Kvůli recenzi pro Hrej.cz (vyšla také dnes) jsem si trošku s despektem zahrál posledního herního Conana, o kterém jsem tušil, že nebude mít mnoho ambicí. A je to skutečně tak. Přece jen na to, aby se mohl poměřovat s etalony svého žánru tuneloidních mlátiček, tedy se sérií God of War, nebo s Heavenly Sword, na to je moc lehká váha. Ze hry čiší průměrnost všemi směry, zachraňují to však naprosto skvělé a napínavé bitvy s bossy, ale znát je hlavně až nestydaté kopírování všeho možného ponejvíce právě z God of War.
Úplně stejně je zde proveden sběr života a magické energie, tedy skrze nacházení barevných run. Stejné jsou jednoduché mačkací minihry, buď pro překonání překážky na cestě (Heavenly Sword), nebo pro doražení soků (God of War) a shodné je také otevírání padacích dveří, opět pomocí mačkání různých tlačítek. Ono se toho v tomto žánru asi už moc nového nedá vymyslet, nicméně alespoň by to kopírování všeho nemuselo být do očí tolik bijící. Conan tak nepřekvapí skoro ničím. Jeho grafika je hodně nevýrazná, nazvučení (tedy kromě pěkné hudby) je lautr to samé a všechny prvky už jsme dávno viděli z jiných her.
Vypuštěna byla jakákoli forma multiplayeru a příběh na základě knižní licence (nikoli filmové) je také plitký. Ovšem kromě zmíněných skvělých a atmosférických soubojů s bossy, jenž jsou navíc nápaditě vymodelovaní, se i přese všechno Conan tak nějak pěkně hraje a hra plynule odcejpá. Může za to výborný soubojový systém se stovkou komb, navíc rozdělených do několika bojových stylů. Conan se tak může ohánět jediným mečem, dvojicí sečných zbraní, dvoručákem, nebo třeba pro účinné krytí používat štíty. Veškeré tyto zbraně si můžete přivlastnit po zabitých protivnících (ti po chvíli, stejně jako nesebrané zbraně, zmizí) a sporadicky se vyskytují i v malých zbrojírnách podél cesty.
Každý okamžik v boji tak můžete měnit a používat různé konfigurace nesených zbraní, protože každá se hodí na jiné účely. Zatímco dvouruční meč má vysoce účinné útoky na silnější nepřátele, dva mečíky zase nadělají větší paseku v davu protivníků. Také někdy až kýčovité animace rozsekání obětí (hra je od osmnácti výše) fungují docela dobře, stačí jen včas vykrýt nastupující útok a když pohotově zmáčknete určité tlačítko, je s nebožákem rázem ámen a několik kousků tkáně válející se po zemi. Conan na mě tak působil spíše jako nenáročná oddechovka na občasné hraní, po delším dobrodružství už jsem se docela nudil. Ve své konkurenční škatulce je to sice jen lehký nadprůměr (hlavně díky bossům), ale jako nenáročnou hru (pět obtížností pro každého) pro chvilkové odreagování bych Conana s klidem doporučil.
Oficiální www stránka Conana je zde.
Nejnovější komentáře: