Možná jste zaregistrovali zajímavou a ultra rychlou futuristickou závodní hru GRIP. Dva ze členů malého vývojářského studia Caged Element jsou totiž bývalí zaměstnanci již zrušeného studia ATD – Attention to Detail (1989-2003). To se kdysi proslavilo nejen dvěma díly oficiálních her letní i zimní Olympiády, ale hlavně stejným počtem závodů s překlopnými autíčky Rollcage. Tenkrát to byl vpravdě neotřelý nápad, vytvořit velmi silná, futuristicky poháněná vozidla s obřími koly, která mohou jezdit klidně i hlavou dolů obrovskými rychlostmi. Auta dokážou frčet krátkodobě až 800 km/h s pomocí zrychlujících powerupů či skrze akcelerační pruhy na vozovce, nicméně běžně se v Rollcage jezdí kolem 400 km/h.
Obal Rollcage na PlayStation. Tu sovičku od Psygnosis miluju!
Jakkoli se jedná o neortodoxní nápad, v podstatě je Rollcage z roku 1999 velmi jednoduchá hra. Základem je závodní liga, tedy déletrvající kariéra, jež vás postupně provede turnaji na různých tratích ve třech vzrůstajících obtížnostech, daných rychlostí a schopností umělých jezdců vám pořádně zatopit. Už druhá ze tří lig (první dvě jsou na 3 a poslední má 4 závody) není díky tomu vůbec lehká záležitost. První díl, který vydávala slavná společnost Psygnosis na PC a PlayStation, nabídnul 6 nezničitelných vozidel, každé s různými charakteristikami, jako je maximálka, zrychlení či přilnavost. Tratě byly rozmístěny na 4 planety, z nichž jedna byla zimní sněhová, druhá marsovsky rudá, třetí pozemsky travnatá a poslední městská dálniční. Celkem tak jezdíte po 20 tratích, a to ve dne i v noci a za sluníčka či deště.
Powerupy se výhradně válí na vozovce, resp. je tam vždy shodí prolétávající kosmická loď. Nikdy dopředu nevíte, jaký z osmi zbraní bude bonus obsahovat, přičemž vézt můžete vždy dva a dokud jeden nespotřebujete, žádný další neseberete. Na Rollcage se mi líbí, že závody jsou plně upravitelné. I v kariérní lize si můžete navolit počet kol závodu, počasí a zakazovat či povolovat powerupy a padající meteority, jež na trať roznesou překážky v podobě velkých kamenů. Vůbec celé prostředí je plně zničitelné jednak vaším průjezdem a jednak zbraněmi získanými z powerupů, např. řízenými střelami. Jak na PlayStationu, tak na PC vypadal Rollcage nádherně a kupodivu i na konzoli jezdil v 30 FPS celkem bez škubání. Pocit z nepřerušované rychlosti totiž byl pro dobrý zážitek a precizní ovládání vozu naprosto nutný.
Rollcage Redux na PC frčí přes 400 km/h při 60 FPS.
Dodnes se vzpomíná také na parádní techno soundtrack s licencovanými skladbami, na němž se podílel např. Fatboy Slim či EZ Rollers. Čerstvě jsem zahrál jak konzolovku, tak i počítačovou verzi a došel jsem k názoru, že hlavním nepřítelem tu nejsou ani tak soupeři (jezdíte vždy proti pěti protivníkům), nýbrž nevyzpytatelné prostředí, v němž se řítíte vysokou rychlostí, kdy zkrátka není žádný prostor a čas na chyby. V tunelu můžete svištět hlavou dolů, sjíždět vysoké boční stěny a vůbec se kutálet kolem všech os. Auta jsou totiž náchylná na postrčení a v té rychlosti pak těžko hledáte správný směr. Sice je zde funkce, jež vás po kolizi nasměruje dopředu, jenže takovéto otáčení je extrémně pomalé a soupeři vám zatím ujedou.
Hraní původního Rollcage na PC. Pěkné i dnes.
Velký pozor na to, že Rollcage při závodu nezná možnost okamžitého restartu, takže jakmile pohnojíte jeden ze tří závodů v lize a ztratíte drahocenné body, ligu nemusíte úspěšně splnit, protože na postup výše se bere pouze první místo v sérii! I díky tomu je Rollcage na dnešní poměry celkem obtížná hra již od té druhé ligy. Ostatně krásná a barevná, ale nyní samozřejmě hrubá grafika na konzoli také dobrému výhledu moc nepomůže. V tom má dnes jasnou výhodu PC, protože stará hra vypadá a šlape i na 64bitových systémech parádně a navíc bývalý tvůrce z ATD (a nyní kodér u GRIPu) vytvořil zdarma šířený patch Rollcage Redux, jenž nejen hru ošetří pro bezproblémový chod, ale také ještě zlepší grafiku a přidá podporu širokoúhlých HD rozlišení. Díky tomu je Rollcage stále parádně hratelný i po těch dlouhých 17 letech!
Nejnovější komentáře: