Jistě znáte Ježibabu, tu ošklivou, zapšklou a zlou stařenu z pohádek, která má původ v původně ruské Babě Jaze. Právě Baba Jaga, v našich končinách proslavená stejnojmennou postavičkou z filmové pohádky Mrazík, vznikla jako lidový folklor v carském Rusku někdy na začátku 18. století. Ostatně první písemný doklad o Jaze pochází z roku 1755. Přitom snad všechna díla, v nichž se Baba Jaga vyskytuje, ji zobrazují již jako vetchou a sešlou stařenu. Však to má i ve jméně. Jenže autoři z nového polského studia THE PARASIGHT, založeného před třemi roky v Krakově, se rozhodli tuto starobylou látku ve své první hře BLACKTAIL pojmout úplně jinak! Ve své fantazii si vymysleli Jagu jako šestnáctiletou dívku obdařenou nejen nehezkými fyzickými parametry (kupř. hnusné kostnaté pařátky místo prstů), ale hlavně podivuhodnými nadpřirozenými schopnostmi, jaké její vrstevníci nemají.

I proto „Yagu” v její vesnici nemají rádi, straní se jí a šikanují ji. Když pak ke všemu mladé Babě zmizí jediná spřízněná duše v podobě její normální sestry Zory, je jasné, že musí ze svého domova odejít. Yaga se tedy vydá na velké dobrodružství do neznámých končin, protože jako malá se okolí bála a bez své sestry se nehnula takřka ani na krok. Musí si najít nový domov, pochopit své vlastní já, naučit se ovládat své podivné nadpřirozené schopnosti a hlavně musí za každou cenu najít svoji ztracenou sestřičku. To je příběh nové dobrodružné akční adventury z pohledu první osoby BLACKTAIL, umístěné do takřka svobodného a otevřeného světa pohádek, bajek a fantasy. Vůbec na prostředí, jež tvoří jedna slušně velká mapa fantaskního, docela i veselého a pastelově barevného světa na enginu Unreal 4, se tvůrci solidně vyřádili. Až mi často přišlo, že je to snad až moc velká hatmatilka a guláš jakýchkoli bláznivých nápadů.

Lokace tvoří tu nádherné scény s barevnými loukami, zurčícími potůčky a šumnými lesy, tu zasněžené pláně a tam zase temné a zlověstné bažiny či soutěsky. Občas zavítáte i do jeskyň pod zem. Však jsou jednotlivá prostředí zasvěcena všem ročním obdobím. Ale pozor, Yaga neumí plavat! Takže potoky a jezera, spolu s magickými krystalovými a jiskrnými bránami, tvoří zdejší nepřekročitelné mantinely, jaké vám brání v prozkoumávání úplně celé mapy. Nicméně i přes otevřenou plochu je příběh a zadávání úkolů lineární, tudíž máte vesměs vždy jediné zadání, kam jít a co dělat. Resp. občas máte na výběr, nicméně v drtivé většině případů zjistíte, že stejně vás hra pustí jen k jednomu úkolu a ten druhý se zpřístupní až po splnění předešlého. Tudíž je prozkoumávání a putování na vlastní pěst celkem zbytečné, pokud si tedy nechcete již od začátku vykreslit velkou mapu v pozastavené hře. Za velké mínus ovšem považuji chybějící minimapku, protože kompas s ikonkami úkolů při horním okraji obrazovky není zdaleka tak praktický.

Jeho omezenost zjistíte záhy, když jdete za ikonkou úkolu a najednou zpozorujete, že kousek před cílem je nepřekročitelná překážka, takže ji musíte zdlouhavě obcházet. To by se vám s minimapkou nestalo. Ani zdejší neřádstvo a další obyvatele jsem si nedokázal moc oblíbit. Skoro všude se objevují nepříliš sympatické a mluvící houby, dost často s podrazáckými úmysly, takže nikdy nevíte, jestli jim věřit, nebo vás „předhodí lvům”. Houbovky, stejně jako klasické klapací masožravky, zabít nemůžete a tak budete bojovat s velkými a naštvanými světluchami, co jim po přiblížení vybuchne velká prdelka se světélkem, dále kupř. s divokými včelami (med se totiž hodí do pastí a do lektvarů), jedovatými pavouky s okem na zadku a zvlášť nepříjemní jsou takoví malí a rychlí čertíci se sekyrkami, kteří se na vás vyřítí najednou a z několika stran.

Méně často si to musíte rozdat s bossy, výrazně obtížnějšími protivníky, jaké musíte doslova ustřílet vašimi šípy. Ti jsou na můj vkus také spíše nudní a v designu opět obyčejné houby, draci, ještěrky a další podobná havěť. Velmi chválím, že se arény nezamknou, takže lze bojisko kdykoli opustit, ovšem pro souboje si musíte vystačit pouze s lukem, čarodějnickým koštětem a silami vaší ježibabské rukavice, jež jsou podobné schopnostem rytířů Jedi. Pokud hrajete na ovladači, tak se luk zaměřuje docela nepřesně, chce to pevnou ruku a cvik. Na druhou stranu si postupně zpřístupníte tři různé druhy šípů, přičemž Yaga je dokáže později vystřelovat jak raketomet v salvách. Možná zajímavější jsou dívčiny ježibabské schopnosti, s nimiž se sice narodila, ale jejich sílu si osvojí až při putování a bojování s nepřáteli.

Časem se naučíte až 43 babských dovedností, počínaje rychlým přískokem a konče kvartetem silných zvířecích kleteb. Jestli jste se těšili, jak v BLACKTAIL budete létat na koštěti, to vás zklamu. Pometlo si vás sice samo najde, jenže vám poslouží spíše jako vábnička na nepřátele. Občas se potřebujete dostat do své ježibabské chýše. V tomto pro rychlé cestování poslouží vždy ochotný černý kocour, který jako pomocník přece nechybí v žádné pohádce s Ježibabou! Stačí ho pohladit a on vás teleportuje přímo do vaší neútulné chaloupky na kuří nožce a zase nazpět do místa, kde jste stáli předtím. Nebojte se a zkuste si do něj střelit… V chajdě máte kotlík, v němž si vaříte různé lektvary a dryáky. Velkou část herní doby zde sbíráte a sbíráte. BLACKTAIL vám dokonce dovolí stále sbírat, i když máte plný inventář, což jsem moc nepochopil, protože nasbírané věcičky se prostě ztratí. Vy se tak musíte stále přepínat do inventáře, jestli si dále plnit torničku, nebo už je to zbytečné.

Na šípy potřebujete lámat větvičky a sbírat pírka, o medu na pasti jsem již psal, na léčivé a posilující lektvary se zase hodí pavoučí oči, stejně jako krystaly z bran a vodních slimáků zvaných Vodníci. A také je tu celá řada kytek. Opět některé rovnou léčí, jiné hážete do kotlíku pro nápoje síly. Parádní je na BLACKTAIL jeho obrovská míra interaktivity a obstarávání čehokoli v prostředí! Třeba léčení, to je dobré téma. Na doplnění zdraví, které má zpočátku půl tuctu dílků, stačí jednak sežvýkat jednu rostlinku, jednak utrhnout jinou rostlinku a tu zasadit do oltářů podél cest. Můžete také vystopovat a ulovit nějaké zvíře jako lištičku či jelínka, a pak si ho u ohníčku v minihře opéci a sníst. Podobně to je s peřím na letky šípů. Peří se sice často válí jen tak v hromádkách na zemi, kdy je tam upustí vyplašený pták, ale dále se dají sestřelovat hnízda i ptáci. Jeden druh rostlin se baví tím, že do svých stvolů naláká a uvězní opeřence a vy jim můžete buď pomoci ven, nebo je uvnitř zastřelit.

Svoji Babu Jagu si totiž během hraní profilujete jako přátelskou a hodnou mladou babičku, nebo naopak do té typické zlé babice, co nemá ráda nic na světě, ani sebe a všem ubližuje. Docela by mne zajímalo, co byste si vybrali? Otočíte kolo dějin a doposud vždy zlou postavu převychováte? A nebo dodržíte tradici a budete se za své příkoří mstít nejen své bývalé vesničce, ale i všemu živému kolem? Své přesvědčení si sice volíte již na startu dobrodružství, ovšem daleko více ho tvarujete svými skutky. Už jen to, jestli přerostlému broukovi, co si táhne svoji těžkou kárku, poradíte správnou cestu, má na vaše přesvědčení vliv. A také na chování vašeho okolí k vám. Možnost hraní za kladnou i zápornou hrdinku je skvělá věc pro znovuhratelnost, protože i já jsem po dohrání (ano, vyměkl jsem a stvořil jsem si hodnou Yagu) dostal hned chuť si zkusit druhý průchod za totálně zlou babku.

Celé putování vám se šmejděním a prozkoumáváním zabere kolem 16-20 hodin (pouze příběh samotný je na cca 15 hodin), přičemž na dobu hraní má samozřejmě vliv jak míra prozkoumávání celého širého světa, tak hlavně zvolená obtížnost. Ta má v BLACKTAIL dva stupínky, které si lze měnit i za rozjeté hry, což je moc fajn. První příběhový je lehčí, nepřátelé toho snesou před smrtí daleko méně a i bossové jsou zničitelní rychleji než ve druhém, dobrodružném, v němž jsou protivníci výrazně tužší a umírat v něm budete mnohem častěji. Vaše smrt ale ničemu nevadí, protože jste přece nadpřirozená bytost Baba Yaga a té se svět jen tak nezbaví! Po skonu se prostě objevíte na posledním záchytném bodě bez jakéhokoliv postihu a jdete normálně dále. Yaga je dokonce tak chytrá, že jakmile by se měla ve vodě topit, tak se z posledních sil sama vyškrábe na břeh. V tomto případě ale již přijdete o značnou část života, jenž si ovšem lehce doplníte jednou z těch mnoha výše vyjmenovaných metod.

Každá strana má své výhody. Jako dobří toho více najdete a více unesete, zatímco jako zlouni jste lepší v soubojích a za každou mrtvolu si drobně doplníte zdraví. No, těžké rozhodování, že? Příjemným zpestřením jsou vaše tzv. vzpomínkové úrovně, vytvořené jako pohledné a atmosférické 2.5D plošinovky z bočního pohledu. V nich se Yaga rozpomíná na různé důležité události, jaké jí osvětlí její tajemný původ. Pokud to ještě nevyznělo, BLACKTAIL i přes své temnější zaměření není vůbec hororovým titulem, ba naopak! Je to spíše barevná a byť díky osudu Yagy někdy smutná, tak hlavně veselá taškařice plná docela úchylných charakterů s dosti prořízlými tlamičkami, co vám vykouzlí úsměv na tváři. A to úplně všem, protože nechybí povedená česká lokalizace formou titulků! Na počítači je BLACKTAIL spíše výtvarně krásný než technicky vymakaný a detailní. Při dešti je vše až moc lesklé, barvičky jsou často přepálené a grafika celkově není na současnou špičku tolik detailní. I vyhlazování obraz spíše rozmaže než vylepší, tak jsem ho raději úplně vypnul.

Každopádně zdejší kraje ve čtyřech hlavních biomech od jara do zimy, vystavěné podle pohádkového středověku, jsou i tak pohledné a hlavně na PC hra netrpí žádnými technickými chybami. Na nejvyšší nastavení grafiky BLACKTAIL v pohodě udrží takřka trvalých 60 FPS, takže se povedla i optimalizace. Velkým lákadlem hry je určitě hlavně ta možnost podívat se do bájného dětství jedné pohádkové postavy, jakou znáte jen z domova důchodců. I ten barevný a pestrý svět mluvících houbiček, klapajících masožravek, tupých gnómů a jedových pavouků s okem na zadku, je prostředí, na jaké běžně v podobných dobrodružných titulech věru nenarazíte. Přitom nyní BLACKTAIL, jako stále velmi solidní a unikátní AA+ hra, stojí s vánočním kuponem, co máte ke každému nákupu, na Epic Games neskutečných 353,-!!! To je v dnešních intencích stále dražších videoher naprosté zjevení, pročež pokud máte takovéto trochu podivínské akční adventury rádi, nevidím ale jediný důvod, proč se právě teď koupit parádní vánoční dárek!

Hodnocení GamesBlogu: 8/10