Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

pavilionminiV souvislosti s pořízením nového notebooku jsem se včera vypravil do Holešovic, kde mimo oblíbenějšího Alzasoftu sídlí i další velký prodejce výpočetní techniky Mironet. Na svých stránkách se chlubí největším notebookovým centrem v Praze a slibuje k vidění více než 130 notebooků.

V podobném duchu se chvástali i na letáku vkládaném do různých časopisů. Člověk tak nabude dojmu, že je na prodejně Mironetu fyzicky k vidění ohromné množství notebooků, což nikde jinde vlastně nemají. Nabyl jsem podle webu i letáku podobného dojmu a tak jsem se do centra vypravil.

Když jsem vešel do prodejny, marně jsem hledal nějakou velkou výstavku notebooků, jak slibují promo materiály Mironetu. Otočil jsem se zpět k východu a tu jsem ten zázrak spatřil. Jedná se ale jen o dvě police, na které se vejde celkem asi 24 notebooků. Jenže kapacita ani nebyla vytížena, takže strojů zde mohlo při mé návštěvě být možná kolem 12-15 kusů. Říkám si, že je to pěkná blbost, když podle webu mají skladem několika násobně větší množství laptopů.

Přišel jsem blíže, načež mě totálně dostala velká cedule informující zákazníky, že právě koukají opravdu na minimálně 120 modelů notebooků. Drobnějšími písmeny je pak napsáno, že vystavený reprezentativní vzorek notebooků opravdu pokrývá desítky modelů, protože naprostá většina přístrojů se liší jenom konfigurací. To je sice částečně pravda, ale Mironet si jí dosti přikrášlil.

Když pominu bakelitové Acery, které výrobce strká prakticky do jedné neforemné bedny, tak např. Asus dělá několik modelových řad od malých stroječků, až po hráčské obry s displejem velikosti klasického monitoru. K vidění byly slovy dva zástupci jedné velikostní kategorie od Asusu. Osobně jsem se chtěl podívat na model A8, což je menší notebook, ale nic takového jsem u Mironetu samozřejmě nenašel.

Rčení, že těch několik málo vystavených přístrojů pokrývá celé modelové spektrum výrobců je jen marketingová lež. Zkrátka zde nemají o nic víc notebooků, než třebas v obyčejném Datartu, nebo Electroworldu. Některé značky pro jistotu chyběly úplně, což byl případ např. Toshiby. Navíc si zákazník ani nemohl okusit kvalitu displeje, protože buď byly přístroje vyplé, nebo na nich běžel Linux bez ovladačů, tedy na velmi malá rozlišení, mimo nativních rozlišení displejů.

Kromě několika jedinců byla většina strojů totálně špinavá, olezlá a zaprášená. Prodavači vystavené kousky zřejmě vůbec nečistí a docela bych věřil tomu, že ani na noc nezavírají víka displejů. Některé obzvláště vypečené kousky jsem se skoro bál vzít do rukou bez stavbařských rukavic. Celé mi to tak připadá jako solidní blamáž na zákazníka. Ten nabude dojmu, že uvidí v akci širokou škálu notebooků a pohodlně si vybere ten svůj, načež na prodejně uzří jen trapný výběr několika kusů s informací, že jsou stejně všechny notebooky stejné a liší se jen konfigurací.

Vrcholem pak byl jeden z prodavačů, který mě na dotaz jak vypadá malý 14″ Asus A8 odpověděl, že je to vlastně úplně stejný notebook, jako vystavený model 15″, akorát je o něco menší a lehčí. Sám jsem moc dobře věděl, že podobnost je čistě teoretická, ale nic jiného jsem ani nečekal. Nezkoušel jsem to, ale možná že když se zeptáte na model, který není vystaven a je skladem, třebas vám ho prodejce přinese a rozbalí, nicméně nezdá se mi pravděpodobné, že vám takto prodejce ochotně vybalí třeba tři modely, mezi kterými se rozhodujete a nejsou vystaveny v poličce.

Bohužel tak stále platí, že zákazník prakticky nemá žádnou šanci vidět notebooky dle svého výběru dříve, než když si je koupí, což jen vypovídá o příšerné kultuře prodeje IT u nás, která tak má na vyspělou část Evropy stále co dohánět. Jediným pozitivem výstavky je tak obří televize napojená na internetový portál Mironetu, kde zadáte číslo vystaveného přístroje a ihned se vám zobrazí všechny nabízené konfigurace. Nesedící a nepravdivé popisky u některých modelů už ale raději ani nekomentuji…