Za devatero horami a devatero řekami žilo, bylo jedno kouzelné království zvané Lululand. A to mělo naprostý přetlak princezen. Však považte, na vdávání jich tam bylo více než čtyřicet! A co bylo nejhorší, v celém širém okolí byl jen jediný udatný rytíř, slavný Sir Lovelot. No, asi byste mu nezáviděli nezáviděníhodnou situaci, protože po něm touží princezny úplně všechny! A on jako starý dobrák od kosti (dobře, třebas možná mladý, to nelze pod přilbicí bohužel zjistit) chce potěšit úplně každou z nich. Holky to jsou navíc pyšné a bojácné, takže raději tráví všechny večery zavřené vysoko ve svých bezpečných kamenných věžích za zamčenými dveřmi na sedm západů, protože okolní prostředí je zamořené smrtelnými pastmi a příšerkami, s nimiž se musíte napřed vypořádat.
Do věží se přes zamčené dveře nedostanete, to je jasné, protože jsou kvůli okolnímu nebezpečnému provozu silně vyztužené. Na ně nepomohou ani vaše střelné dovednosti, protože rytířek jako zdejší protagonista nevládne mečem, nýbrž metá ohnivé koule. Každá z panen má naštěstí dlouhý cop, po němž můžete vyšplhat nahoru až k ní a za odměnu ji obšťastnit, nicméně každá z princezen pookřeje teprve, když napřed lokalizujete a pak jí donesete kytku, protože bez kvítka přece o ruku a lože žádný gentleman nežádá! Jenže kopretiny jsou vždy až daleko na koncích každé úrovně, jež mohou mít i několik obrazovek plných pastí, plošinek, tajných komnat a nepřátel. Takže dostat se k nim a utrhnout je není úplně snadný úkol.
A o to v této parádní pixelartové akční 2D plošinovce Sir Lovelot jde. V každé ze zdejších dvaačtyřiceti úrovní umístěných do kvarteta různých prostředí (lesy, bažiny, strašidelný a vulkanický svět) začínáte na jedné straně, abyste se vydali na tu druhou, v níž je někde fikaně umístěn zásadní předmět doličný v podobě květiny pro princeznu. Cestu k ní i tu zpáteční ale lemují hrůzostrašlivé pasti (pily statické i mobilní, masožravé kytky, bodáky a hluboké jámy…), jako i nebezpeční nepřátelé většinou v podobě různě prapodivných zvířat a netvorů, kteří vás zbaští než řeknete „tumáš kytku”. A to ani nemluvím o pestrém prostředí, jež se pro pancéřovaného bojovníčka zrovna moc nehodí, protože je celičké vyplněno plošinkami, skokánky, žebříky či šplhacími liánami.
Sir Lovelot je druhým počinem pětičlenného nezávislého studia Pixel.lu, jež sice sídlí v Lucembursku, ale tvoří ho naturalizovaní vývojáři z rusky mluvících zemí. Svoji prvotinu, taktéž pixelartovou akční 2D plošinovku Sigi – A Fart for Melusina (však pixely mají i v názvu) vydali v roce 2017, přičemž od té doby se věnovali tvorbě Sira Lovelota. Obě hry, mimochodem na Steamu velmi příznivě hodnocené (Sigi má 81/100 a Lovelot prozatím sedm kladných + jednu zápornou), spojuje nejen stejný žánr a moc pěkné živé a barevné grafické provedení, ale také hlavní postava udatného rytíře v brnění či některé prvky podobného světa zaneřáděného bestiemi. I tu princeznu Meluzínu najdete v obou titulech. Sir Lovelot je nyní k mání na PC, PS4, SW a X1.
Kromě hlavního úkolu najít kytku a donést ji princezně ve věži (pak se úroveň ukončí) tu máte další zpestřující prvky zejména v podobě sběratelského materiálu. Po prostředí jsou rozházeny desítky zlaťáků, jichž pro splnění odměny potřebujete nasbírat minimálně stovku. Dále hledáte jednatřicet snubních prstýnků, které zapomnětlivé a vystrašené princezny někde vytratily, dvacet poztrácených diamantů jako ozdoby na tytéž prsteny, devět lízátek a hlavně sto třináct hus, s nimiž je velká potíž, to vám řeknu! Husy se sice na krátkou vzdálenost prozradí kejháním, ale vždy jsou zatoulané v tajných komnatách a jeskyních, které nejsou normálně vůbec viditelné. Ani malinký náznak, prostě nic, jak byste tajný vchod našli.
Ti zbabělejší z vás vezmou zavděk návody na internetu, přičemž ti statečnější z vás pojedou metodou pokus-omyl. Po několika prvních levelech totiž vysledujete pravidla, kde asi tak ty vchody mohou být. Vždy se jedná o kamennou zeď, zdánlivě neprostupnou, k níž není úplně nejlehčí se dostat. Třeba jsou před ní bodáky, nebo k ní musíte pořádně vyskočit. Rytíř totiž kromě metání kulí umí ještě jednoduchý či dvojitý výskok a výšvih, přičemž se prakticky dokáže zachytit a sám se udržet i na těsném okraji plošinky, takže tady není skákání po náročných plošinách nijak obtížné a frustrující. I když plošinovky kupř. kvůli jejich obecně vysoké náročnosti na přesnost a preciznost pohybu nemáte rádi, Sira Lovelota můžete klidně zkusit, protože je přesný a nikoli přehnaně obtížný.
Sir Lovelot vám tak zabere jen kolem tří až pěti hodinek (opravdu není nijak extra obtížný, což velmi kvituji), nicméně za nějaké dvě stovky a něco k tomu se jedná i tak o velmi solidní nabídku za rozumnou cenu. Sir Lovelot sice do žánru plošinovek nepřináší žádnou extra revoluci, nicméně je pečlivě provedený, disponuje přesným ovládáním, i v pixelech vypadá sympaticky, zábavně se hraje a potěší i interaktivním a krásně animovaným prostředím (sestřelujte lucerničky!). Sluchu lahodící hudbu pak obstaral skladatel Alexander Falinski, jenž zhudebnil např. úspěšnou mobilní hříčku Cut the Rope z roku 2010. Vlastně jednu extra vychytávku bych našel. Kromě různorodého, ale statického počasí tu překvapí dynamická změna denní doby, kdy se v každé úrovni pravidelně střídá den a noc. A to také moc pěkně vypadá!
Nejnovější komentáře: