Měl jsem teď docela volného času, tak jsem si k té fešné čarodějce sednul a domlasknul ji na prostřední obtížnost ze tří zpočátku dostupných, za dva odpolednovečery. Hra mi po poslední úrovni ukázala necelých 13 hodin, což je myslím na dnešní dobu solidní trvanlivost. Bayonetta tak nabízí celkem 18 kapitol, přičemž je skvělé, že před každou si můžete libovolně změnit obtížnost. Takovou funkci bych uvítal určitě u každé nové hry, zdá se mi to velice praktické.
Bayonetta je opravdu velice zvláštní, řekl bych až japonsky úchylná hra. Nové zbraně a udělátka nakupujete od černošského arcipekelníka, bojujete proti cherubínům a obrovitým bossákům z nebe se svatozářemi, neustále vás stíhá nejdříve zhrzený a pak zamilovaný reportér-metrosexuál, jenž se přitahuje kotvičkou jako Nico z Just Cause. Svět současnosti je jednou velice podobný tomu našemu, jindy zase zcela odlišný a čarodějka pronikne i do jakýchsi alternativních dimenzí, kde je hmota jen prázdným pojmem.
Díky tomu se správně zorientovat v příběhu, kde je jednou vše takové a jindy makové, je docela kumšt, však bez velké sbírky postupně nacházených zápisků v podobě jakési encyklopedie bych se asi úplně ztratil. To mi ani tak nevadilo, protože i když nemám moc v oblibě tyto mlátičky, Bayonetta má jistý půvab, který mě udržel u hraní až do konce. Třeba technicky sice průměrná grafika není nic extra, ale umělecky je na tom již mnohem lépe, včetně velice zajímavých designů něterých lokací, kde se často ocitnete hlavou dolů. Však se mi líbily i zničitelné prvky v prostředí, kteréžto vám doplní měšec prstýnků, tedy zdejšího platidla.
Ovládání je v prvních dvou obtížnostech zčásti zautomatizované, kdy není nutné znát pro vystřihnutí extra silných komb přesný sled tlačítek, což jsem rozhodně ocenil, protože mě tak alespoň méně bolely prsty. Osvěžující mi také přišlo, že prakticky od druhé půle už nebojujete s nikým jiným, než primárně s obřími bossáky, byť jejich konstrukce je tak na jedno brdo a svým vzezřením vás moc nepřekvapí. Kromě větší rychlosti otáčení jsem nezažil vůbec žádný problém s kamerou, kterážto je v takových hrách alfou a omegou dobrého pocitu.
Hraní jsem si tak vcelku dobře užil, snad jen bych rozhodně vypustil ty střihové sekvence ve stylu jen povrchně rozpohybovaných obrázků jak z filmového pásu, kde se kromě toho zcela posledního filmu ani nehýbou postavám rty, resp. ono se toho v obrazech ani celkově moc nehýbe. Videa tak rozhodně zklamání, čekal bych trochu epičtější podání s lepší řemeslnou produkcí. A podobně mi přišlo vskutku otravné, odklikávat stále ty samé snímky před každým vstupem do pekelného obchodu pro nákup nových věcí a zbraní. Bez nich bych se již zcela obešel.
Jinak je Bayonetta ale rozhodně velice povedeným kouskem do žánru mlátiček a masakrovaček, až mi z toho dění šla hlava kolem. Akce je totiž někdy tak zběsilá, že pomalu nevíte, kde je vaše postava a kde nepřátelé. Kdybych hodnotil číselně, tak bych čarodějce v latexu z vlastních vlasů vykouzlil lepší osmičku.
Oficiální www stránka Bayonetty je zde.
Nejnovější komentáře: