Jak jsem nedávno slíbil, tak činím a nabízím pár řádků o unikátní akci, která proběhla právě skončený víkend. V hotelu Mondeo (mimochodem docela útulný hotýlek) v pražských Štěrboholích se konal oficiální sraz majitelů Xboxů 360, tedy online komunity kolem této konzole. Organizaci měli na starosti kolegové z domovského serveru komunity Xlive.cz, přičemž v onom slůvku "oficiální" se skrývá, že se na akci podílel měrou vrchovatou i Microsoft skrze svoji českou pobočku, přičemž absolutně nepochybuji, že nás bylo slyšet až do Redmondu.

Oficiálně sraz začínal v sobotu odpoledne, přičemž neoficiálně si někteří přihýbali již v pátek, to aby na hlavní sobotní program již byli vytrénovaní. Jelikož hlavním mottem setkání bylo se takříkajíc lépe poznat, i já jsem zvolil páteční trénink, protože jsem se domníval, že předejdu hlavnímu sobotnímu náporu příjezdníků a v menším kolektivu se lépe rozkoukám. Po příjezdu jsem okamžitě zjistil, že organizace klape perfektně. Okamžitě jsem byl okroužkován číslem, pod kterým se každému vedla osobní statistika na serveru konzumace Live, i když se později ukázalo, že pro někoho může být i za střízliva kardinální problém alespoň správně přečíst svoje číslo na náramku. Škody na finančním kontu jeho kolegy, na kterého si dotyčný vesele objednával, pak úctyhodně naskakovaly.

Po okroužkování jsem zažil asi největší pocit frustrace za celý svůj život. Já s nahranými a chabými necelými 2500 body za achievementy (co to je se dozvíte v příštím díle seriálu o Xboxu 360 🙂 ), jsem ještě navíc obdržel na společné letiště individuum, které drží absolutní rekord našich krajů v herním skóre, což dělá neuvěřitelných 40 tisíc bodů! Asi již tušíte, jak jsem se cítil malinký. Osobně mě docela překvapilo, že tento rekordman vůbec přijel, protože právě sraz velké většiny konkurentů je tím nejlepším časem opět řádně zvýšit náskok. Ale bylo mi řečeno, že do vánoc se venku rozhodně neukáže. V pátek už bylo docela živo, dorazili asi dvě desítky hráčů. Hlavní program měl ale být až v sobotu, tudíž jsme všichni pojali večer hodně družně, někteří dokonce ještě více družněji, že i paní na recepci se musela bát nejen o hasící přístroje a vozíky na prádlo, které neměly spatřit ráno ve svých původních lokacích.

Noc s rekordmanem proběhla naštěstí bez potíží, tento je abstinent (aby viděl ostře na televizi při hraní) a tak sklácen několika blimoškami šel spát již po večerníčku, kdežto já jsem přešvihl i konec vysílání. V průběhu první noci jsem se také něco dozvěděl o tom, že pivní mozoly se přidávají jako bonus k černým tričkům a také že vyznavači hip-hopu zásadně spí v kšiltovce s vyžehleným kšiltem. Nicméně bych nikomu nepřál přeležený kšilt, protože to musí asi fakt hodně bolet čepici i jejího majitele.

V sobotu se pak volně scházeli i další a další účastníci zájezdu a i když jsem to přesně nepočítal, mohlo nás tam být tak mezi 60-70 účastníky (přesně dokonce 72, thx. DJVestige), což byla prakticky plná kapacita hotelu a na další se prostě již nedostalo, i když zájem by byl. A záhy se ukázalo, že řeči kolem mateřské péče Microsoftu o svoje ovečky opravdu nebyly plané. Microsoft tak každému registrovanému účastníkovi zaplatil jednu noc v hotelu včetně snídaně. Další velkou službou bylo zapůjčení konzolí Xbox 360 a širokoúhlých LCD televizí, aby účastníci netrpěli přílišnými abstinečními přízraky.

Po vybalení televizí přišlo první nemilé překvapení. Jakési podvratné živly provedly první důkladnou sabotáž, pročež se zjistilo, že k televizím chybí podstavce na stůl. Ok, podstavce se dovezly. Jenže ani s tím se imperialisté nespokojili a tak jsme záhy zjistili, že nemáme síťové prodlužovačky, takže do přístrojů nedotáhneme napětí. Ok, prodlužovačky se dovezly. Jiný škudič by už toho nechal, nicméně temné nepřátelské pakty vůbec ne. Když byly namontovány podstavce a zapojeny televize do zásuvek, opět se zjistilo, že dodané zobrazovače nejsou tak úplně normální pokojové LCD televize, nýbrž jistě v nestřeženém okamžiku opět zasáhli imperialističtí štváči a televize zaměnili za průmyslové monitory (např. pro letiště a nádraží), jenž nemají prakticky žádný použitelný video vstup, pouze komponenty s bajonetovými BNC konektory!

