Oficiální herní série F1 v podání britských Codemasters letos slaví již desáté jubileum, přičemž tvůrci, tak jako každý rok, opět připravili letošní ročník F1 2018. Po solidním předchůdci F1 2017 je nová hra v celé řadě asi nejevolučnější, byť ty největší změny se odehrávají hluboko pod kapotou a nejsou na první pohled zřetelné. Codemasters totiž nově těží z velmi rozšířeného partnerství s majitelem práv F1, kterým je od počátku roku 2017 americká mediální skupina Liberty Media.

Oproti Berniemu Ecclestonovi, jenž z cirkusu F1 udělal pro veřejnost uzavřenou a nepřístupnou továrnu na peníze, jsou pánové a dámy z Liberty Media podstatně přístupnější, což se promítá i do spolupráce s Codemasters. Ještě přede dvěma roky se tvůrci jen horko těžko dostávali k přísně střeženým technickým a konstrukčním datům z F1 šampionátu, přičemž byli v přísné licenci vázáni jen na „drobty“, které ztuhlý management provozovatele FOG – Formula One Group (dříve FOCA) a nadřízené automobilové federace FIA pouštěl mezi prsty.

Všechny jízdní režimy F1 2018. Lewis Hamilton má na hlavě pěkný květák, což?

Pro nový ročník F1 2018 (a zčásti i pro minulou F1 2017) už mělo studio volnější ruku a kromě nutné telemetrie Codies v minulém roce dostali nejen tzv. „blueprinty“, tedy schémata a výkresy od všech zúčastněných týmů, jež jsou nutné pro homologaci, ale také jinak přísně střežené výstupy z testování motorů i podvozků a dokonce i palivové mapy z vybraných testů a ostrých závodů ze sezóny 2017 a počátku 2018. Nyní tak můžeme říci, že F1 2018 je ten nejpečlivější simulátor monopostů, jaký se kdy objevil.

To nejlepší se skrývá uvnitř

Jakkoli je nový ročník opět postaven na závodním enginu EGO z minulého roku, jeho grafické a fyzické moduly prošly dalším vývojem. Těch nových dat od FOGu a Pirelli bylo opravdu mnoho a tvůrci by je do minulé verze enginu ani nenarvali, protože původní kód s něčím takovým vůbec nepočítal. Už minule F1 2017 těžila ze zvýšené přilnavosti kvůli novým pravidlům se širšími pneumatikami a většími přítlačnými křídly, ovšem nyní je počítání opotřebení, odvalování gum a práce šasi na zcela nové úrovni. Tvůrci sice neuvolnili konkrétní čísla, ale je znát, že se vše počítá na vyšších frekvencích, včetně pečlivější simulace chování všech směsí v různých teplotách a na různých površích.

Na suchu jsou obecně stejné směsi oproti minulému roku klouzavější (hlavně při delších jízdách), zatímco na mokru drží lépe. Nejde to ale nijak paušalizovat, protože simulace neodpružených hmot (od pneumatik až k zavěšení) podle dat z koncernu Pirelli umí nově porovnávat mnohem více parametrů než minule, a to včetně premiérové funkce snímání teploty jak na povrchu, tak i uvnitř pláště. Je to hlavně specialitka pro hardcore jezdce, protože zhruba od poloviny délek závodu vám monoposty citelně vracejí odezvu podle toho, jak jste pneumatiky doposud ojížděli.

Klasické Ferrari F-312 T4 z roku 1976 v Le Castellet. Jezdili v něm pardálové Gilles Villeneuve a Jody Scheckter, jenž s ním získal titul mistra světa.

Po fyzice se velké pozornosti dostalo i zvukům. Dříve za Ecclestonovy éry nebylo vůbec myslitelné, aby si mohli zvukaři namontovat svá zařízení přímo na exponované části monopostů. Nyní to ale prošlo, a tak rovnou na třech podnicích v Abú Dhabí 2017, Barceloně a v Le Castellet 2018 si zvukaři sestavili speciální konstrukci mikrofonů a rekordéru (prý nejmenší, jaká kdy bylo použita v závodních hrách) a po několik dnů zachycovali staticky i dynamicky všechny myslitelné zvuky od motorů přes podvozky až po ruch v boxech a kolem tratí. Výsledkem je nejlepší nazvučení F1 hry od Codemasters.

Větším oříškem bylo snímání zvuků u klasických formulí, kterých je ve hře nyní 20, když ke všem strojům z minulého roku přibylo 8 dalších, nyní rozkročených mezi léta 1972 až 2010 (minule 1988 až 2008). Ne všechny historické vozy ale mají své reálné zvuky motorů, nicméně tvůrci využili poslední dva ročníky domácího festivalu klasických závodních vozů Silverstone Classic, kde se jim povedlo nasnímat alespoň část z té klasické várky F1, zatímco zbytek pak dostal zvuky podobných monopostů z téhož podniku.

Dvě staronové lokace

Nová F1 2018 samozřejmě pokrývá aktuální sezónu F1, takže nabízí 20 licencovaných pilotů a 21 okruhů + 4 krátké verze, mezi nimiž chybí malajský Sepang, zatímco se vrátil německý Hockenheimring a kdysi tradiční destinace v podobě okruhu Paula Ricarda v Le Castellet, kde se Velká cena Francie jezdila mezi roky 1971 a 1990. Oba staří navrátilci jsou ale již v notně zmrzačených podobách, které se od těch původních citelně odlišují. V Hockenheimu již ani nenajdete původní dlouhou trať v lesích, zatímco ten současný okruh je generický a krátký. A z Le Castellet jeho aktuální majitel Bernie Ecclestone udělal naprosto předimenzovaný polygon plný barevných čar a motaniny silnic, který původní krásnou a originální trať naprosto zdevastoval.

Bezpečnostní oblouk Halo citelně omezuje výhled. Střední sloupek lze vyzmizíkovat.

Navíc si po odchodu z F1 Ecclestone z okruhu udělal pěknou živnost, protože se na něm nejen za drahý peníz testuje, ale na naprosto nevhodném a pro oči velmi unavujícím profilu dokonce závodí. Je absurdní, že dříve Ecclestone celé divácké zázemí srovnal se zemí, protože si vymínil, že se na jeho soukromé trati již nebude veřejně závodit, nýbrž jen testovat a trénovat, aby nyní všechno stavěl zase znovu. A asi nemusím připomínat, kdo mu to všechno platí…

Stejné jádro z F1 2017 je asi nejvíce vidět na jízdních a závodních režimech, které byly do F1 2018 pouze překopírovány z minulé hry. Telegraficky připomenu časovku, online události (zatím jen jediný scénář), závodní víkend, šampionát na mnoho podob, online multiplayer znovu pro 20 hráčů a kariéru s vlastním závodníkem. Hra pro více hráčů ale nově dostala spravedlivější třídění do skupin podle jízdního profilu podobně jako to zavedlo Gran Turismo Sport, přičemž ti nejlepší mohou jezdit se sobě rovnými na základě tzv. super licence, sdružující jezdce, co to myslí opravdu vážně.

Jak nesnášet dotěrná média

Zatímco kromě multiplayeru zůstaly menší režimy prakticky beze změn, tvůrci pro F1 2018 výrazně upravili až desetiletou kariéru. Začnu ovšem tím nejhorším. Nucené rozhovory s médii mezi jízdami a závody jste určitě zaregistrovali. Tvůrci je oprášili ze své druhé hry F1 2010, ale nyní jsou vedené dosti nevhodně a nejde se jim vyhnout. Na výběr odpovědi máte šibeniční čas a často se vám nelíbí ani jedna, případně se otázky i reakce opakují. Interview vás nenápadně směřuje do dvou protipólů. Buď se můžete prezentovat jako totální závodní profík, který bere zásadně vše na sebe a tým je pro něj božstvo, nebo naopak jako šoumen ve stylu pohodáře Jamese Hunta, pro něhož není nic svaté a mechanikům to pěkně natírá.

V Silverstone je vždy počasí nevlídné. S Mercedesem držím bronzovou příčku.

Vše se ale postupně promítá do vašeho vztahu s domovským týmem. Když to vezmu do kořene, tak tým pochválíte a oni vám např. rychleji koumají lepší součástky, zatímco si pustíte několikrát hubu na špacír a šéf vás klidně vykopne. Nově ale můžete tým měnit i v rozjeté sezóně, případně handlovat o novou a lepší smlouvu. Souhlasím, že to všechno přispívá k většímu pocitu, „že jste opravdu tam“, ale neangličtináři mohou mít s rozhovory kardinální problémy, protože otázky jsou třeba čtyři dlouhá souvětí, přičemž za těch několik vteřin se ani nedají pořádně přečíst.

Kromě ostudně stále stejných animací a videí, pocházejících už z dob F1 2015, je na tratích menší pokrok znát. Grafika F1 2018 dostala novou várku světelných efektů a textur (jako základ jsou ale znovu použity assety lokací z F1 2016/17) a nyní vypadá krapet lépe než minule při zhruba stejné náročnosti. Na svém počítadle s i5 a GTX 1080 samozřejmě nemám ani při vyšším rozlišení WQHD 2560 x 1440 jakýkoli zásek a trvalých 60 FPS na maximální nastavení je naprostým standardem. Ani na konzolích nebudete o tolik tratní, protože slabší verze renderují v nativním FHD 1920 x 1080, zatímco silnější PS4 Pro a Xbox One X dokážou až 4K opět při 60 FPS. Na slabších konzolích je často viditelný nepříjemný tearing a velkou ostudou je při videích neustále černá dolní půlka obrazu, takže vidíte pouze horní část a dole jen černý pruh. Takovou kardinální chybu bych od tak zkušených tvůrců věru nečekal.

Stejně jako minule v F1 2017 má režim šampionátu mnoho různých podob.

A zase ty penalizace

Při závodech F1 2018 bohužel stále narážíte na léta známé bolístky, jež Codemasters nedokážou odstranit. Penalizace, to je kapitolka sama pro sebe. Opět jsou často podivné a samozřejmě to vždy odnesete vy. Naštěstí se dají alespoň částečně vypnout. Tvůrci totiž chování umělých jezdců upravili směrem k jejich větší agresivitě, takže je dobré, že se na vyšší úrovně obtížnosti pěkně cpou a nenechají si všechno líbit, ovšem zase nedokážou konzervativně brzdit a volí naprosto zavřené stopy.

I pit stopy by v F1 2018 potřebovaly ještě vyladit, protože se občas zbytečně načekáte na pokyn k odjezdu a hra nedokáže pružně reagovat na změnu počasí se strategií přezouvání. Stále chybí dříve používané funkce jako manuální průjezd boxovou uličkou, virtuální zrcátka, volitelná délka tréninků a kvalifikací či oslavná a zaváděcí kolečka při všech délkách. F1 2018 se samozřejmě nevyhnula bezpečnostním titanovým rámům Halo, které z pohledu v kokpitu (hra má celkem 7 kamer) notně překážejí, ale Codies si bohudíky prosadili, že se alespoň střední sloupek dá vypnut, nicméně nevzhledná svatozář překáží dále.

Nejdebilnější část hry: povinné rozhovory mezi jízdami. Za pár vteřin ani nestačíte otázky vůbec přečíst!

Další drobnou novinkou v F1 2018 je manuální ovládání rekuperace ERS, které vyžaduje trochu prstokladu hlavně na ovladačích, na volantu s více tlačítky je nastavování funkcí za plného trysku přece jen pohodlnější. Oproti minulému roku počítejte s mírně posílenou zpětnou odezvou volantů, nicméně mi stále přijde, že vibrace od povrchu nejsou moc citelné. ERS dostalo svoji vlastní vývojovou větev v sekci vývoje R&D, jež zastřešuje více než 110 veličin pro vylepšování v sezóně, nyní už s unikátním stromem pro každý tým. Připomínám, že cenné vývojové bodíky dostáváte nejen za testování, ale také za občerstvující pozvánky k jízdám s klasickými formulemi mezi velkými cenami. Vývoj je nyní oproti minulému roku také výrazně rychlejší.

Jak vidno, pod kapotou se toho letos změnilo a vylepšilo docela dost, což znamená, že letošní ročník F1 2018 patří k těm nejlepším F1 titulům, které v Albionu vytvořili, i když oproti F1 2017 je skok spíše střídmý a minulý ročník je minimálně v tuto dobu technicky vyladěnějším titulem.

Hodnocení GamesBlogu: 8/10