Nintendo Wii všichni obdivují za jeho nový a neortodoxní přístup k hernímu ovládání, nicméně Playstation 2 sice přímé ovládání pohybem drženého ovladače nenabízí, za to ale již dlouho disponuje chytrým využitím podobných nápadů a libůstek, jenž ústí do bezkonkurenčně nejširší nabídky neotřelých herních titulů, jaké nemá ani Wii. Zatímco pohybové ovládání stále stejným způsobem může po čase trošku nudit, a počítače prakticky neznají nic jiného, než myš a klávesnici, Sony chytře použilo několik dostupných technologií, jejichž užití, tak jak to nabídlo Sony, nikoho předtím nenapadlo. Na australských oficiálních www stránkách Playstation jsem našel tento pěkně hormadný obrázek (po kliknutí se zvětší) všech neortodoxních titulů na Playstation 2, který ukazuje na výborné možnosti zábavy pro všechny na této konzoli.

O hodnotě geometricky přibývajících „zpěvníků“ Singstar s dalšími várkami nových písniček oprávněně pochybuji, ale je pravda, že nápad se zpíváním do mikrofonů i v duetu podle linek a titulků na televizní obrazovce, se ujal naprosto parádně. Nicméně ne každý je od přírody Freddie Mercury a tak i z vlastní zkušenosti doporučuji před tímto koncertem nějaký ten panáček, nebo pivko. To se pak hlasivky tolik nestydí.

Skvělou zábavou je i obdoba televizního videostopu, tedy jakýsi zábavný kvíz, jímž provází charismatický moderátor Buzz, nápadně připomínající Super Muffa z bývalého studia Kamarád. Na obrázku ještě chybí Buzz! Junior, určený pro menší děti. Hrál jsem první díl ve čtyřech lidech a díky chytře obměňovaným kolům s různě pojatými soutěžemi je to neskutečná zábava. Nicméně se poměrně brzo vyčerpá, protože otázek není samozřejmě nijak velké množství, to mají zajistit další a další díly. I zde jde stejně jako v případě série Singstar o uměle natahovanou řadu, poskytující omezeně dlouhou životnost, aby byl hráč nucen kupovat další a další tituly v řadě.

Osobně považuji koncept kamerky EyeToy za jeden z nejlepších nápadů herního průmyslu posledních let a prodejnost této řady mi dává za pravdu. I když se USB kamery mnoho let běžně používají, nikoho předtím nenapadlo tuto periferii smysluplně využít i ve hrách. Nicméně až dokončení vývoje poměrně spolehlivého software pro přenost pohybů do digitální podoby umožnilo uvést toto zařízení na herní trh. Inspiraci hledali tvůrci programu i u motion-capture zařízení. Obyčejná VGA kamerka se standardním objektivem rázem uvedla PS2 do obýváků všech věkových kategorií. Ano, i zde se jedná v prvé řadě o párty hru určenou hlavně pro domácí multiplayer, nicméně na tomto poli prakticky nemá konkurenci jak jednoduchostí ovládání, tak hlavně šířkou aktuální nabídky titulů.

Že se kamerka hodí nejen pro zábavu, ale i pro skutečně profesionální využití, ukazuje některými recenzenty zhola nepochopený EyeToy Kinetic, což není žádná hra, ale spíše opravdu použitelný domácí cvičební fitness trenér, připravený ve spolupráci s tělovýchovnými laboratořemi Nike. Nemusím dodávat, že zdejší cvičební program je daleko zábavnější, než tupé opakování cviků v jakékoli posilovně. Jenže se k tomu musíte zase nějak dokopat a to prosím pravidelně. A to může u někoho být docela potíž, no já jsem na tom stejně.

O Guitar Hero určitě již každý slyšel, jeho úspěchy dvou dílů mu zařídily zvláštní vydání i pro Xbox 360, který ovšem nabízí i svoji kamerku kopírující EyeToy. Jenže její využití prakticky pouze pro video chat, několik arkádových hříček a digitalizování obličeje nesahá nabídce pro EyeToy ani po kotníky. Přenos obličeje do hry uměla díky technologii Eyetoy Cameo na platformě Digimask Playstation 2 již dávno předtím, než s tím přišel Microsoft. Ovšem jedná se o tutéž technologii, kterou využívají i některé PC hry, takže to není vlastní vynález Sony.

Ostatní vždy můžou žehrat na zastaralou grafiku Playstation 2 a složitě fungující online službu, ale v rozsahu žánrů všech her i způsobu jejich ovládání se jí nevyrovná žádná jiná platforma včetně Wii. Naoopak se jí snaží spíše kopírovat. Proto si myslím, že i v rámci dnešního next-gen boje, kdy se jedni i druzí přou, co je vlastně lepší, jestli Xbox 360, PC, nebo PS3, má stará dobrá a hlavně levná PS2 alespoň jedno eso v rukávu, které jí ti ostatní můžou zatím jen tiše závidět.