Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

cryostasisTak trochu nenaplněné ambice vidím po dokončení v Cryostasis, kterážto hra by mohla dosáhnout na vyšší mety, než se nakonec povedlo. Tu předkládanou hororovou atmosféru jsem v ní nějak nepocítil, tedy absence hudby mi přišla na můj vkus spíše kontraproduktivní. Chce si to ale přetrpět velice nezáživnou první třetinu až polovinu hry, v druhé půli zpočátku naprosto povrchní a monotónní kajuty střídá již méně zmrzlý a mnohem detailnější interiér, včetně několika pěkně vyvedených a řádně mrazivých východů na palubu ztroskotaného ledoborce.

Zpočátku jsem procházel prakticky identické místnosti pouze s dvojicí dveří vlastně jen z povinnosti, protože neustálé otevírání stejných vrat, tisknutí jediného tlačítka na panelu pro zapnutí elektriky, popř. bacení ventilem po hlavě naprosto stupidního mutanta, mě absolutně nebavilo. V této fázi je hra zoufale nudná a zcela bez atmosféry. Horší level design už jsem opravdu dlouho neviděl. Po pár hodinách už se situace naštěstí notně vylepšila, protože se na scénu dostali již propracovanější nepřátelé a prostory.

Hlavně sice krátká, ale o to více zábavná vsuvka s výměnou jaderného paliva v reaktorové hale ledoborce, mi přišla hodně zajímavá. Škoda, že podobných momentů není ve hře víc. Cryostasis jsem dohrál asi za 6-8 hodin, což je na dnešní poměry stále podprůměr, přičemž o strachu bych ani nemluvil. Zlatý Dead Space! Navíc mi hra velmi často předložila doslova ukázkové chyby a bugy, kterými je silně prolezlá, např. nepřátelé se často prostě sami na místě roztočili do šílených otáček, nebo v záseku vytrvale mlátili do roury před nimi.

Grafika je sice stylová, ale jinak spíše nevýrazná a navíc zle optimalizovaná. Hodně se mluvilo o premiérovém počítání tekutin skrze PhysX přímo v GPU karet NVIDIA, ale v tomto jsem byl hodně zklamán. Až na velmi pěkné tání ledu na stěnách ohřátých prostor, což ale zvládají i karty ATI, pár vlajících hadrů a pouze jedinou scénu s kapající vodou, jsem nějaké opravdu výrazné použití PhysX vůbec nepostřehl. A to dokonce ani vodní tříštění známé z pěkně vypadajícího techdema.

Celkově je v mém pohledu Cryostasis spíše zklamání a naprosto průměrný titul, kterému pomáhají snad jen chytré flashbacky přímo ovlivnitelné a pár zajímavých momentů a nepřátel. Kdyby hra stála dejme tomu kolem tří-čtyř stovek, určitě bych přimhouřil nejedno oko a hru dokázal více ocenit. Ale za tisícovku? To už je mi jen z té ceny větší zima, než z tohoho prokřehlého dobrodružství, které sice párkrát zaujme, ale já bych ho rozhodně poslal spíše k ledu.

Podrobný rozbor nabízím ve své recenzi na Tiscali Games a oficiální www stránka je zase zde.