Přiznám se, mám hodně rád klasické 2D plošinovky z bočního náhledu, v čele s nesmrtelným Abém a špičkovým Shadow Complexem. Ze stejného ranku je i čerstvá novinka Deadlight, toho času prvotina španělského studia Tequila Works, nedávno vyšlá v rámci letního festivalu arkádových her Xbox Live Summer of Arcade za 1200 MS bodů. Na tuto nezávislou hru jsem se hodně těšil, a pravda, ani mě moc nezklamala, byť druhým dechem dodávám, že na špičku žánru, třeba v podobě zmíněného Shadow Complexu, hra ještě dost ztrácí.

A to hlavně méně přesným a citlivým ovládáním, které mi občas docela pilo krev. Zdejší hlavní hrdina, putující za bezpečným místem a shledáním se svojí rodinou v zombíky zamořeném Seattlu, totiž sice umí hafo pohybových skopičin od parakotoulů až po dvojitý skok přes zeď, což samo sebou docela dobře funguje. Jenže chleba se začne lámat ve chvíli, když po vás hra v jednom ze svých speedrunů chce bez zaváhání sprintovat přes několik obrazovek a při překonávání hojných překážek navíc ještě bezchybně řetězit pohyby, kotouly a skoky. Pak se nadějete, že i když vy přesně a rychle mačkáte ta správná tlačítka, vaše postava mnohdy udělá jiný pohyb, nebo ten požadovaný neudělá vůbec.

Což v takovýchto případech znamená další restart. Naštěstí to je sice velká mrzutost, ale vše ostatní se povedlo o dost lépe. Tady bych prohlásil zdejší grafiku uvařenou na Unreal enginu jako špičkovou, však na rozmanitá prostředí se díky poutavému zoomování boční kamery opravdu krásně kouká. Na 2D obrázek potřebujete nicotný výkon a tak nechává hra vyniknout znamenitě animované pozadí, možná i povedenější, než má etalon Shadow Complex. A solidní je i mírně hororová atmosféra zombíky zničené Ameriky, byť opravdu bát se tady asi nikdy nebudete. Výborné je i vykreslení příběhu skrze uvěřitelný civilní charakter hlavního hrdiny, jakožto strážce přírodního parku v Kanadě (nikoli policisty, jak se někde uvádí), takže se s takovou postavičkou lehce ztotožníte.

Koncept vojenské základny v Deadlightu

Však i finále hry, stejně jako prostřihy, prezentované ve statických ručně kreslených obrázcích, je naprosto famózní a doslova šokující! Jen předtím škoda několika méně zábavných a hluchých pasáží, kde zpočátku pracně budovaná temná atmosféra bere lauf za snad až moc akční pasáže, kdy jen utíkáte před přesilou nemrtvých či dalších nepřátel. Docela ale nechápu jinde míněné nářky nad údajnou krátkostí hry. Jasně, mně počítadlo ukázalo po dohrání čas něco pod tři hodinky, ale to je jen zcela čistý čas nejrychlejšího průchodu každou kapitolou, bez vztahu k opakováním, úmrtím, hrabáním v menu atd. Takže já jsem hrál v pohodě dvě dlouhá odpoledne, což vztahuji na nějakých 5-6 hodin celkově – to je na arkádičku naprosto v pořádku.

Navíc se hra dosti orientuje na sběratelský materiál, který za jedno dohrání asi všechen nenajdete, však vytržené stránky a artefakty mrtvých obyvatel (hrají je sami tvůrci hry a najdete mezi nimi i jednu českou rodačku!) jsou velmi zajímavé a byla by škoda je minout. A konečně si můžete zpřístupnit i trojici božích reminiscencí na klasické kapesní digihry, které si hrajete svobodně přímo z hlavního menu hry. Kvituji i přehledné rozdělení do 3 aktů a 25 kapitol, přičemž každou jednu si můžete zopáknout. Pro nacházení neobjevených stránek a artefaktů tak nemusíte procházet znovu celou kampaň. Na druhou stranu jsem v ranku XBLA her ještě neviděl takto zabugovanou hru, protože Deadlight mezi kapitolami stále ruší chybovou hláškou, že se nepodařilo uložit další postup. To je naštěstí jen přelud, i přes chybu se hra ukládá v pořádku.

Možná si všimnete i parafrází na naše skutečné značky v městských lokacích ze Seattlu jako jsou Exxen (olejářský koncern Exxon), Chehelin (pneumatiky Michelin), Fresstont (pneumatiky Firestone), nebo  Ridgestono (gumy Bridgestone). Každopádně tak na XBLA (zatím xboxová exkluzivita) zavítala další velice povedená 2D hříčka, která dokazuje, že dvourozměrný žánr rozhodně není mrtvý a má stále co nabídnout. Nicméně velká škoda polevení tempa v poslední třetině a hlavně těch nepovedených a frustrujících speedrunů, takže bych svoje hodnocení umístil někam těsně pod solidní osmičku. Moje recenze Deadlight vyjde i v příštím magazínu Score.

Oficiální web Deadlight je zde.