Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

Po delší době používání obou rivalů dnešního HD konzolového trhu mi pomalu vykrystalizovaly vlastnosti, které mě na PlayStation 3 i Xboxu 360 neskutečně štvou. Z mého pohledu není ani jedna konzole bezchybná a mnohem raději mám starší playstationy, zejména tu první. První PS3 mi připadá neskutečně odpudivá těžká bedna, navíc s pouťově lesklým povrchem, který je okamžitě plný škrábanců.

Proto jsem čekal až na slimku, jejíž střídmější a kompaktnější design již považuji za mnohem více zdařilý a na trhu nejlepší hned za malinkou poslední Slim edicí PlayStation 2. Každopádně ani po několika updatech a verzích se PS3 nezbavila mnohých neduhů, z nichž jsem vybral devítku těch, které mě nejvíce štvou, byť jiného třeba ne. O těch nejlepších funkcích ani nemá cenu psát, protože jsou každému jasné a na internetu je ostatně recenzí mraky. Já spíše sesumíroval to, co mně opravdu vadí:

  • Instalace na pevný disk – Xbox má perfektní funkci, kdy si u naprosto každé hry na DVD můžete svobodně zvolit, jestli ji spustíte ihned bez čekání z média, nebo pár minut vyčkáte a nakopírujete si ji na pevný disk. Obé má samozřejmě několik výhod. V prvním případě můžete bez čekání hned hrát, nicméně v tom druhém si zase o něco zkrátíte loadingy a Xbox je také citelně tišší, protože tolik neroztáčí mechaniku pro načítání dat. Na PS3 toto až na výjimky nejde. V drtivé většině her máte buď povinnou počáteční instalaci, nebo je nelze instalovat vůbec. V případě instalace je navíc kopírování na HDD díky pomalé Blu-Ray mechanice zoufale líné a před hraním můžete jít kolikrát i na malou procházku (např. u Metal Gear Solid 4). Tím PS3 potlačuje jednu z obecných výhod konzolí nad PC, čímž je bleskové hraní bez čekání.
  • Updaty her a konzole – Opět jsem si na Xboxu zvykl, že herní updaty nejsou povinné a jejich stahování a instalace spolu s většími updaty dashboardu i tak zabere většinou jen pár desítek sekund. Jenže na PS3 je zase všechno strašně pomalé. Nejen díky špatné konektivitě na webové servery služby, ale i updaty jsou velké a instalují se dlouho. Další krok navíc pak uděláte díky nutnosti manuálního potvrzení připojení ovladače po nahrání update. Na xboxu se připojí vždy sám. Na PS3 pomalé a zdlouhavé.
  • Dálkové ovládání – Na Xboxu to funguje přes IR, na první lesklé verzi PS3 také. Ale slimka už infračervený port nemá a tak je mi dříve zakoupené originální dálkové ovládání od Sony k ničemu. Kvůli pohodlnému ovládání přehrávání médií bych si musel koupit ještě další dálkový ovladač s USB adaptérem. A ovládání skrze joypad je pro mě navíc krajně nepřehledné a neintuitivní.
  • Kompatibilita s PS2 – PS2 přinesla 100% kompatibilitu PlayStation/PSOne her, protože obsahuje hardwarový chip první PlayStation. Aktuální PS3 již nic takového nemají a pokud máte jako já doma velkou sbírku PS2 titulů, stále musíte mít k dispozici i starou dobrou PS2, což mi připadne dosti absurdní. No jo, Sony tak hráče nutí uměle nakupovat co nejvíce svých konzolí.
  • Slabé portfolio PSOne her – V tomto ohledu jsem čekal velký triumf Sony po představení PS3. Však portfolio skvělých PSOne her je ohromné a skrze PSN by se k nim dostal pohodlně každý. A hraní i na PSP mohlo být třešinkou na dortu. Jenže tuto obrovskou potenciální výhodu Sony totálně prohospodařila. Zpočátku na PSN nebylo prakticky nic a i nyní je databáze nabízených titulů z první PlayStation stále chabá, mnoho zajímavých a revolučních her chybí a nově jich vychází velice málo.
  • PSN a její online služby – Asi nejstrašnější funkce PS3. Sice má online hraní zdarma, ale podle toho to taky vypadá. Tam, kde si Microsoft může dovolit velice rychlou, perfektně přehlednou, funkcemi přetékající a nesmírně bohatou Xbox Live aplikaci obchodu, která je neustále vyvíjena jako nedílná součást vlastního dashboardu a OS konzole, tam má Sony kvůli nákladům jen ohyzdnou, pomalou webovou stránku, s minimem informací a ořezaným obsahem, který se Xbox Line v ničem nevyrovná. A navíc se musí zdlouhavě samostatně spouštět. Radši budu platit za perfektní  a plně integrovanou službu, než zadarmo postrádat vysoký standard, na který jsem zvyklý. Šetření se muselo zkrátka někdy projevit, když si PSN Sony musí financovat sama.
  • Joypad – Dříve jsem považoval Dualshock 1 a 2 za nejergonomičtější ovladač, nyní už si tím tak jistý nejsem. Dualshock 3 je rozvrzaný, ale nejhorším jeho prvkem jsou nepovedená čelní tlačítka, sloužící typicky pro plyn nebo řazení v závodních hrách. Zbytečně dlouhý chod a zvláštní úhel těch dolních dělá ovládání mnohem nepohodlnější než na konkurenčních joypadech a hbité řazení je pouze snem. Už i starý Dreamcast má tato tlačítka o třídu lepší.
  • Staré ovladače k PS1/2 – Mám několik starších joypadů k prvním dvěma playstationům, ale bez speciálního adaptéru jsou mi k ničemu. I když je vespod konzole místa habaděj, kvůli odstřižení od PS2 Sony taktéž rezignovalo na přípojky pro starší ovladače, nota bene i když se s nimi dají v pohodě hrát PS3 hry. Dualshock 3 se slabými vibracemi a nevyměnitelným akumulátorem není pro mě adekvátní náhradou za lépe zpracované starší joypady k PS1 a 2.
  • Hlavní spínač – Toto je sice drobnost a Xbox jej také nemá, ale původní velké PS3 mají vzadu pro mě velice praktický hlavní síťový spínač, jenž kompletně vypne konzoli. U Slim PS3 výrobce poukazuje na úsporný chod a důraz na ekologii, nicméně zrovna takovýto ekologický a bezpečnostní prvek, citelně snižující spotřebu ve vypnutém stavu a chránící vypnutou konzoli od napěťových výkyvů, zrovna chybí. Musím tak nepohodlně přístroj vždy vytahovat ze zásuvky, když ho déle nazapínám.

Podělte se v diskuzi, co na PS3 postrádáte nejvíce vy. Příště bude následovat podobně odstrašující seznam na Xbox 360, na kterém mi také vadí dost věcí.