Již tento měsíc se do prodeje dostane Playstation Move, vlastní pohybové řešení Sony od dob EyeToy. Microsoft svůj Kinect uvede až v listopadu. V současné podobě je Kinect ještě stále v ne úplně hotové beta verzi, která ovšem již od cílového a hotového produktu není daleko. Move nyní zkouším přímo doma a Kinect jsem si zase otestoval na novinářské prezentaci Microsoftu, takže již můžu obě zařízení docela dobře porovnávat.

Tedy v uvozovkách, protože Kinect není ještě finální produkt, zatímco Move již ano. Proto by se tento článek asi nehodil na herní servery, ale tady na blogu si dovolím oba „pohybáče“ už teď porovnat. Hlavní výhoda Kinectu je hned nasnadě. Je to zařízení, které integruje veškerá čidla do jediného stroječku, jenž si postavíte na, nebo pod televizi. A nemusíte vůbec nic držet v ruce, což může být v budoucnosti třeba u cvičebních her a trenérů hodně velkou výhodou. U Move potřebujete jednak kamerku nad televizi a druhak sice pěkně zpracovaný, ale dle mého názoru dosti nevzhledný ovladač (případně dokonce dva), který než periferii, evokuje spíše erotickou pomůcku.

Hned jsem s ním doma sestřelil lustr, což by se mi holou rukou asi nepoštěstilo. V současné době ale Kinect neumí vůbec ovládat dashboard xboxu a ani konzole nejde zapínat a vypínat. V prodávané verzi později se tato funkce ale také neobjeví, možná až v nějakém dalším update. Zde tedy vítězí Move, protože jej můžete používat stejně jako klasický joypad, tedy i pro zapínání konzole a její kompletní ovládání. Ovladače ale možná trochu limituje integrovaný akumulátor, takže se teoreticky může stát, že před pařbou zapomenete Move nabít a s připojeným USB napájecím kabélkem to pak nebude žádný pořádný odvaz.

U Kinectu se o nic takového nemusíte starat, protože zařízení je napájeno buď přímo z konzole u nových Slim xboxů, nebo malým síťovým adaptérem u starších konzolí. Co se týká citlivosti na tmu, oba konkurenti bez potíží fungují i za hodně nízké intenzity osvětlení, protože Kinect má infra čidla a Move zase zaměřuje oko kamerky na svítící kouličku na vrcholu Move ovladače. To dává Move jednu další výhodu, kterou je lepší zachytávání pohybu při různých změnách vzdálenosti. Jelikož kamerka měří polohu míčku ovladače spolu s polohou vašeho těla, je pro Move podstatně jednodušší přesně lokalizovat hráče před televizí, než to dokáže Kinect.

Ten se musí napřed nakalibrovat na určitou vzdálenost, nebo rozsah vzdáleností a každé jeho překročení už je znát tím, že Kinect nepřesně interpretuje pohyby do hry. Hodně se mluví o lagu obou zařízení. Tak u Kinectu je odezva na pohyb samozřejmě díky použité technologii citelně pomalejší než u Move, ale ani Move není zcela rychlé a jistý lag je viditelný i u něj. Jde ale o to, že u všech her, co jsem na obě zařízení zkoušel, je tato odezva naprosto adekvátní a bez potíží, když nemá žádný vliv na horší zážitek z hraní, nebo tak podobně. Zkrátka fakt, že paňáca na obrazovce udělá skok o moment později než vy, nemá na hratelnost za podmínek současných her žádný negativní vliv u obou periferií.

Pro někoho ale může být zajímavé, že u Kinectu jsem viděl jen hříčky, kde nejste na obrazovce přímo vidět, ale hraje za vás váš avatar. Oproti tomu na Move již existují některé hry, kde se přímo vidíte jako u EyeToy her a v ruce třeba držíte nějaký předmět, s nímž hrajete. Tímto se dostávám asi k nejhlavnějšímu aspektu, kterým jsou hry. V tom mě jako spíše konzervativního hráče trochu zklamal Kinect, jenž zatím nabídl pouze typické casual a nenáročné hříčky pro děti, rodinu a méně náročné hráče. Jasně, to je asi ta správná cílovka, ale ocenil bych i něco dospělejších her. Je ovšem možné, že se objeví později, ještě před uvedením do prodeje, třeba od 3rd party vývojářů.

Na Move už jsem si ale zahrál i několik dospělejších titulů, mezi nimiž nejvýše řadím Sports Champions. To totiž není žádný infantilní pokus o jednoduché sportování s postavičkami, jako mají Wii a Kinect, ale plnohodnotný a fyzicky velice propracovaný simulátor různých sportů a zápolení, kde způsob pohybu přesně evokuje skutečné dovednosti sportovce. Tím si mě Move získal a Kinectu by něco takového také hodně slušelo, navíc by mohl těžit z toho, že do ruky byste např. v ping-pongu vzali skutečnou pálku a nikoli ovladač, jako se musí na Move. Kinect ale zase kontruje tím, že už v základu dostanete zcela vše potřebné pro hraní ve více hráčích, včetně plné verze sady her Kinect Adventures!.

Sice tak stojí zpočátku více peněz, ale i později nebude třeba nic dalšího dokupovat. Zatímco s Move dostanete pouze jediný Move ovladač a obyčejný demo disk s pár ořezanými úrovněmi několika her. Plné si tak musíte dokupovat, stejně jako volitelný navigační ovladač, který ale některé hry včetně Sports Champions rázem povýší na zcela novou a lepší úroveň, takže bych jeho pořízení doporučoval. Jenže pokud se takto dozásobíte pro dva hráče a nakoupíte jednu dvě hry, rázem už se dostanete s celkovou cenou mnohem výše, než vás vyjde Kinect.

Jednoznačný vítěz se tak nyní určit moc nedá, protože každé zařízení má jiné dobré a špatné vlastnosti a každému jinak vyhoví. Pokud bych už měl říci svůj verdikt hned teď, osobně bych nyní volil raději Move, a to právě kvůli Sports Champions, protože to je titul, jenž mě ze všech na Move/Kinect her oslovil zdaleka nejvíce. Ale pro finální rozstřel si musíme počkat až do toho listopadu, kdy k sobě teprve budeme moci dát jak prodejní verzi Move, tak už i hotový Kinect.