Stačí přečíst prakticky jakákoli preview, tedy představení a první informace o nějaké hře, kterou ale autor na vlastní oči neviděl (neplést s dojmy z předváděček/hraní – hands-on), v časopise či tady na internetu, přičemž všechny mají povětšinou jedno společné. Jsou velice nekritické, nadšené, pochvalné, zapálené, a tak podobně. Je nepsaným pravidlem, že všechny vypuštěné informace od distributora té které hry jsou do vydání hratelné ukázky výhradně nebesky pozitivní a v jejich světle tak každá nová hra vypadá jako samotné a bezchybné dílo bohů.

To je samozřejmě logické, přece nebudeme chtít po PR odděleních, aby ještě před vydáním hry své dílo zkritizovaly. Ovšem narážím na jinou věc, a to tu, že naprostá většina autorů, a v magazínech obzvláště, se nechá naprosto bez rozmyslů strhnout závojem falešné dokonalosti, který každou novou hru obestírá a zcela zapomene nebo obejde svůj vlastní a zdravý úsudek, který by mu napověděl, že všechno přece nemusí být tak růžové, jak se zdá. Ten, kdo umí číst mezi řádky si snadno představí, že může haprovat tamto či ono, ale na papír, nebo do jedniček a nul to převede už jen málokdo.

Takže jsem stále svědkem toho, jak podle preview a představovaček je hra XY naprosto dokonalá, všichni se na ni těší, všude ji chválí, ale ouha, recenze jsou pak naprosto opačné a hra XY je najednou oproti obsahu dřívějších textů již veskrze standardním počinem, kde je plno dříve vychvalovaných věcí postaveno na hlavu. Samozřejmě existují takřka dokonalé, nebo poctivě provedené tituly, které své původní předpoklady zcela nebo z větší části naplní, ale těch je minorita. Však si stačí vzít nějakou čerstvě vydanou hru a vrátit se v čase zpět do prvních preview té samé hry a mnohdy dostanete naprosto odlišné články.

Jakoby autoři mnohdy zapomněli na zdravý a nestranný úsudek (já vím, pokud jste fandy hry, tak to jde jen ztuha) a jen slepě papouškovali narýsované žvásty propagačních zpráv, které samozřejmě jen zřídkakdy nepřetékají superlativy. A toto je běžné úplně všude, v tištěných médiích, na internetu, u nás, i v zahraničí. Já sám se přitom vždy snažím o nestranný pohled, resp. se snažím hodit do placu třeba i své poznámky a domněnky, co už v této fázi vidím na hře podivného, ne zcela košer, nebo kde bych očekával nějakou neplechu.  Jde také o to, jak jsou dnešní články u mnoha autorů koncipovány.

Většina chce mít práci rychle za sebou a tak si najde jediný zdroj, z kterého pobere co se dá a mnohdy nevěnuje žádný další čas hlubšímu studiu všech dostupných materiálů. Prostě se zhusta opíše tisková zpráva nebo jedno nejdelší zahraniční preview, přidá se něco zbytečné omáčky okolo, ať je článek delší, nu a je hotovo za chvíli, aby ten honorář zabral co nejméně práce. Poměrně často se pak setkávám s tím, že jsou v takovýchto článcích buď zcela neúplné informace, nebo dokonce nesmysly, popř. mnoho zajímavých věcí popisujících přímo funkce hry (multiplayer, počty map, rozloha krajiny, náplň garáže, herní módy, rozkrytí postav atd.) je vypuštěno, jen aby je nahradila omáčka typu “věřím, že to bude super zážitek”, “osobně si myslíme, že směřování série je ku prospěchu” apod.

Přitom tyto osobní nebo redakční výplodky by měly být až na konci textu, pod odstavci smusluplných a opravdu faktických údajů, jako takové zhodnocení autora, co od toho čeká. I když se ten mnohdy skrývá za anonymnější identitu celé redakce, protože hojným nešvarem je každý článek nebo recenzi psát v množném čísle, jako “my jsme vystříleli tuto místnost”, “my jsme si vybrali tuto zbraň”, což je nesmysl, protože těžko bude celá redakce hrát hru naprosto stejně, vybírat si stejné zbraně a mít na to zcela stejný názor. Samozřejmě, že titul popisuje vždy jedna osoba s jedním unikátním názorem, který se podivně vkládá do dalších úst.

A těžko se vymlouvat na případné tlaky od distributora na kladné předvedení nové hry, protože v těchto úvodních fázích novinářského života hry je kontakt s distributory ještě nijaký a nikdo na nikoho netlačí, což už v případě recenzí nemusí už být tak úplně pravda. Však známe případy, kdy distributor podmiňoval právo první recenze výborným hodnocením nad 8/10, jinak smolík a dostane to někdo jiný, nebo až všichni stejně. Každopádně je možná škoda, takového přístupu autorů k nové látce, když se zapomíná na ten informační řetěz, který by měl tvořit základ každého preview: kombinování a filtrování informací na Wikipedii, oficiální stránce, oficiálních fórech, fanouškovských webech, z dostupných screenů a videí, a z minimálně tří nezávislých mediálních zdrojů.

Pravda je, že vesměs nejsou preview a podobné články zas tak dobře honorovány, když se odměna globálně u nás počítá v několika stokorunách, vyjma zkušených a osvědčených autorů, ale to pisatele neomlouvá. Osobně se mi zdá, že často tak převažuje forma psaní a vymýšlení omáčkových obratů nad faktickou a informační hodnotou článku, která je mnohdy naprosto nicotná, a po přečtení si záhy uvědomíte, že hra sice vypadá báječně, ale nevíte o ní skoro nic víc, než před přečtením článku. Samozřejmě, někdy prostě těch informací je pomálu a je dobré i tak vnést na světlo boží nový titul, který zatím nemusí všichni objevit, ale pak je nabíledni, jestli raději nevolit formu kratší novinky, než takřka zbytečný článek.

Z těchto důvodů tak preview až na výjimky zásadně nečtu, neb v nich často nevidím nic zajímavého a sám se snažím o faktické vyznění, než neustálé vychvalování do nebes, včetně kritické noty, nicméně uvedený typ článků není mým denním chlebem, takže se k němu zas tak často nedostanu. Mnohem užitečnější jsou vlastní dojmy z živé předváděčky, novinářské verze, nebo dema. Tam už je těch lákavých informací mnohem více, když si u tohoto někteří čtenáři zase stěžují na až moc podrobná fakta se spoilery, čemuž je ale těžké se vyhnout, nebo zavděčit různému vkusu. A jak se na současná domácí i zahraniční preview díváte vy?