Jsou hry levné a jsou hry drahé. Přitom se dost často v tom druhém případě jedná stejně jen o pár kousků nařezaného kartónu v ceně mnohdy převyšující jeden tisíc korun, což je za papír určitě hodně. Nicméně vyjímkou potvrzující pravidlo je právě hororová desková hra Fury of Dracula (Hněv Drákuly), protože sic za cenu jednoho a půl tisíce nabízí alespoň znamenitou zábavu a především opravdu velkou kupu pěkného herního materiálu.
Krabice je opravdu těžká a obsahuje běžně neviděnou zásobu herních serepetiček, ovšem pozor. I když je zadní strana bedýnky v češtině, je to malý chyták, protože se jedná jen o vložený papír. Hra tedy není vůbec počeštěna, což může někomu způsobit potíže, ovšem naštěstí nechybí český manuál. Ten je ale proveden pouze jako jednoduchá kopie z barevné tiskárny. Na originální barevný návod z křídového papíru nemá ani v nejmenším. Pravidla si tedy nastudujete v češtině, horší ale je, že všechny ostatní prvky hry, jako jsou desítky karet, osobní karty každé postavy, atd., se vyskytují pouze v angličtině, přičemž stálé nakukování do nepřehledného návodu není moc pohodlné.
Ovšem s každou odehranou partií vám hra přejde snáze do paměti, takže s postupem času už vás to nebude tolik trápit. Herní zápletka vlastně pokračuje tam, kde legendární knižní předloha skončila. Zlý hrabě Drákula cestuje po světě a snaží se vyvolat co největší počet smrtících vampírů, s kterými ovládne lidstvo. Jenže proti němu vystupuje jednolitá skupina lovců, také s reálnými jmény z knihy, která mu je stále v patách a svého pátrání nechá pouze v případě jeho dopadení a zabití. Van Helsing, Mina Harkerová a lord Godalming, spolu s psychologem Sewardem nenechají Drákulu vydechnout.
Herní koncept je vzdáleně podobný známému Fantómu staré Prahy a nebo Scotland Yardu chcete-li. Ovšem celá hra je neporovnatelně obtížnější, monstróznější i zajímavější. Obří herní plán zobrazuje starobylou mapu západní a východní Evropy, přičemž všechna města spojuje buď silnice a nebo železnice a plout se dá i po moři. Začátek partie je stejný jako ve zmíněném fantómovi. Kvarteto sehraných lovců se rozmístí libovolně po hracím plánu nejlépe tak, aby rovnoměrně obsáhli celý kontinent. Drákula si pak vybere, kde začne svůj útěk před pronásledovateli. Z toho plyne, že hra je určená až pro pět hráčů, ovšem není rozdílu, pokud se hraje ve dvou a nebo ve třech. Při nejhorší variantě ve čtyřech jeden hráč musí ovládat dvojici lovců. Nejlepší jsou tedy dva, tři a nebo pět hráčů.
Drákula se ale pohybuje utajeně v přestrojení, takže o něm lovci zpočátku nic neví. To probíhá tak, že si Drákula vybere jedno sousední město kam se chce přesunout, přičemž musí dbát na postavenou silnici. Vlakem hrabě nemůže cestovat, protože to jeho šlechtická povaha nestrpí. Svoji cestu tajně mapuje skrze vyložení karty s městem rubem nahoru, aby ji nikdo neviděl. A v každém místě, kterým projede na svém útěku, nechá pro lovce skryté překvapení. Může vísku zamořit krysami, nechat stvořit nového upíra a nebo nakousnout chudinu, která pak na příchozího lovce zaútočí. Jeho cílem je vlastně co nejdéle unikat lovcům, popř. je v možném boji zabít a nebo kousnout.
Každé odehrané kolo, kdy nejdřív táhnou lovci a poté Drákula, pak posunuje ukazatel denní doby, přičemž jestli je den nebo noc je důležité pro sílu Drákuly, protože ten je při boji tváří v tvář znatelně silnější za tmy. Až skončí jeden celý den a noc, Drákula automaticky zrodí jednoho upírského apoštola. Pokud se mu podaří takto unikat šest dní, hra končí vítězstvím hraběte. Lovci zase zvítězí, pokud do té doby stačí Drákulu vypátrat a zabít. Nicméně Drákula nedokáže unikat věčně a dřív nebo později najdou lovci jeho stopu. Pokud lovec vejde do města, kde šest kol zpátky projel Drákula, musí se utkat se zanechaným hraběcím překvapením (např. bojovat proti jeho zplozencům), ale zase hrabě musí prozradit jednu indícii ze svého putování, protože lovcům odkryje příslušnou kartičku označující město na jeho cestě.
Lovci z toho tak mohou usoudit, kam má zločinec asi namířeno, a jak daleko je nyní od prozrazeného města. Drákula má totiž vždy vyložených šest karet s městy, kterými naposledy prošel, přičemž pokud lovec vstoupí do jednoho z takových měst, bývalá a nebo i současná pozice vládce upírů se prozradí. Drákula ovšem klidně může zejména v noci sám zaútočit na některého lovce ve stejném městě jako je on, tedy pokud se na to cítí dost silně a je právě noc. Kromě temných překvapení, které hrabě trousí na svém úprku, může ještě vytvářet tzv. katakomby, což znamená, že je schopen až do čtyřech měst mimo svojí cestu nastražit další nemilé pasti pro lovce a ztížit jim tak postup.
Lovci oproti tomu mohou používat i železnici a ve větších městech dostávají zbraně a další předměty (česnek, kůl, atp.), jenž jim v nadcházejícím boji s Drákulou citelně pomohou. Ten probíhá jednoduchým způsobem, kdy každá strana v každém kole boje ve stejný okamžik vynese kartičku zvoleného útoku (kousnutí, podrápání, kůl, pistol, atd.). Poté si lovec i hrabě hodí ještě kostkou, kdy větší hod vítězí, přičemž celkové číslo můžou zvýšit některé předměty či události. Výsledkem boje bývá zranění jednoho účastníka, ale souboj trvá až do smrti jednoho z nich a nebo pokud je výsledkem útěk jedné postavy.
Lovci proto musí nejdříve sesbírat co nejvíce zbraní a vybavení, protože Drákula je obzvláště v noci hodně silný. Pokud jej lovci v boji zabijí, hru vyhráli jako tým. Pokud Drákula přežije 6 cyklů, tedy 6 dnů a nocí, vítězí zase on. Po několika partiích naštěstí zpočátku hodně složitá pravidla přejdou do paměti a i z vlastní zkušenosti tak mohu potvrdit, že Drákula je nejen graficky zřejmě nejhezčí hra dneška, ale také jedna z nejvíce rozmanitých a zábavných stolních hříček, ovšem chce to opravdu veliký stůl.
Oficiální www stránka hry včetně obrázků a anglického manuálu je zde.
Článek napsán pro server Gamepro.cz.
Nejnovější komentáře: