Tak jsem poprvé na konci a musím se pochlubit, že jsem snad úplně prvně v nějaké hře, kde je možné zabít, ani jednu postavu nezlikvidoval. Dal jsem si na tom opravdu záležet a doslova si každou úroveň vychutnával velmi kradmý a tichý postup, podle doporučení nastavený na nejvyšší z celkem 4 obtížností. Nikam jsem nespěchal, často se kochal, poctivě plnil všechny vedlejší úkoly a také poctivě sbíral vše co šlo (ano, přiznám se, měl jsem k ruce sběratelský walkthrough). A tak jsem tuto první rundu dohrál skoro za 20 hodin.
X360 verze samozřejmě nabízí volitelnou instalaci na pevný disk, ta zabere asi 10 minut a kopíruje na disk konzole necelých 5 GB dat. Zkoušel jsem hrát i bez instalace, ale nějaký citelný rozdíl v rychlosti loadingu jsem nepozoroval, proto bych instalaci ani nepovažoval za důležitou. Venku už je první konzolový patch, ten je ale na X360 pouze 2MB velký. Vybrat si také můžete z kvarteta předvolených ovládacích schémat na joypadu a unikátní je i jemné procentuální nastavení automatického zaměřování a ještě asistenta zaměřování k tomu. I konzolovky jsou v češtině, titulky mi přišly celkem v pohodě a bez chyb, byť některé překlady jsou trochu kostrbaté.
Hlavní hrdina Dishonored na pozadí města Dunwall
Líbí se mi i svérázný grafický styl, kombinující jednoduše navržené a modelované okolí s komiksově laděnými postavami s nerealistickými proporcemi. Ano, je často vidět jistá kostičkovanost okolí, však grafika je celkově méně detailní, než např. ve stylu podobném Bioshocku, ale zřejmě je to tak schválně. Ke hře mi její styl pěkně sedne a nepotřebuji k tomu armádu velejemných pixelů, jak si někteří stěžují v diskuzích zejména u PC verze. Snad jen to komiksové ladění bych dokázal oželet, stejně jako někdy až moc tvrdé vyhlazování, které stírá kontrastní přechody blízkých objektů. Musím ale ocenit prefektně plynulé ovládání i na méně přesném joypadu (oproti myši), zřejmě ty pomůcky pro zaměřování dobře odvádějí práci.
Kvituji také pěkný výtvarný styl nabídek, přehledný obrázkový tutoriál ve Výuce je velmi praktický, stejně jako znamenitá navigace, v níž pomáhá třeba přehledný seznam aktuálních úkolů a vedlejší notes s poznámkami, důležitými pro další vývoj. Jedno jsem ale v „Zneuctěném“ velmi postrádal. Nemluvný hlavní hrdina Corvo mi přišel moc loutkový, nechá s sebou vláčet jak poskok a nezmůže se prakticky na žádný okamžitý odpor či nesouhlas. Možná i proto mi jeho postava přišla ve hře asi nejméně sympatická a její chování mi trochu kazilo jinak velmi dobrý dojem z celého putování. Byť příběh hry je spíše tuctový, nepřekvapivý a později i celkem nenapínavý.
Krásné triko Slazenger a jedno DLC zdarma ke hře
Zajímavé, že jsem první z celkem devíti kapitol ještě hltal jak dobrou knihu, ale v druhé půlce už mě nadšení opustilo a hru jsem dohrál víceméně z povinnosti. Ano, bavila mne neustále, ale nějak jsem neviděl žádnou pořádnou gradaci před finále, jak to umí třeba Assassin’s Creed – i když to je asi v tomto případě trochu blbý příklad. Nicméně zase jsem si liboval v obrovské otevřenosti a svobody hry, kdy jsem si mohl sám vybrat s pomocí prozkoumávání prostředí svůj další postup a způsob likvidace/pacifikace každého padoucha. Ano, tato otevřenost je podle mě to nejlepší, co Dishonored dokáže nabídnout.
Mám rád ta dilemata, jestli mám vyšplhat sem, nebo raději slézt tam, či to vzít ztečí přímo? A tohoto rozhodování o své vlastní cestě vám dodá Dishonored měrou vrchovatou, za což jsem mu opravdu vděčný. Ještě že jsem si zvolil ten nejdrsnější stupínek, protože díky tomu jsem se párkráte i bál, plížil se v napětí a hlavně díky tomu pracoval jako tichý záškodník. Jet hru na minimální náročnost, asi bych ji vzal přímou cestou a tolik si to neužil. Jen škoda na kvality hry opravdu tragické AI strážců, protože jejich chování je často dosti tupé a nevyrovnané. AI je dle mého nejméně povedená část hry, nicméně celkově mi zážitek naštěstí nedokázala až tak otrávit, takže za sebe bych Dishonored dal asi osmičku. Každopádně se těším na další rundu, už jako nemilosrdný a krvavý zabiják, protože potenciál na opakované hraní má Dishonored skoro nekonečný.
Oficiální web Dishonored je zde.
Pro mne osobně bylo Dishonored milé překvapení.Hře jsem nevěnoval žádnou pozornost,protože podle prvních trailerů atd.mi zase nepřišla nijak originální a oku lahodící,takže jsem se o ní zkrátka nezajímal.Ovšem jaké přišlo milé překvapení když jsem si ji zahrál a musím říci,že jsem se opravdu bavil.Je pravda,že na můj vkus byla hra opravdu vyhypovaná a navíc hodnocení 10/10 které se hodně herních webů nebálo udělit mi připadá nesmyslné,ale kvalitní počin to zajisté byl a v celku se těším i na pokračování…