Před pár dny dávali v televizi docela povedenou temnou komedii s podivným názvem Lemony Snicket: Řada nešťastných příhod (v originálu Lemony Snicket’s A Series of Unfortunate Events). Pitoreskně zlý Jim Carrey se do filmu dobře hodí a možná jste si všimli i naší Tatry T-603, s níž jezdí pan bankéř Poe, ovšem než se vrhnu na hru, tak by se asi hodilo představit co to Lemony Snicket vlastně je.
On je to americký spisovatel, vlastním jménem Daniel Handler, který píše právě pod pseudonymem Lemony Snicket. Řada nešťastných příhod je pak jeho knižní série, čítající celkem 13 knih. Všechny byly vydány i v českém jazyce. Film i hra jsou pak založeny na ději prvních třech knih, v nichž se talentovaní sourozenci, obdaření různými dovednostmi, snaží uniknout ze spárů jejich zlého opatrovníka hrabě Olafa, jehož právě hraje Jim Carrey. A to samé si zažijete na vlastní kůži i v multiplatformové akční adventuře, která vyšla před čtyřmi roky.
Stejně jako v knize a filmu jsou zde hlavními hrdiny zmínění sourozenci, tedy chlapec Klaus, mající perfektní paměť na moře knih, které přečetl, dívka Violeta, zase obdařená nápady, jak z rozličných věcí po ruce udělat praktické nástroje, a batole Sunny. To zase dokáže svými zoubky cokoli rozkousat. Vy se pak můžete v reálném čase a z pohledu ve třetí osobě přepínat do těchto postav, pročež s nimi řešíte hádanky, hledáte různé věci pro udělátka a zbraně, jež Violeta vynalézá a také bojujete s nepřáteli, ponejvíce s Olafovými nohsledy a nepřátelskou zvířenou.
Prvních 10 minut hry + intro na PS2
Hra je určena především pro mladší publikum, takže nepřekvapí, že není nijak obtížná, krev zde úplně absentuje a hratelnost se střídá v pravidelných obměnách na akční souboje, hledání předmětů, jejich sestavování do zbraní a pomůcek, a plošinkové skákání. Kvalitní je ovšem prezentace, docela umně přenášející zajímavý a neortodoxní vzhled anglikánského starobylého stylu do hry, včetně dabignu skutečnými herci v čele s Jimem Carreym. Horší už je pohyb postav, na můj vkus docela prkenný a nepřesný. Navíc zamrzí nemožnost prohození os kamery, jejíž ovládání tak není také z nejpřesnějších.
Hra se dnes nechá ještě docela v pohodě sehnat za cenu do dvou-tří stovek, což je určitě akceptovatelné za docela zábavnou a nadprůměrnou hru podle filmu (hodnocení na Metacritic 63%), které obecně nepatří mezi výkvět, ale Lemony Snicket je ta světlejší výjimka a jeden z těch lepších filmových počinů. Pokud znáte film a líbil se vám, nebo rádi čtete knihy od Lemony Snicketa, rozhodně si zahráním videoherní verze náladu nepokazíte a sami se vžijete do role tří opuštěných sourozenců s veselou myslí a neobvyklými dovednostmi, kteří svého opatrovníka, lačnícího po jejich dědictví, nakonec pěkně vypečou.
Nejnovější komentáře: