Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

Po velmi atmosférickém Killzone, které se honosilo titulem nejlepší 3D střílečky na PS2, právě přichází další povedené dílo s názvem Black od vývojářů z Criterionu, kteří se proslavili bezkonkurenční sérií Burnout. Po krátkém zahrání plné verze jsem sice nebyl nijak pohlcen temnou atmosférou jako v případě Killzone, ale Black vypadá nejen mezi PS2 3D akcemi jasně nejlépe! Prostředí jsou neskutečně detailní, ostré jak břitva, a to včetně impresivních grafických efektů. Netroufám si tvrdit, že Black je nejlépe vypadající hrou na PS2 (to spíše poslední Burnout), ale do absolutní grafické špičky bez diskuze patří. Škoda jen, že např. mraky na nebi jsou jen statické a vůbec se nepohybují.

 

 

Skvěle probíhá např. přebíjení, kdy okolní obrázek zmatní, aby se jemný detail zaměřil na dokonale provedenou zbraň. Pohybové dovednosti hlavního hrdiny jakožto člena speciální protiteroristické jednotky, který se retrospektivně vrací ke svým (podle vyšetřovatelů) ne zrovinka čistým činům, jsou velmi omezené. Vyklánění a střelba zpoza překážky jaksi chybí, nicméně alespoň přikrčení dokáže omezeně poskytnout jistý úkryt. A.I. protivníků není také nijak světoborná, spíše tupě běží v ústrety a pálí z volného prostoru, než aby se spontánně kryli za překážkou. Lepší inteligenci umí dokonce i stařičký, ale vynikající první Medal of Honor na PlayStation 1!

Nicméně jistá přelomovost titulu Black spočívá ve vyspělém enginu, který dovoluje sice trošku nerealisticky, ale o to více nadsazeně demolovat, ničit a ustřelovat prakticky všechny části lokace. Skrývá se nepřítel za překážkou? Nevadí, překážka se jednoduše rozstřílí. Stejně podobně můžete rozstřílet podpěrné sloupy hal, pod kterými stojí protivníci, nebo alespoň jim v interiérech pomocí kulek vysypat uvolněné sutiny ze stropů na hlavy. Že to tvůrci drobátko přepískli, typicky ukazuje taková zdánlivě neškodná telefonní budka, ve které čeká jistě důležitý hovor nepřátelsky naladěný terorista, aby si zkracoval dlouhé čekání na spojení hovoru palbou na hlavního hrdinu.

 

 

Stačí tudíž trpělivě a cíleně zasypávat budku střelami, načež se telekomunikační kabinka včetně roztrhaného seznamu dobere takového výbuchu, skorem zvícího explozi menšího skladu propan-butanových lahviček! V praxi jsem podobnou činnost sic nikdy nezkoušel, ale domnívám se, že několik prkének se štosem papíru a kovovou krychlí na stěně by takový výbušný spektákl nebylo samo schopné zabezpečit. Ovšem nutno podotknout, že výše uvedené není rozhodně na škodu, ba naopak přispívá k takové větší radosti z vlastního hraní.

Úrovně jsou také v závislosti na zvolené obtížnosti prošpikovány vedlejšími úkoly (že se přísně tajné dokumenty USA jen tak válí připíchnuté na stěně fundamentalistického brlohu už nikoho nepřekvapí), ovšem konečné dveře v úrovni nejsou povětšinou jasně patrné, takže nevíte kolik místa máte ještě před sebou na prohledání a je nutné pro 100 % splnění úkolů úroveň zbytečně restartovat. Takže mi z toho vychází suma sumárum klasická 3D střílečka, ovšem s jasně nejlepším obrázkem a interaktivitou prostředí. Ratatata- bum… a barák je dole!

Oficiální www stránku hry naleznete zde.