Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

assassins_1.jpgPo pravdě řečeno to není po stránce hratelnosti a zábavy zas taková pecka, jak jsem čekal. A to z jednoho důvodu. Totiž průchod hrou je po úvodu docela stereotypní a vaše činnost se později skládá stále ze stejného sledu událostí. Přijedete na koni do města (vísky jsou celkem čtyři), vylezete na věže, přičež tak přehlédnete co se kde šustne, takže se následně můžete vydat do ulic sbírat informace pro zabití vysoce postavené osoby.

Obhlédnete terén, zavraždíte nežádoucího pohlavára a zmizíte. A toto všechno se vlastně stále opakuje až do konce hry. Assassins Creed se mi tak po strhujícím Call of Duty 4 hraje tak nějak mimochodem- jako by bez většího zaujetí a napětí. Nicméně druhým dechem dodávám, že mimo této opakovací práce je hra jinak opravdu znamenitá. A začnu ovládáním, potažmo pohyby hlavního hrdiny, protože takto do hloubky promakané schopnosti se jen tak nevidí. Altair sice neumí sám pokleknout, či překvapivě odtahovat mrtvoly, ale zejména styl boje je zcela jiného rázu, než je u konkurence zvykem.

Altair dokáže nejen s mečem opravdové divy, umí hbitý a pomalejší, ale o to silnější sek, dokáže se krýt a problémy mu nedělají ani překvapivé protiúdery na odkryté bojovníky. Do toho ještě perfektně přešlapuje a ve vyšších místech se nerozpakuje shodit protivníka dolů. Všechno záleží na správném načasování stisku tlačítek. Když si k tomu přidáte ještě naprosto přesné skoky, ručkování a šplh prakticky po jakémkoli členitějším povrchu, je řízení tichého zabijáka opravdovou lahůdkou.

Naprosto vynikající je také audiovizuální stránka, přičemž musím vyzdvihnout hlavně nádherná, rozlehlá a pouličním ruchem kypící města a také efekty zastínění sluníčka mraky, což se často projevuje na míru světla v místě kde právě stojíte. Mě osobně pak vůbec nevyhovuje a dá se říci že i ruší požitek ze středověké doby dosti rozporuplné dějové pozadí, kdy vlastně Altairovy skutky jsou paměti jednoho chlapce z dnešní doby, takže se stylové úrovně z historie prolínají s futuristickými genetickými symboly a bohudík alespoň méně častými prostřihy ze současnosti.

Je to bohužel "matrixovská" daň za další pokračování, ale mě to vždy nepříjemně nabourá atmosféru ponurého středověku. Přece jen, aby kolem "locknutého" středověkého Templáře v boji probleskovaly genetické šroubovice a podobné symboly není zrovna dvakrát normální. Navíc by mnoho věcí šlo jistě provést mnohem jednodušeji, což platí například o stavech vojáků, kteří podobně jako v sérii Metal Gear Solid, mohou být neteční, či podezřívaví. Jenže v Assassins Creed je charakterizují rovnou čtyři různé stavy pseudomoderních ikonek, takže často stejně zapomenete co která vlastně znamená.

Stmelení současného světa a historických reálií mě osobně tak moc nesedne, ale musím na druhou stranu uznat, že jinak je Assassins Creed vynikající kousek, navíc s unikátním systémem ovládání a pohybů, který na současném trhu asi nemá obdoby. Sice se jej musí človek docela dlouho učit a zažívat, ovšem časté obrázkové nápovědy vám vždy prakticky pomůžou. Škoda jen absence titulků, protože pro méně znalé angličtiny bude obrovským problémem vůbec pochytit sled příběhu a nebudou tak vědět, proč musí zabít tohoto a udělat tamto. Manuál je navíc také pouze v angličtině. Podrobnější rozbor pak chystám do brzké velké recenze na Tiscali.

Oficiální www stránka Assassins Creed je zde.