Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

Po premiérovém PS2 dílu Colin McRae Rally 3, jenž byl díky svému zjednodušení oproti prvním dvěma dějstvím přijat poněkud vlažně, se Codemasters vlastně ještě před launchem této trojky vrhli na tvorbu části další, s pořadovým číslem 4. Ta měla být kvalitativně zcela někde jinde, protože jednak na ní měli Britové více času a druhak hlavně již dokázali lépe a efektivněji programovat na PS2, s níž u trojky neměli tolik zkušeností. Podle vývojářů to měl být teprve ten správný ostrý díl na PS2.

Jenže menší než očekávaný profit z trojky a podle dřívější smlouvy s Colinem McRayem nutnost dodržení jeho velkorysého honoráře až do pátého dílu, měl za následek jeden fakt neblahé paměti, a to absenci nákupu licence WRC od FIA. Ta sice neznemožňovala použití stejných modelů vozů, jako v té době jezdily ve WRC, ale již nikoli ve skutečném zbarvení v šampionátu. Tvůrci tak šáhli zejména do svého Britského mistrovství v rally, odkud převzali díky laskavosti britského autoklubu zdarma většinu designu povrchu vozů ve hře. Čtyřka se opět držela osvědčeného rozdělení vozového parku na dvou a čtyřkolky, vozy skupiny B a várku bonusových vozidel.

Čtvrtý díl nabídl krásné světelné a kouřové efekty

V nich jste si mohli zasloužit i takové kuriozity, jako je Citroën 2CV Sahara, nebo Ford Transit Rally Van. Zajímavé bylo, že k navigátoru Nickymu Gristovi přibyl ještě druhý hlas druhého Colinova spolujezdce Dereka Gingera. Hra pak obsáhla tradiční osmičku lokací, tedy stejně jako v trojce. V Evropě 04 vyšla v roce 2003 pouhých několik měsíců od nepovedené trojky (tím tak Codies dali najevo, že si třetím dílem spíše vyšlapávali cestičku pro ten následný), v zámoří pak až o rok později. Ono to datum vydání v Evropě nebylo uspěcháno náhodou, protože se s brzkým vydáním chtěli Britové za každou cenu vyhnout konkurečnímu WRC III, takže potřebovali čtyřku vypustit nejlépe ještě dříve, což se jim ostatně povedlo.

Díky tomu sice nebyli tvůrci v nějakém velkém časovém presu, i když by to tak mohlo vypadat, ale prostě stavěli na základech a enginu trojky – no oni jí vlastně vzali a důkladně upravili, takže nemuseli tvořit novou hru na zelené louce. Nicméně určitému ořezání se ale nevyhnuli, což dokazuje např. menší počet celkových 52 erzet oproti minulému dílu. Ono se nebylo co divit, když do všech map tvůrci vložili o dost více objektů než dříve, takže se vozovky a cesty staly rozmanitějšími, stejně jako se zvětšila dohlednost, lépe se vymodelovaly horizonty a vůbec celé vzdálenější okolí. To si vyžádalo daň na sporadickém obecenstvu, které bylo navíc zcela statické a taktéž malé objekty typu dopravních značek neměly ve svém popisu role zaškrtnutou kolonku destrukce.

Představení čtyřky na Xboxu

Podruhé už si Codies netroufli svázat kariéru pouze s jediným autem, což tak trestuhodně zařidili v trojce, takže s dvěma desítkami vozů jste se mohli seznámit hned záhy. Našince pak jistě potěšila i česká vlaječka při výběru národnosti pilota. Hráči si žádali větší obtížnost, tak jim bylo vyhověno jak přepracovaným fyzickým enginem, tak hlavně náročnějšími tratěmi. To všechno zařídilo v porovnání s trojkou vcelku solidně složený reparát, však jsem čtverku zpátky trochu vyhoupl v dobové recenzi na Bonuswebu na 75%. Návrat se tak Codies podařil, i když takto měl vypadat již třetí díl, a tak se to rozhodně nebralo jako nějaká revoluce nebo geniální počin z Albionu. Ale na solidní rally arkádu nemohl skoro nikdo nic namítat.

A o podobnou hru se Britové pokusili i do pátého dílu, který sice celou sérii skoro nikam neposunul, ale za to nabídl citelně rozšířený a bohatší obsah, což se taky počítá. Pětku, jakožto již poslední plnokrevný rally díl v sérii, si připomeneme příště. Prozatím si zavzpomínejte na první, druhé a třetí dějství, jež jsem popisoval dříve.