Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

dirt2logoPo dvoudenním víkendovém hraní převažuje určitě spokojenost, byť první díl stavím trochu na lepší stupínek. Rozjel jsem kariéru DiRT Tour, když mám za sebou přes 30 závodů, přičemž vždy se, stejně jako u jedničky, snažím všechny podniky odjet na všech 6 obtížností (DiRT jich má o jednu méně). Přitom mi ale docela vadí, že není indikováno na jakou nejvyšší obtížnost jsem závod zajel, pouze nejlepší umístění. Vlastně pět prvních obtížností není nijak těžkých, když jsem vždy na pár pokusů všechny závody vyhrál.

 Ovšem na tu poslední Hardcore už AI jezdci jezdí naprosto nereálné časy hlavně v rally erzetách a v hromadných závodech to jistí většinou druhé místo. Je pro mě docela překvapivé, že v této hře se vůbec nevyplatí ruční řazení. V drtivé většině závodních her jste vždy za manuál maličko zvýhodněni lepší dynamikou vozu oproti pomalejšímu automatu, zde je to ale naopak. Dobře to je vidět např. v hromadných závodech LandRush se sedmi protivníky (jejich počet je kupodivu ještě nižší, než u předchůdce). Na manuál vám po startu ujedou ještě více, než s automatem, jenž má viditelně kratší prodlevy při přeřazení nahoru.

Navíc se s automatem můžete více soustředit na jízdní stopu, což vaše výkony ještě krapet vylepší. Po rozbalení hry mě hodně potěšil opět skvěle rozsáhlý, detailní a barevný manuál, rozhodně jiné kategorie, než většinou stručné černobílé papírky u většiny xboxových originálek. Má dokonce o čtyři stránky více, než návod k jedničce. Přitom je zajímavé, že jako pomocníky a konzultanty, kteří se podíleli na ladění hry, neuvádí jen oficiálního spolupracovníka Kena Blocka, ale i takové veličiny, jako jsou Ari Vatanen, Dario Franchitti, David Coulthardt, nebo Valentino Rossi.

Detailní pohled na funkce a možnosti DiRT 2

Soundtrack v jedničce sestává z pouhých 12 skladeb, nyní je jich již 47, včetně muzičky od Franz Ferdinand, Queens of the Stone Age, Rise Against the Machine, Futureheads nebo The Prodigy. Nicméně já hudbu při jízdě stejně vypínám, však skuteční jezdci také na trati nic neposlouchají. To si spíš vychutnají oproti jedničce mnohem lepší jízdní model, řekl bych i reálnější, již povětšinou bez extrémní přetáčivosti a strašně silné ručky. Hlavně při rally erzetách, nyní ale spíše přímých rychlostních etap bez úzkých zatáček, je např. jízda a chování kompaktního Colinova prototypu R4 vynikající.

Ve hře vlastně vyděláváte za umístění jednak peníze, ale druhak zkušenostní body (XP). Za první komoditu si kupujete nová vozidla, popř. je upravujete pro různé druhy soutěží, ale sbíráním zkušenostních bodů, resp. za jejich určitý počet se vám otevřou další země a podniky. Přitom stačilo, abych jediný závod dojel první na všechny obtížnosti a zpřístupnilo se mi rovnou několik dalších tratí, takže se odemykají docela často a lacino. Zajel jsem si taktéž reprezentanta vrcholných podniků hry, totiž evropské X Games (co tam dělá Maroko probůh?), ale poslední finále jakožto rallyecross v Londýně se mi pranic nezamlouvalo.

A to díky příšerné a přeplácané prezentaci na klíč pro americké publikum, křičící „wow“ kvůli každé blbosti. Jedete za tmy, ale díky všudypřítomným laserovým, světelným efektům, přiblblému ohňostroji kolem trati a světelným reklamám jsem jednak špatně viděl na trať a druhak jsem si připadal spíše jak v cirkusu. Borata na ně, grrrr… Už jsem o tom psal, ale musím to pro jistotu ještě zopakovat: nový DiRT je americká hra uzpůsobená na 99% pro zámořského řidiče, takže můžete očekávat vznosná slova („I like this track“, co kecá Dave Mirra při každém závodě mě už fakt leze krkem!), úžas nad každým manévrem a rádoby skejťáckou atmosféru (hlavní sponzor hry je DC Shoes).

Ta je vidět i v tom známém karavanu, který slouží jako improvizované hlavní menu, ovšem animace rozhlížení a vstupu do motorhomu po každém závodě bych také nejraději přeskočil. Naštěstí to hlavní, tedy jízda v závodech je minimálně stejně, nebo někdy i více zábavná, než dříve. Přitom nadále platí velké pozitivum nesmírné variability závodů, protože máte vždy na výběr rovnou několik rozličných jízd v několika světových lokalitách, ale o tom až v dalších dojmech.

Oficiální www stránka DIRT 2 je zde.