Málokterý herní web si toho všiml, ale největšímu otesánkovi videoher, sympatickému Pac-Manovi bylo 22. května již 30 let! Postavička, lépe řečeno kulička, která vás provází vlastně i tímto blogem, se narodila v roce 1980, v japonských studiích Namco. Podobně jednoduchá hra, jako je třeba Tetris, dosáhla nesmrtelnosti, když i nadále stále vychází v bezpočtu variací na všechny možné platformy. Hlavně doma v Japonsku si z ní udělali doslova popkulturní etalon srovnatelný např. s hudebními vlnami osmdesátých let v západní Evropě. Geniální nápad se žrací kuličkou se totiž narodil do doby, kdy světu vládly extrémně zjednodušené hříčky.

A to hlavně vesmírné střílečky typu Asteroids a Space Invaders. Pac-Man do tohoto světa založil svůj nový žánr, stavící na své odlehčené formě snadno přístupné hry pro každého. Navíc to byla jedna z prvních hříček, kde se hráči dokázali více ztotožnit s hlavním hrdinou, byť žlutá kvákající kulička stále nebylo nic moc. Jenže proti takovému Pongu, nebo Asteroids to bohatě stačilo. Pac-Man je tak jednou z nejdéle fungujících frančíz ve videohrách, když autorizovaných variant vzniklo skoro ke čtyřiceti a amatérských nebo nelicencovaných odboček asi třikrát tolik. Slavní se stali taktéž „zlí“ duchové z bludiště, tedy kvarteto neúnavných pronásledovatelů žluté kuličky.

V originále Oikake, Machibuse, Kimagure a Otoboke můžou hráče prohánět prakticky neustále, protože technicky vzato Pac-Man nemá žádný konec. Hra prostě jela tak dlouho, než hráč přišel o všechny své životy. Ovšem díky bugu se část bludiště ve 256 levelu zaplnila náhodnými znaky, takže vlastně nešlo pokračovat dále.

Proto se bere jako absolutní dohrání 255 level, kdy hráč dokáže požrat úplně všechny tečky, boostery, ovoce, i nepřátele, a to bez ztráty i jediné kytičky! To se prý dá zvládnout už za tři až čtyři hodiny. Hra se přitom začala vyvíjet v Namcu již v roce 1979, kdy na ní byl přidělen malý tým 9 vývojářů. Není tajemstvím, že pro inspiraci Pac-Mana tvůrci šáhli po pizze s vykousnutým dílkem.

Při launchi v Japonsku překvapivě Pac-Man (první hra se jmenovala Puck-Man) zpočátku propadl jak v kritikách, tak i zájmu hráčů, takže se tento arkádový automat na úvod moc nechytl. Mnohem lepší to měl záhy po dovezení do USA (přejmenován na Pac-Man), kde zaznamenal okamžitě obrovský ohlas. V Americe tak sesadil z trůnu nejúspěšnější arkádovku Asteroids, když prodal více než 350 000 automatů. V roce 2007 se konalo dokonce první mistrovství světa v New Yorku, do něhož se kvalifikovala desítka soutěžících z celého světa. Hrálo se tehdy na Xboxu 360. Naposledy kulaté výročí pěkně připomněl Google interaktivním logem v záhlaví svého vyhledávače, v němž jde rovnou i hrát. Zkusit to můžete zde, stačí pouze kliknout na tlačítko „Insert Coin“.

Je také nesmírně zajímavé, kam všude se Pac-Man vetřel. Tak možná jste slyšeli o živých hrách, kde v roli kuličky i duchů vystupují živí lidé a popř. duchové Pac-Mana mlátí po hlavě molitanovými tyčemi. Někteří fandové se nachávají potetovat třeba na zádech skrze zobrazení celého bludiště, Pac-Man pronikl na obrovské množství oblečení, spodní prádlo nevyjímaje. V jeho stylu se na Vánoce dělají světelné stromky, někde vám prodají pizzu nebo koláček ve tvaru žluté kuličky.

Existuje i energetický nápoj Pac-Man, nebo šperky. Já v jeho hraní nejsem moc trpělivý, navíc mi ani moc nejde, ale naposledy jsem ho tuším hrál právě jako arkádičku na xboxu a nově i na iPhone, kam byl taktéž převeden ve velmi dobré kondici. Každopádně nemůžu říct, že mě jeho žraní nebaví, geniální recept dobře funguje i na moji pozornost. A co na tu vaši?

Oficiální výroční www stránka v angličtině je tady, ale nejdříve si pusťte asi nejlepší a nejlegračnější lidské provedení Pac-Mana, co znám. Ještě teď mě z té parádní scénky bolí břicho: