Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

Vše podstatné jsem sice již ohledně této hry vystřílel ve své recenzi, ale stejně mi to nedá, abych se k této výjimečné hře ještě nevrátil tady na svém blogu. Všichni šílí ze Skyrimu, Modern Warfare 3 a z nového Asasína, nicméně bylo by škoda nového Raymana přehlédnout, protože je to jářku velmi svěží návrat do starých časů, kdy hrám ještě stačily dva rozměry a nikdo nebrblal nad tím, že se ovládají pouhými dvěma tlačítky. A takový přesně Rayman: Origins je. Ubisoft v čele s duchovním tátou hry Michaelem Ancelem vůbec neřešil, jak mix starých dílů narvat do 3D kabátku. Místo toho se vrátili na úplný začátek a létajícího ušopleska prostě nechali v jeho domovské 2D planetě, kam se ostatně nejlépe hodí.

Jestli máte rádi staré dobré 2D plošinovky krapet obtížnějšího rázu, tak si budete, podobně jako já, u nového Raymana lebedit. Hře totiž není prakticky co velkého vytknout. Putování ušatce je rozděleno do pětice různorodých a velmi bohatých světů s šedesátkou úrovní, přičemž každý z nich má unikátní vzhled, styl a taktéž vlastní hudbu. A díky ručně kreslenému pozadí ve velmi výrazných a pastelových barvách vypadá hra naprosto nádherně až skoro pohádkově! Tady se prostě nic zdlouhavě neřeší, skáčete a hopsáte mezi plošinkami, vyhýbáte se pastím, řešíte drobné hádanky a do toho usilovně sbíráte svítící lumíky a další sběratelskou havěť, co jich najdete. Takže klasika klasická, ale motivaci je učiněno zadost tím, že pohybové dovednosti se Rayman postupně znovu učí průchody různými novými úrovněmi, stejně jako se mění i svět kolem něj.

 

Oficiální trailer se záběry z hraní

 

Což znamená nejen jistou rozmanitost zdejšího putování, ale i mírně vyšší a postupně navyšovanou obtížnost, takže bych určitě neřekl, že nový Rayman je hrou pro nehráče a méně schopné jedince či menší děti. Ne ne, je zamýšlena jako opravdová hardcore plošinovka ze staré školy s naprosto přesným ovládáním a klasickými úrovněmi, inpirovanými celou dosavadní historií série, a to všechno v nebývale krásném vzezření, doslova jako z toho nejhezčího animovaného Večerníčku. Celou rundu si navíc můžete dát stylem “hop tam, hop ven” až ve čtyřech v kooperaci na jedné obrazovce, ale k tomu se váže snad jediná, ale o to výraznější výtka: tento multiplayer není možný skrze internet, což je v dnešní době dosti mrzuté a překvapivé. Nicméně to je snad jediná stará věc z minulosti, kterou si nový Rayman přivezl.

Možná je také škoda některých částí úrovní, jež jsou striktně navrženy právě jen pro kooperační spolupráci alespoň dvou hráčů, takže když hrajete sami – a to se plošinovky většinou hrají – tak nemáte šanci vysbírat úplně všechno a pokořit hru zcela na plných 100% bez pomoci druhého hráče. Jo jo, ani taková pěkná hra není bez chyb, ale i přesto se jedná o jasný devítkový počin a provedením i zábavou o jednu z nejlepších a také nejkrásnějších plošinovke historie. Tento návrat do starých dobrých časů se zkrátka povedl náramně! A já už vyhlížím sběratelskou edici, i když už jsem dohrál novinářskou verzi, protože ten přibalený soundtrack je díky skvělé žvatlací hudbě opravdu skvěle poslouchatelný i samostatně.

Oficiální www stránka Rayman: Origins je zde.