A pak že Wolfenstein nemá žádný divácký režim! Když jsem jej včera hrál večer sám v pracovně u lampičky, tak se ke mně přidali dva náhodní kolemjdoucí, že se připojí do hry. A pranic jim nevadilo, že neměli vstupenky do první řady a viděli tak v podstatě naprostý kulový. Za to jim nebyla zima a krásně se jim usínalo. Sice mě trochu mrzelo, že mé výkony při kácení nácků ani nepochválili, ale sami řekněte: není to výborný pocit mít vibrace od vrnění, teploučko od kožíšků a zvukové efekty spokojeného mrmlání i na klíně? Dolby Digital hadr!

Jinak ti dva chlupatí diváci jsou z útulku vpravo Mauzí (3,8 kg/5 let – vykleštěneček) a vlevo Maxík (1,9 kg/ 0,5 let – ještě je má, ale dlouho mít nebude). Každopádně videohry jim zatím moc neříkají, až na oblizování šňůry od ovladače. Oni raději dávají přednost obyčejným plyšovým myškám.