Už jsem tady několikrát psal, že mám rád příběhové hry – singleplayerovky. A třeba multiplayeru se spíše vyhýbám. Dávám přednost takové domácí pohodě, kdy si hraju sám jak potřebuji a tempem, které mi sedne. Když jsem onehdá dostal na recenzi poslední počin ze světa prstenů – The Middle Earth: Shadow of Mordor, ve své podstatě jsem dostal přesně takovou hru, jakou bych si pod slušným příběhem představoval. Dostává se v ní měrou vrchovatou nejen dobrodružství, ale i akci, soubojům a adrenalinovým bitvám.
Ostatně dokonalé ztvárnění nepřátelských skřetů a jejich velitelů stanovilo nová měřítka v akčních hrách, nota bene, kdy jejich vybíjení procházelo skrze velmi inovativní hierarchickou strukturu zpodobněnou přes “šachovnici” velitelských struktur nepřátel. Však je vybíjení kapitánů a hord skřetů jasně tou hlavní náplní celé hry, protože příběh samý zabere asi jen 10, maximálně 15 hodin. Sice to bylo stále na jedno brdo, ale mne to kupodivu bavilo: najít si a vybrat dalšího kapitána skřetů, odkrýt jeho slabiny a schopnosti, vystopovat ho někde v rozsáhlé herní mapě a pak jej se znalostí protivníka dokonale zlikvidovat. Jak opojné přátelé, jak opojné!
Této činnosti, hnán jakýmsi drajvem za likvidací úplně celé šachovnice, jsem se odhadem nakonec věnoval snad 40-50 hodin, i když jsem brzo poznal, že zlikvidovat zcela kompletní velitelství skřetů prostě nejde, protože hra má nekonečno zásob nových kapitánů. A později už trochu recyklovaných, protože jak jsem vybil snad čtyři desítky potvor, na scénu pak přicházeli postavou už dříve vidění velitelé, pouze s jinými jmény a promíchanými slabostmi a dovednostmi. Sem tam jsem splnil i nějakou tu příběhovou linku (Glum samozřejmě potěšil) a splnil všechny vedlejší mise, takže jsem celou hru dokončil opravdu na 100%.
Ano, konec a finálový souboj je krapet nudný a skoro poklidný (tedy žádné hutné finále) a story je vskutku kratší, ale celkově se mi Shadow of Mordor velmi líbil. I díky inovativním soubojům a řádně temné atmosféře – mimochodem ve vynikající grafice (hráno na Xbox One). Málokdy vydržím u nějaké hry desítky hodin, ale nová Středozem mne prostě pohltila jako máloco a nakonec jsem v ní strávil skoro 60 hodin!
Nejnovější komentáře: