Pandemic: Hot Zone – America a Epicentrum – Evropa

Když v roce 2002 začala pozdější světová epidemie koronaviru SARS, měla kupodivu i jednu pozitivní vlastnost, z níž těžíme dodnes. V tu dobu vystudovaný grafik a designér, Američan Matt Leacock, jenž toho času pracoval jako designér uživatelských rozhraní v informačních technologiích, dostal spásný nápad na téma své nové deskové hry. V jeho práci totiž občas pracovali s grafickými návrhy rozhraní (frontendu) aplikací i různých virtuálních her, a tak snil o tom, že se zaměstnáním v korporátu praští a bude se jednou sám na volné noze naprosto svobodně věnovat tvorbě deskových her. pandemic hot zone

Na základě globálního šíření viru SARS si dva roky nato vymyslel první koncept deskovky, v níž budete jako zdravotníci bojovat proti šíření viru napříč celým světem. Matt již dříve dva deskoherní pokusy vydal. A to jednak v podobě premiérové karetky Borderlands z roku 1995 (ta nemá nic společného se stejnojmennou videoherní sérií) a jednak v podobě závodní hry Lunatix Loop z roku 2000. Jenže oba tituly žádný úspěch nezaznamenaly, však si je v malém nákladu Matt ještě vydal sám pouze pro domácí severoamerický trh. Byly to oba ještě spíše mrzké experimenty, nad kterými ani moc nepřemýšlel a které nikoho moc nezaujaly.

Každá hra má jinak rozmístěné prvky na plánu.

Ponaučen svými zkušenostmi si řekl, že do třetice koncept své nové hry daleko více promyslí, pečlivě otestuje a pak zkusí štěstí u nějakého velkého vydavatele. A jak to nakonec dopadlo, již určitě tušíte. Svoji třetí hru pojmenoval Pandemic (v češtině pandemie), přičemž ji pojal jako napínavý kooperativní souboj se čtyřmi zběsile se šířícími viry, které slibují vyhladit celé lidstvo. Za přesně opačný konec, kdy hrajete za viry a chcete nakazit planetu, to vzala podobná videoherní mini série Plague Inc., jež má také svoji velmi dobrou stolní variantu.

Premiérový Pandemic vyšel v roce 2008 v nákladu amerického vydavatelství Z-MAN Games, které nyní patří pod jednoho z největších deskoherních distributorů na světě, pod francouzskou společnost Asmodee. Pandemic je pravděpodobně do dnešních dnů světově neprodávanější značkou kooperativních deskových her, ostatně během covidových karantén se celá série jen na zámořském trhu prodávala až čtyřnásobně více než klidné roky před tím. Taktéž je Pandemic jednou z největších současných deskoherních franšíz, kdy se její herní systém roubuje i na zcela odlišná témata.

Mapa z Pandemic: Hot Zone–North America

Rodina Pandemic již pokrývá dokonce 14 samostatných her + 4 rozšíření k tomu. A kromě světového boje proti nákaze se věnuje stejně jako Plague Inc. i té druhé straně konfliktu, kdy hrajete za viry samotné (Pandemic: Contagion), dále za agenty CIA proti SSSR ve studené válce (Pandemic Legacy: Season 0), chráníte starověkou Římskou říši před nájezdy barbarů (Pandemic: Fall of Rome), v Nizozemí se snažíte zastavit velké záplavy (Pandemic: Rising Tide) nebo kupodivu bojujete s netvory z hororového světa Cthulhu spisovatele H. P. Lovecrafta (Pandemic: Reign Of Cthulhu)!

Aby toho nebylo málo, tak se ještě na letošní listopad připravuje další spojení dvou franšíz, a to jako World of Warcraft: Wrath of the Lich King, které je taktéž postavené na systému Pandemicu. Tato odbočka Pandemicu by měla zásluhou distributora Blackfire Entertainment vyjít v češtině. Franšíza už je tak široká, že již nikolivěk všechny tituly pochází z Mattova pera, ale spolupracují na nich, či je přímo sami designují i jiní autoři. My se ovšem vraťme na tu hlavní kolej celé série, z níž vede jedna z výhybek na malinkou, úzkorozchodnou trať. Jakkoli původní Pandemic není nijak extra složitý ani zdlouhavý, tak pobočná řada Pandemic: Hot Zone je zmenšenina původní hry.

Postavy z Pandemic: Hot Zone–North America

Řada Pandemic: Hot Zone je menší na přenos i kompaktnější na stole, jednodušší pravidly, kratší a levnější. Osobně ji vidím jako výtečnou cestovní verzi velkého Pandemicu, protože malé krabičky mají tlustý karton a jejich rozměry jen 15 x 23 x 5 cm či hmotnost pod půl kila je předurčují k přibalení do zavazadel, i když jdete třeba pěšky. Považte, že originální Pandemic má více než kilo a rozměry 30 x 22 x 4,5 cm kompaktní vskutku nejsou. Edice Pandemic: Hot Zone nyní pokrývá dvojici her, které jsou mírně odlišné. Já vlastním takřka kompletní řadu Pandemicu, takže i obě menší hry, tudíž je můžu z první přímo mezi sebou vedle sebe porovnávat.

Minulý rok jako první z této podřady vyšla Pandemic Hot Zone: North America, tedy s mapu USA, ale rozšířenou také o Kanadu, Kubu a Mexiko. A letos vyšla Pandemic Hot Zone: Europe s mapou celé Evropy. Právě tu k nám dovezl a počeštil opět Blackfire, přičemž se jmenuje Pandemic: Epicentrum–Evropa a má vínově červenou krabku, zatímco starší Amerika tmavě modrou. Tak je na první pohled od sebe dobře rozpoznáte. A teď ty hlavní odlišnosti od klasického Pandemicu. Ten velký dohrajete typicky kolem pětačtyřiceti minut až jedné hodiny, zatímco Hot Zone/Epicentrum zpravidla do půl hodinky.

Mapa z Pandemic: Epicentrum–Evropa

Za velký Pandemic dáte těsně pod tisícovku, za každý z menších titulů zhruba polovic. Ve velkém bojujete proti kvartetu nákaz (antrax, cholera, SARS a tyfus), u malých vždy proti třem. Což znamená, že je hra v základu také drobně jednodušší, resp. snadněji ji vyhrajete. Originál mi na startovní obtížnost přijde určitě jako větší výzva. V původním Pandemicu stavíte až šest výzkumných stanic, které slouží jako základny pro rychlé cestování mezi sebou. S těmi se v Hot Zone nemusíte vůbec zabývat, protože tu nejsou. Nicméně pro všechny hry ze světa Pandemic platí skvělá věc, že si je zahrajete v počtu 1-4 hráčů. U většiny titulů z univerza Pandemicu se sice oficiálně uvádí 2-4(5) hráčů, ale jelikož jsou všechny kooperativní, tak se dvěma či více postavami se dají parádně hrát i sólo!

Ve velkém pro objevení léku na každou z těch čtyř nemocí potřebujete sadu pěti karet měst stejné barvy, kterou odevzdáte na jedné z výzkumných stanic. V malých vám stačí sada čtyř karet a jelikož zde nestavíte stanice, musíte dojet do Atlanty, potažmo Ženevy, jako zdejšího centra protivirového výzkumu. Ostatně v Ženevě sídlí Mezinárodní zdravotní organizace WHO, tak to sedí. V originálu se pro různé obtížnosti využívá čtyři až šest karet epidemií, tedy neoblíbených mini katastrof, kdy se virus nezadržitelně šíří do světa okolo. V malých pandemiích jsou tyto karty pouze tři a používají se vždy všechny. Opět z toho plyne, že malé hry jsou díky tomu v základní laťce obtížnosti méně náročné.

Komponenty z Pandemic: Epicentrum–Evropa

Jenže v nich tentokrát nelze nemoci plně vymýtit. V originálu vynaleznete lék a vyčistíte svět od všech kostiček léčené nemoci, pročež tento vir už se nemůže dál šířit. Tudíž se kostičky nemocí v Hot Zone/Epicentru stále šíří až do konce partie. Už jsem předeslal, že partie v malých hrách jsou o něco lehčí než v originálu. Oba menší tituly ale nabízí možnost, jak si partie ztížit, každý ale trochu jiným způsobem. Hot Zone obsahuje 7 hnědých kartiček krizových situací. Ty se vmíchají do balíčku karet měst stejně jako karty epidemií, takže když si je vytáhnete, rázem čelíte různým nemilým překvapením typu rychlejšího šíření viru po  světě, snížení počtu karet v ruce či omezení cestování po mapě.

Epicentrum zase má obdobných 9 barevných karet mutací. Na rozdíl od krizí se tyto špatné události věnují výhradně virům a nikoli akcím hráčů. Tudíž vám kupř. zdvojnásobí počet akcí nutných k léčení lokací (odebírání kostiček nemocí z mapy) nebo opět zvýší tempo šíření nákazy. Obě malé hry mají jinak úplně stejné akce postav (vždy 6 akcí na výběr v tahu), ale každá obsahuje zcela jinou sestavu čtyř hrdinů s unikátními schopnostmi, za něž hráči hrají. Tady někdo dobře přemýšlel, protože karty postav i jejich figurky mají vždy jiné barvy, takže naprosto v pohodě můžete pro Ameriku i Evropu využívat a míchat charaktery i z druhé hry!

Matt Leacock jako autor obou menších odboček již dopředu počítal s tím, že se oba tituly dají kombinovat. Dokonce vymyslel variantu zvanou Hemisphere (stáhnete v PDF ZDE), v níž v jedné seanci zkombinujete obě mapy Ameriky i Evropy! Pravidla pro zkombinování obou titulů stáhnete TADY. Jediné, co při kombinování trochu vadí, je část materiálu v češtině a část v angličtině, protože Hot Zone: North America počeštěná není a zřejmě ani nebude. A jakou z těch dvou menších doporučit? Klidně obě, protože krom jiných postav, jiných karet pro ztížení hry a jiných hodných karet událostí jsou jinak prakticky shodné.

Mají shodná pravidla i podobné mapy a obě se hrají rychle a v duchu světa Pandemic také zábavně a docela napínavě, byť druhým dechem dodávám, že celkový zážitek a ten svíravý pocit zmaru je v původním velkém Pandemicu stále někde jinde. Jenže pobočná řada Hot Zone vznikla jako jednodušší, méně náročná, kratší, kompaktnější a levnější verze originálního titulu, kdy takto funguje opět znamenitě. Samozřejmě, na trhu jsou daleko pokročilejší a propracovanější kooperativky, jako třeba pro sólu hru naprosto božský karetní Pán prstenů, ale o tom svět Pandemicu nikdy nebyl. Je zábavný a přitom stále přístupný i méně zkušeným hráčům. Vlastně v jednom, tedy kromě české lokalizace, má pro našince Pandemic Evropa oproti Americe drobně navrch: na krabičce najdete v pozadí stínovou siluetu Pražského hradu.