Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

Včera mi konečně dorazil poslední díl původně počítačové taktické akce Rainbow Six, na motivy románů z pera amerického technothrillerového spisovatele Toma Clancyho. Dříve jsem již zkoušel jak singleplayerové, tak i multiplayerové demo této hry pro Xbox 360. Pro tuto konzoli je určena i má verze. Hra je sice postavena stejně jako vizuálně špičkový Gears of War na enginu Unreal 3, ale již dříve bylo patrné, že podobné grafické orgie se tentokráte nekonají. Rainbow Six vypadají i vedle ostatních titulů na Xbox 360 docela průměrně, tedy tím chci říci spíše standardně.

Není to ani hrůza, ale ani špička. No, použitý engine toho zvládne samozřejmě daleko více. Některé textury jsou skoro až moc jednoduché, stejně jako celý design úrovní, které složitějšími prvky moc neoplývají. Za to je styl celé hry hodně vyhlazovaný, grafika schválně není tak ostrá jako třebas u posledního Splinter Cellu (mimo jiné také od Ubisoftu). Zde bych jen podotknul, že zmiňovaný Splinter Cell vypadá o dost lépe, než mladší Rainbow Six.

Tradičně pěkná je plovoucí obloha a množství světelných efektů, ovšem jinak jsou prostředí zbytečně zjednodušená, což například dokazují poměrně laciné textury aut a nebo tmavá skla vrtulníků, do kterých skrz ně není vůbec vidět. Je jen škoda, že tyto aspekty nejsou lépe využity, protože je bez potíží vykreslí i nesrovnatelně méně výkonná Playstation 2, nebo první Xbox. Pěkná je tradičně hudba a zvukové efekty zbraní a výbuchů jsou myslím také v normě, tudíž rozhodně neurazí.

Singl jsem zatím moc nezkoušel, celý večer jsme hráli až v desíti lidech multiplayer. Podle mého je ale úplně nejlepší volbou pro skvělou a napínavou zábavu online, či offline kooperace dvou hráčů. Obojí R6 nabízí měrou vrchovatou. Nejdříve jsme s ostatními hráli proti počítačově ovládaným protivníkům, což bylo docela zábavné, stejně jako pozdější bitva dvou týmů proti sobě. Jenže zde záleží na nátuře jednotlivých hráčů. Většina totiž hraje Rainbow Six podobně jako úplně obyčejnou střílečku, tzn. že prostě pobíhají po úrovni bez většího krytí a spolupráce s ostatními členy týmu. Takže se několikrát stalo, že se celý tým rozprchnul po celé mapě a každý si šel na vlastní pěst.

Tím pádem celé kouzlo taktické spolupráce zaniká a hratelnost se blíží obyčejné 3D akci, jako je Quake, nebo Doom. Nejlepší volba, tedy pro takticky smýšlející hráče, je podle mě kooperaci klidně a radši jen ve dvojici, tedy buď na rozdělené obrazovce, nebo přes online. Takto jsem hrál MP demo s jedním novinářským kolegou a náramně jsem si to užíval. Navzájem jsme se palebně pokrývali, jeden nahlížel, druhý ho kryl a takto jsme postupovali pomalu vpřed. Domnívám se, že při více hráčích, kdy i jen jediný z nich bude vyznávat spíše přímočařejší postup, je největší výhoda hry v taktické spolupráci potlačena, což je tedy alespoň dle mého názoru škoda.

Nicméně pro někoho může být i tento styl stejně zábavný, pak se ale zdejší postup neliší od MP bitev v Gears of War. Ještě bych se ale vrátil k ovládání. R6 konečně jako snad první hra na Xbox 360 podporuje i hlasové příkazy pro NPC spolubojovníky v single kampani, ovšem jen několik základních hlášek. Tudíž jakýkoli díl „playstationovského“ Socomu jej se svojí širokou škálou hlasových rozkazů vezme snadno do kapsy. Ale hlasové ovládání tu je, takže jsem za něj více než vděčný.

Docela mě ale vadí, že zde neexistuje rychlejší běh, nebo přískoky, protože i zrychlená chůze, kterou vojáci standardně používají, je pro rychlé přeběhnutí od krytu ke krytu velmi pomalá a vystavuje přeběhlíka zbytečně nepřátelské palbě. Podobně chybí i plazení, takže např. zpoza vozidla není možné střílet v lehu. Pěkně ale vypadá možnost vyklonění zpoza dveří či rohu a zacílení prostoru až o 180 stupňů, což je také doprovázeno výtečnými zvukovými efekty, jak se voják otírá o zeď.

Tudíž nepovažuji Rainbow Six za nějakou extra přelomovu hru, spíše za dobrý standard tohoto žánru, ovšem i díky velmi rozmanitému multiplayeru (což je v poslední době výtečná vlastnost prakticky všech Xbox 360 titulů!) nabízí solidní kopec napínavé zábavy jak pro jednoho, tak i pro více hráčů. Ovšem pouze na vás je, jak tyto možnosti dokážete využít.

Oficiální www stránka hry je zde.