Každý mladý socialista by už tuto ránu asi nepřežil, ovšem ne tak my. Stačilo pár telefonů šikovných organizátorů a za chvíli byly na světě i redukce z BNC konektoru na kompozit, tudíž již bylo možné použít dodané komponentní kabely v plné parádě. Díky sedmi herním stanicím si tak doslova každý mohl vyzkoušet a zahrát proti nebo spolu s kamarády několik her, podobně k dispozici byla i velkoplošná projekce. Na ní se v sobotu odpoledne odehrával poměrně vypjatý tenisový turnaj čtyřher v Top Spin 2, což je opravdu povedený tenisový simulátor, takže již zítra se bude hřát i u mě doma. Utvořil jsem novinářskou dvojici s kolegou ze serveru Showbizz.cz, nicméně vzhledem k našim zkušenostem jsme nepřežili první kolo, i když jsme nakonec prohráli až v tiebreaku třetího gemu.

Alespoň nás potěšily gratulace od diváků za infarktovou přetahovanou. Ceny do turnaje věnoval opět strýček Bill, přičemž obdarovaných bylo prvních osm, když se předtím seřadili podle finálového kola dvouher. K mání bylo nějaké to oficiální šatstvo, ovladače, bezdrátové headsety a podobné "činčuričky". Jelikož j
e jeden z hráčů zaměstnancem liberecké herní prodejny Herní svět i tento podnik překvapil osazenstvo svojí štědrostí, když do sobotní půlnoční tomboly věnoval několik cen, jimž vévodil bezdrátový volant od Microsoftu. Vedle sedícímu kolegovi losování přisoudilo rovnou roční předplatné Xbox Live, za což neustále koulel očima a všem kolem donekonečna opakoval, že se mu to fakt hodí, protože mu opravdu za měsíc dojde. A tak zkrátka všechny přesvědčoval, že pro tuto cenu není lepšího majitele.

Jedním z vrcholů sobotního večera pak byl bohužel nedokončený striptýz výherce volantu z tomboly, nicméně bohatě to nahradil štědrý raut opět sponzorovaný Microsoftem, kde jsem např. poprvé ochutnal kuřecí prsíčka obalovaná v kukuřičných lupínkách. A kdybych si na to z tradice nenalil mléko a biokys, tak by to bylo i dobré. Na chvíli nás přišla zkontrolovat i návštěva z herní divize českého Microsoftu a když zjistila, že jejich penízky tečou do správných rukou a úst, spokojeně po chvíli odešla. Nicméně v tuto dobu už jsem měl trošku rozostřené vidění (měl jsem brýle v kapse), takže o tom nemohu moc referovat. Ovšem co mohu potvrdit je fakt, že se vlastně mezinárodní (včetně bratrů ze Slovenska) sraz opravdu skvěle vydařil, takže nám bylo přislíbeno, že následující letní kemp bude ještě lepší a opět s podporou výrobce našich konzolí. A k tomu jen dodávám: jen houšť, jen houšť!

Další reportáž od mého sparingpartnera Zdeňka Morávka (Thicke) si můžete přečíst na serveru Showbizz.cz.

Poznámka:
Tento příspěvek je věnován hlavnímu organizátorovi akce, který se nakonec kvůli nemocničnímu ošetření nemohl účastnit srazu, i když na něm měl lví podíl.

Popisky k obrázkům (odzhora): 

1. Osazenstvo poslouchá organizační pokyny pořadatelského výboru
2. Připravené LCD televize a konzole Xbox 360 ještě před provedením sabotáže
3. Top Spin se trénoval ještě před vlastním turnajem (i když to stejně nepomohlo)
4. Sabotáž potlačena- stejně se hrálo jako za mlada
5. Kdo nehrál, ten se družně bavil v kolektivu stejně nakažených
6. I na striptýz se dostalo, ovšem nebyla to taková pecka, jak se čekalo (viz. ty strašné trenky)
7. První a druzí nasazení do Grand Slamu Top Spin 2 při hře
8. Tenisový turnaj v plné proudu
9. Zástupce organizace ATP předává ceny jednomu z vítězů turnaje