Ten nápad vlastně vykrystalizoval, jak jinak, v hospodě, konkrétně v Potrefené Huse, kde se na nepravidelné poradě sešla naše debatovací čtyřka ve složení já, Aleš Harazim (ChewieDC), Honza Doskočil (JD) a Adam Homola (Overwatch). Adamovi jsme svěřili vlastně největší kus práce, protože na rozdíl ode mne má mnoho našich i cizích podcastů naposloucháno a mohl tak porovnávat, navíc umí i stříhat zvukové stopy v Audacity, takže o závěrečnou přípravu každé nahrávky se stará on. Na začátku padl návrh na zakoupení všesměrového mikrofonu, ale kupodivu jsme spoznali, že stačí obyčejný Apple iPhone 4. Po zvukové stránce naprosto postačuje a ani jsme na kvalitu zvuku nezaznamenali žádné negativní reakce.
Scházíme se u Aleše doma na Smíchově, protože bydlí v lukrativní čtvrti, mimo jiné na dohled od bytu bývalé miss Leo Kobzanové, ale tu jsem z Alešova hulícího balkonku za zataženými roletami nespatřil, takže vám nemůžu říct, jestli ty uměláky má malé, nebo pěkně macaté. Já samo nabízel i moje přístřeší v Berouně, ale to kluci přešli podivným mlčením, však jsem si z toho odvodil, že kdo by se tahal mimo Prahu na vesnici do Berouna, že? Pravda ale, že jsem si předtím ani neuvědomil, jak mám výrazný hlas, např. oproti Alešovi s Honzou, takže mě kluci usadili na minulý díl co nejdále od mikrofonu na nejzazší cíp Alešovy sedačky.
Nápady, abych si raději vlezl několik metrů dál na záchod a dal si před hubu tři polštáře, jsem zase já přešel podivným mlčením… Absolutně jsme ale nečekali takto pozitivní reakce, které se na první dva pilotní díly nastřádaly na diskuzích Eurogameru. Však ty dva díly jsme vlastně nahráli v rámci jediného večera. Mohla za to zejména Adamova vynikající a pěkně voňavě ovocná slivovice. Ta, co přinesl Honza, pálila jako čert, ďábel a lucifer dohromady, no, já to ještě zpestřil růžovým Chenetem. Když nám pak Adam poslal sestříhanou verzi prvního dílu pro publikování, ještě znovu jsem se u ní chlámal, a to jsem to vlastně už dříve slyšel, takže jsem si pod vousy říkal, že když nic, alespoň se u toho snad posluchači zasmějí.
Nedávno jsme natočili celkově třetí, ale jakoby první regulérní díl podcastu, ale to už jsme s pitím asi moc přehnali. Povzbuzeni kladnými ohlasy a namotivováni Martinem Schovancem jako naším šéfem (říkal, že musíme chlastat – ha mám výmluvu, kdo za to může!), kluci znovu přinesli nejen slivku (jedna zůstala ještě u Aleše nedopitá), ale rovnou dvě další růžovky. A Honza, který přišel s opravdu drobným, asi jen dvouhodinovým zpožděním, to už úplně zazdil džbánem točeného pivka. To jsme už seděli jakoby s naším prvním hostem, kolegou Milošem Bonoňkem (Moolkerem), a než dorazil uřícený Honza s pivem, tak jsme myslím natočili opět docela solidní půlhodinku.
Naše sestava pro třetí díl, zleva: Honza, já, s kloboukem Aleš, v helmě Adam a Miloš
Potom se ale projevil účinek zběsilého trojboje slivka-růžovka-pivo, což se bohužel podepsalo na každém z nás, až si z nás nejmladší Miloš hodil ještě v obýváku svůj batoh na záda a potom, co zcela sám vybrakoval celý kilový pytel slaninových brambůrek, si zbaběle volal domů, ať si pro něho rodiče raději přijedou, či co, a že nám dává čtvthodinku na dokončení. Ta druhá půlhodinka (ano, to vím přesně, protože jsem natáčení raději stopoval na svých nových „luxusních“ gumových hodinkách značky Casio s 1/1000 stopkami) už byla myslím až moc zběsilá. Už jsme se asi, tedy moc si to nepamatuji, moc překřikovali a smáli se každé hovadině.
Honza chtěl celý materiál raději vyhodit a nechat další podcast na čerstvé dojmy z gamescomu, ale třeba z té druhé půle, kdy bylo v Alešově obýváku tolik výparů, že raději nepoužíval otevřený oheň, Adam třeba sestříhá alespoň nějaké skopičinky a výkřiky pod titulky, jako nepovedené záběry. Takže příště (natáčet budeme asi za týden v sobotu hned po návratu z výstavy, kam ze Eurogamer jedu já s Milošem) uděláme zase jiný pokus. Po totální pitce, kdy Adam nešikovně upustil jindy nerozbitný iPhone tak, že mu nereaguje spodní část displeje (měli jste vidět, jak šmrdlal naštvaně prstíkem po tom posuvníku zámku na displeji a ono to absolutně nereagovalo) tak zkusíme zase skoro úplnou abstinenci a uvidíme, jestli to bude oukej, nebo třeba zase až moc suché.
Zase ale nechceme tichou, pomalou a hodně suchou debatu znuděných autorů jakoby z povinnosti, což tak někdy současné herní podcasty zní. To už raději jeden týden nepovedený záznam nevydáme a zkusíme to na další pokus. Takže uvidíme a vy možná uslyšíte, jestli z trojky nakonec Adam něco kloudného vydlabe, no příští podcast bude díky danému tématu výstavy gamescom asi krapet vážnější. Odhlasovali jsme si JEDNU sklenici piva, nebo vína (pššt, beru si tuplák), abychom zase u toho neusli. Každopádně mě tyto seance dost baví, je to pro nás a myslím i pro posluchače dobré zpestření samých textů a samozřejmě dnešní trend, kterému jsme se i na EG chtěli trochu přiblížit. Z gamescomu s Milošem plánujeme kratší videopodcasty, tak snad to také nějak zmákneme.
První pilotní podcast Eurogamer najdete zde a jeho druhou část zase tady.
Tak ono to nemusí být za každou cenu vtipné 🙂 Poslední dobou sleduji, že raději poslouchám podcast hrej.cz než „vtipnější“ fight club na games.cz, protože mi připadá, že se toho dozvím prostě víc.
Sakra vykašli se na herní média a piš do Blesku! Určitě platí líp a s tvým umem TOTÁLNĚ překrucovat události, jako můj odchod, a diskreditovat vážené osobnosti, jako mě… 🙂 Kanadská noc v Kolíně!
Melny: Jasan, ideálně něco mezi informační náloží a vtipem, což se samo špatně odhadne. 🙂
Miloš: Neboj, já ti ty nudle v Kolíně utřu rád. 🙂
Jinak ty první díly byly fajn, jen se tam někdo šíleně směje až to trhá uši 🙂
To budu asi já, ale Adam to ještě dost zeslaboval, jinak by ti praskly sluchátka nebo membrány. 🙂