolls V: Skyrim – Dobrodružná hra se navíc vyvarovala školáckých chyb Borderlands s pomalými tahy nepřátel a s odbytými a špatně sepsanými pravidly, v nichž musíte stále něco hledat a která vám neozřejmí zdaleka všechno, co potřebujete vědět. Autoři deskového Skyrimu z britského vydavatelství Modiphius Entertainment mají totiž nejen nesrovnatelně více zkušeností, ale na licencované deskovky podle digitálních předloh se vyloženě specializují. Takto na stoly zpracovali např. Crusader Kings, Dishonored, Fallout, Homeworld,  Mass Effect nebo Mutant: Year Zero, takže ví jak z originálu vytěžit co nejvíce.

A jak vidno, deskovky podle videoher jsou oblíbeným tématem i českého distributora Asmodee Czech Republic (dřívější ADC Blackfire), protože kromě Borderlands nedávno dovezl deskový i karetní Bloodborne, Assassin’s Creed: Benátské bratrstvo či Cyberpunk 2077: Gangy Night City, zatímco v nejbližších měsících vydá ještě Far Cry: Escape from Rook Islands a deskový Metal Gear Solid. Jako dlouholetý videoherní hráč a novinář se na Far Cry i Metal Gear neskutečně těším. Takže jsem moc rád, že se pražské Asmodee licencovaným titulům podle videoher tak široce věnuje, protože i kvůli vyšším cenovkám daným nejenom licencí se většinou nejedná o mainstreamové tituly, jakých se u nás prodají tisíce.

The Elder Scrolls V: Skyrim – Dobrodružná hra je podobně jako minulé Borderlands opravdu velkou a těžkou hrou, jakou si do poličky jen tak nezašoupnete, i když toho herního materiálu je ve Skyrimu o dost méně. I tak má velká bedna přes 4 kilogramy. Vyšší cenovku kolem 2,7 tisíce si obhájí pečlivým zpracováním a luxusními prvky, jako je např. ilustrované víko i zevnitř a použití vyšší gramáže kartonu, než bývá obvyklé. Pozor, herní plán mapy severního Skyrimu je obrovský (100 cm x 56 cm), s čímž je při přípravě hry nutno počítat. Zdejší mapa je zhruba o polovinu menší než svět v počítačové předloze (na jihu končí městem Falkreath), což je jedině dobře, protože dvoumetrový herní plán byste si mohli pověsit tak akorát na zeď. Herní mapa je tak krásně ilustrovaná a důsledně přehledná, v čemž mi evokuje herní plán z deskoherního Zaklínače Starý svět.

Oproti polovičatému insertu v Borderlands zde do plastových pořadačů pohodlně umístíte úplně všechen herní materiál, nicméně je třeba sportovně přiznat, že v Borderlands je komponent daleko více. Pěkné jsou průhledné a příjemně větší plastové značkovací kostičky jako ukazatele many, výdrže, zbroje a zdraví. Jelikož je The Elder Scrolls V: Skyrim – Dobrodružná hra přísně příběhovou kampaňovkou, nechybí praktické papírové krabky na uložení rozehrané partie. Ani o miniatury zde ochuzeni nejste, protože hrdinové jsou vypodobněni do půl tuctu plastových figurek, které jsou poměrně detailní. Navíc jako bonus dostanete jednu miniaturu navíc. Nutno podotknout, že bedýnka je až zbytečně velká, protože materiálu není tolik, aby se nedal vměstnat do kompaktnějšího balení.

Nemám moc rád nákup vzduchu, jen aby to v krámu vypadalo majestátně kvůli vyšší ceně. Luxusní jsou ale hráčské desky, jež jsou dvouvrstvé, takže do nich ty zmíněné průhledné značkovací kostičky krásně zapadnou. Jestli se dále někde nešetřilo na kvantitě, tak to je u karet. Mají dvojí velikost a jejich takřka 850! I proto ta tíha celého balení. The Elder Scrolls V: Skyrim – Dobrodružná hra před vás staví 2 kampaně, přičemž každá obsahuje 3 kapitoly. Všechny kapitoly jsou znovu hratelné a dají se hrát i samostatně jako jednorázové partie. K tomu připočítejte ještě úvodní kratší tutoriálovou hru. Vše je přizpůsobeno až pro 4 spolupracující dobrodruhy, případně lze putovat i sólo pouze s jedním hrdinou.

Pokud si v angličtině zdarma stáhnete a vytisknete speciální karty v PDF, tak máte k dobru další režim Svobodné toulky, v němž si vytvoříte vlastní unikátní dobrodružství pro jednorázové hraní. Svobodné toulky lze opět procházet sólo i kooperativně a dokonce i kompetitivně, kdy spolu nebojujete, ale kdy soutěžíte ve sbírání odměn za splněné úkoly. A konečně si všechny typy her přizpůsobíte ve třech obtížnostních stupních, od zaměření na příběh přes vyváženou normální obtížnost až k velmi obtížné výzvě. Jedna kapitola zejména ve třech a více hráčích může zabrat dvě až tři hodiny, takže The Elder Scrolls V: Skyrim – Dobrodružná hra nabízí vskutku extrémně dlouhou životnost! I v deskovce samozřejmě hrajete za tu dobrou stranu frakce Blades (v češtině Čepele).

To jsou v univerzu The Elder Scrolls agenti imperiálské tajné služby, kteří se objevili již v prvním díle The Elder Scrolls: Arena z roku 1994. První kampaň začíná ve 4. éře 1. století roku 171, kdy začala tzv. Velká válka právě mezi Impériem a dominiem Cyrodiil. Druhá kampaň pak končí na začátku 3. století 4. éry, takže se deskovka odehrává zhruba ve stejných historických dobách, jako originální díly The Elder Scrolls: Legends, Blades a samozřejmě Skyrim. Hratelní hrdinové (resp. rasy) pocházejí z různých dílů The Elder Scrolls, nejen z pátého Skyrimu. K vašim službám tu je Khajiit (tato kočičí rasa poprvé zavrněla už v první hře), Dále ork z rodu Orsimerů (poprvé v Morrowindu), elfí Altmer, nordský bojovník, temný elf Dunmer (všichni z Arény) a člověčí rytíř Impéria z The Elder Scrolls Adventures: Redguard.

Půltucet chrabrých reků napříč historií Elder Scrolls, to mi na základní hru přijde velmi solidní. Protikladem obřího plánu jsou zase ty extrémně malé pidi žetonky nestvůr, zlata a surovin. V tom se výrobci snad nikdy nepoučí. Na plánu se ztrácejí a splývají, nedají se pořádně uchopit a vzhledem k majestátnímu vzhledu celé hry působí hrozně lacině, což je velká škoda. Minule jsem si postěžoval na zmatečná pravidla Borderlands, tady ve Skyrimu je to naštěstí daleko lepší. Ano, sem tam překlepy najdete, ale celkově jsou obě tři příručky velmi dobře přeložené, sestavené a dobře vysvětlující. Větší a podrobnější sešit pravidel má dokonce 56 stránek v lepené vazbě, zatímco druhý menší sešit v sobě spojuje tutoriál a brožuru scénářů, když má 24 sešívaných stran. Nebojte se, i přes tu pořádnou porci papíru není Skyrim tak složitou hrou, jak to na první pohled vypadá.

Příběh si vytváříte plněním různorodých úkolů a výprav. Obecně se tedy máte někam dostat a tam provést zkoušku na úspěch. Splníte jednu misi a dostanete v příběhu podávaném pomocí karet na výběr, kam se chcete vypravit dále. Do toho navštěvujete tržiště pro lepší výbavu a řešíte nenadálé události, jaké jsou většinou negativního charakteru, protože říše Skyrimu je nebezpečná a vrtkavá oblast, kde není radno věřit nikomu a ničemu. Zkoušky jsou zde zcela typické, takže porovnáváte hozené symboly na kostkách s požadavky. A to samé platí i pro souboje, jež jsou daleko jednodušší, ale také kratší než v minule popsaných Borderlands. Bitky jsou řešené stejně jako zkoušky opět hody kostkami s využíváním zbraní či dovedností, nicméně takto se střídají obě bojující strany. Takže po stránce testů a bojů nic nového pod sluncem, co jsme ještě neviděli.

Boží je, že pokud je vás na políčku bitvy více, můžete se ve výpadech střídat a bojovat společně. The Elder Scrolls je především akční fantasy RPG, tudíž nějaké to vylepšování nechybí na v deskovce. V průběhu výprav si střádáte zkušenostní bodíky, jaké pak utrácíte za nové dovednosti. K tomu vám pomáhají karty lepších stavů a spolu k tomu si vylepšíte i zbraně. Jenže jak z RPG víte, velmi často se s vámi vyvíjí i nepřátelé, digitální Elder Scrolls nevyjímaje. I na tuto mechaniku bylo v deskovce pamatováno, což mne mile překvapilo a vůbec jsem to nečekal! Opět se budu opakovat, ale nemůžu jinak. Po Borderlands se i ve Skyrimu podařilo na jedničku s hvězdičkou přenést na stoly a podlahy ducha a atmosféru původních počítačových RPG. Jestli lze nějakou stolní hru označit za opravdové a napínavé dobrodružství, je to Skyrim.

Deskový Tamriel je doslova nacpán rozvíjejícím se příběhem a božími úkoly jak velkými, tak i malými. Pravidla nejsou až tak složitá, svázání s originálním univerzem celé počítačové série The Elder Scrolls je silné a pevné. I když kapitol není tolik, obrovský balík karet vám i tak zaručí, že se deskový Skyrim hned tak neohraje a neznudí. Nebýt odbytých žetonů a chybějících vytištěných karet pro toulky, jaké má jen edice z Gamefoundu, nebál bych se vytáhnout i hodnocení nejvyšší. Jak mám rád výpravná počítačová fantasy/středověká RPG, mezi něž řada The Elder Scrolls samozřejmě patří, tak jsem si neskonale oblíbil i jeho poslední deskovou variantu, kterou řadím na úplný vrchol videoherních adaptací, jaké jsem za poslední dobu hrál!

Hodnocení GamesBlogu: 9/10