Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

sbirkamini

Právě takové nadělení se mi sešlo aktuálně doma. Na obrázku chybí pouze Nintendo Wii, které už jsem v redakci nepobral a budu se muset pro něj stavit někdy jindy. Nemám samozřejmě tolik konzolí sám pro svoji vlastní potřebu, takový blázen zas nejsem, ovšem normálně se mi taková úroda nepoštěstí, takže jsem to neváhal zvěčnit. Pokud to vezmu odzadu a zleva, první PS3 je retailová zapůjčená pro účely velkého článku o připojení všech dnes prodávaných konzolí, protože novinářské mají online přístup zablokovaný. To je právě případ druhé PS3, kterou mám zase zapůjčenou pro recenzní účely.

Velmi podobně na tom jsou oba Xboxy, přičemž jeden z nich je opět vývojářský, ne kterém se testují review kódy her, které jinak na retailových mašinách nelze spustit. V bedýnce je pak zbrusu nová Halo 3 edice, která je připravená jako dárek pro nadaci Kapka naděje, která podle přání dárce, což je i moje komunita Xlive.cz poputuje na vybranou dětskou onkologickou kliniku. Dvě PSone si střežím jako oko v hlavě, což platí ještě ve větší míře pro dnes již vpravdě historický Dreamcast od Segy. PS2, PSP a první verze Nintenda Wii jsou opět připraveny jako testovací materiál do článku o připojení konzolí na internet.

Obrázek pak dobře ilustruje jakousi absurdnost novinářského řemesla, kdy autor musí chtě nechtě používat pro své články rovnou několik verzí stejné konzole, protože každá je potřebná pro jinou činnost a hraní.