To byla alespoň pro mne docela důležitá otázka, proto jsem vyzkoušel, jak to s takovou typickou širokoúhlou „devatenáctkou“ vypadá. Vybraný model Benq FP94VW je jinak velmi pohledný zobrazovač s nativním a maximálním rozlišením 1440×900 bodů. Obecně při hraní na počítači není samozřejmě žádný problém, pokud hra přímo podporuje toto nativní rozlišení každého monitoru. V tomto případě se zobrazuje vlastně „bod na bod“, takže obrázek je oproti klasickým CRT monitorům krásně jasný a ostrý.

Ouvej ale může nastat v případě, kdy hra nepodporuje nativní rozlišení monitoru a my tak musíme zvolit nějaké jiné a menší. Zde pak záleží na dvou hlavních okolnostech, jak kvalitní budeme mít výsledný obrazový výstup, který se totiž napřed musí přepočítat (tzv. převzorkovat) na počet bodů odpovídající nativnímu rozlišení monitoru. Zde pak záleží výhradně na ovladači grafické karty, jestli dovoluje vůbec nějaké nastavení, jak se má grafická karta v takovém případě chovat. Pokud váš ovladač nenabízí žádnou úpravu převzorkování, tak se pak musíte spokojit s převzorkováním, které zajistí rovnou váš monitor.

V normálním případě se obraz v menším rozlišení roztáhne a přepočítá na celou plochu monitoru, takže jednotlivé body grafiky a fyzické vrstvy monitoru nesedí a obraz je pak mírně či více rozostřený a rozmlžený. U normálních 4:3 monitorů to zas tolik nevadí, ale u širokoúhlých je potíž v tom, že roztažený obraz je navíc nepřirozeně horizontálně deformovaný- všechno je jaksi tlustší. Zde je pak jediným lékem úprava poměru stran v ovládacím menu monitoru. Jenže často se stává, že monitor obraz upraví podle rozlišení bod na bod pouze horizontálně tak, aby výška obrazu vyplňovala celou plochu monitoru. To je např. případ zmíněného Benqu.

Takže obraz je v rozlišení 1024×768 stále trošku roztažený a přepočítávaný, i když byste třebas dali přednost sice menšímu, ale dokonale ostrému obrazu. Pokud vaše grafická karta podporuje jisté nastavení převzorkování, můžete si dle libosti vybrat jak se má karta chovat. Buď stejně rozpočítá menší rozlišení na celou plochu obrazovky, nebo jen vertikálně stáhne, či v tom nejlepším případě převzorkování vůbec nepoužije, přičemž výsledný obraz bude sice menší (kolem budou černé pruhy), ale zato ostrý a kvalitnější, než v předešlých případech. Tuto funkci mají pod různými názvy prakticky všechny dnešní ovladače ForceWare od nVidie a jistě i od ATI (nevyzkoušeno).

Jenže zrovna v případě zmíněného monitoru Benq z nějakých neznámých důvodů tento monitor není kompatibilní právě s režimem bez převzorkování, kdy není vůbec nic vidět a zobrazování 1:1 i u menších rozlišení tak nelze použít. Jelikož každý výrobce monitorů používá trošku jiný systém převzorkování, je nejlepší samozřejmě monitor před nákupem vyzkoušet, ale tím stejně přesně nezjistíte, jak se bude chovat vaše domácí grafická karta. Může všeliké převzorkování šlapat v pohodě, ale také vám nemusí některé režimy vůbec chodit. Proto je lepší nakoupit takovýto monitor, kdy si nejste jisti jeho chováním a chcete hrát hry ostře i na jiné, než nativní rozlišení vybraného monitoru, přes internet, protože pokud se vám nebude něco líbit, popř. nebudete spokojeni, stále máte možnost zakoupené zboží vrátit do 14 dnů od zakoupení bez udání důvodu.

Uvedené aspekty pak neplatí pro CRT monitory, které dokáží samozřejmě převést na obrazovku prakticky jakékoli rozlišení bez ztráty kvality. Nešvar s rozostřenými menšími rozlišeními je dán konstrukcí LCD monitorů, které mají obrazovku složenou z pevného počtu bodů. Pokude je rozlišení nižší, než přesný počet bodů, jeden obrazový bod pak zobrazuje více než jeden odpovídající pixel grafiky, čímž dochází k rozostření výsledného obrazu, které je závislé od kvality přepočítávacích obvodů grafické karty či monitoru. Obecný trend je dnes určitě právě v širokoúhlém zobrazení, protože poměr stran 16:10 či 16:9 je daleko přirozenější pro oči než formát 4:3. A také je toho více vidět.

Je to znát i na trhu, protože širokoúhlé monitory pomalu vytlačují svojí klesající cenou klasické zobrazovače. Na práci, brouzdání po webu, či fotografie jsou widescreen monitory nejlepším řešením, ale na hry už si nejsem moc jistý. Jde o to, aby si ovladač grafické karty „sednul“ s přepočítavacími obvody monitoru. Na hry bych tak doporučil widescreen monitor pouze pokud máte silný stroj a hrajete v drtivé většině nové hry. Rozlišení 1440×900 v pohodě utáhne počítač, který zvládá klasiku 1280×1024, ale u větších úhlopříček je rozlišení 1680×1050 ve hrách již daleko náročnější na výkon.

Nicméně pokud se vracíte ke starším hrám určeným třeba ještě pro Windows 95-98, tak tyto hry obecně podporují maximální rozlišení jen 1024×768/1280×1024 bez widescreenu. Pro ostrý obraz tak potřebujete nastavit na grafické kartě a monitoru takový režim, aby se obraz zobrazil vycentrovaně na přesný počet bodů s černými pruhy na krajích. To právě zajišťuje volba převzorkování na kartě, ale pozor, u širokoúhlých monitorů se může stáhnout právě jen horizontální rozlišení, takže i zmenšený obraz bude stále v rozlišení např. 1024×900, takže se kvalitního podání stejně nedočkáte.

Je to bohužel individuální a záleží na každé značce, jak si s tím poradí. Na staré hry v menších rozlišeních je tak samozřejmě stále nejlepší klasický CRT monitor, protože ten na rozdíl od všech LCD displejů zobrazí stejně dobře jakékoliv rozlišení. A pokud už opravdu chcete LCD, tak na starší hry doporučuji monitory s klasickým poměrem stran 4:3, protože ty dokáží menší rozlišení zpravidla zobrazit ostře a kvalitně bez roztažení, byť za cenu zmenšeného obrazu. Samozřejmě na hraní nejnovějších titulů na silném stroji je širokoúhlý monitor pohoda, ale jinak jeho přínos vidím spíše na práci a každodenní používání, kde vynikne jeho široká plocha, než pro náruživého hráče, protože může docházet u her v menších rozlišeních ke zhoršení kvality obrazu právě díky nekompatibilitě přepočítávání grafiky.