Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

halo.jpgPrakticky okamžitě po spuštění prodeje se Halo 3 začalo hrát i přes internet a tak nebylo náhodou, že herní servery hry v prvních dnech často kolabovaly z náporu hráčů. Nyní je situace již o něco lepší, ovšem velký zájem nepolevuje a Halo 3 hrají desetitisíce lidí z celého světa. Pravdou je, že multiplayerová složka hry působí velmi uceleným a komplexním dojmem, nabízí prakticky úplně všechno, co je v této škatulce v poslední době zvykem.

Začíná to možností hrát jinak singl kampaň ve spolupráci s dalšími třemi přáteli a to prosím pomocí všech dnes používaných způsobů: lokálně přes rozdělenou obrazovku, přes LAN síť a nebo online na internetu. Je nabíledni, že zejména na nejvyšší obtížnost ze čtyř se pomoc spoluhráčů jistě šikne. Očekávám zhruba stejný model jako dříve vyplynul v Gears of War, kdy jen málokdo dohrál celou kampaň sám, přičemž s pomocí ostatních to byla daleko větší zábava.

Opět, tak jak je v poslední době u podobných her zvykem, si můžete nastavit otevřenou seanci, do které se připojí jakýkoli zájemce, pouze přítel z friendlistu a nebo také nikdo. Samozřejmě je možná hra ve splitscreenu a současně ještě s dalšími přes internet. Všechny tři možnosti připojení (lokální, LAN a internet) mají své zvláštní lobby, kde se vše potřebné nastavuje a volí. Nabízených multiplayerových typů her je obří množství několika desítek, přičemž několik základních režimů se dělí ještě na další dílčí herní varianty jak pro jednotlivce, kdy každý hraje jen za sebe, tak i pro týmy a to nejen dva.

Ovšem jejich dostupnost závisí jednak na zvoleném druhu připojení, kdy je nejvíce položek samozřejmě zpřístupněno při online hře a nejméně na rozdělené obrazovce. A dále také na modelu zápasů, tedy jestli se účastníte oficiálních "ranked" her a nebo neoficiálních, ale o to volnějších. Nemá cenu vyjmenovávat všechny typy her, které začínají deathmatchem, bojem o základny a vlajky, eskortou VIP osoby a pokračují vytrvalostními boji o výdrž na stanoveném místě, zabíráním daných míst na mapách a nebo bitvami se striktně omezenými pravidly.

Ovšem všechny tyto módy mají většinou jedno společné. Jedná se zpravidla o líté a dosti chaotické poskakování a střílení bez většího důrazu na taktiku, což se ale dalo očekávat. Někomu to může vyhovovat a někomu vůbec ne. Pokud máte rádi obezřetný postup v Rainbow Six: Vegas, zdejší rychlé bitvy disponující vysokým tempem vám asi nic neřeknou.

V tomto má Halo 3 blízko spíše k tupějším střílečkám, jako je Quake a nebo Unreal. Nicméně tvůrci se tento možný handicap snaží zmírnit několika herními režimy, kde je taktický a vesměs opatrný postup důležitý. Např. stačí nastavit pravidla na omezený čas a hlavně malý počet bodů za vítězství a na druhou stranu velký důraz na co nejmenší číslo mrtvých na každé straně. A hle, ono to funguje a každý raději váží své kroky, než aby vlétl nepříteli přímo do rány. Na druhou stranu jsou takovéto módy jasně minoritní.

Velký problém ale způsobuje podivně fungující hlasová komunikace v týmu, protože v některých režimech můžete volně mluvit, ale v jiných zase musíte ještě zmáčknout tlačítko směrového kříže, kterým se aktivuje vysílačka. Nikdo zatím nepřišel na to, podle čeho se to řídí, protože se občas stalo, že chvíli jela komunikace sama a ve druhém zápase na stejné mapě se již musel chat aktivovat vždy ručně. Taktéž dochází při větším počtu hráčů (max. 16) k výraznému lagování, kdy soupeři poskakují po mapě jak mouchy, popř. se najednou teleportují z místa na místo.

Dost často si někteří hráči osvojí zajímavou techniku, kdy stále a pořád skáčí z místa na místo a kropí ostatní nějakou zbraní s větším rozptylem, jako jsou brokovnice a granátomety. Pokud to ve hře dělá nadpoloviční většina připojených hráčů, hru to dokáže vcelku rychle otrávit. Zajímavou funkcí je ale provázanost celé hry s webovými stránkami výrobce na adrese www.bungie.net, kde se zaregistrujete a na tento server se pak ukládají všechny statistiky vašich zápasů a kampaně. Dále si zde můžete prohlédnout vytípané screenshoty své i ostatních hráčů, stejně jako záznamy zápasů a her a nebo vámi i jinými natočené krátké herní klipy. Znamenitá a chytrá funkce vám dovolí označit vybrané mediální soubory na internetu, aby se tyto po zapnutí Xboxu automaticky stáhly na pevný disk konzole.

Pokud si vzpomínám, žádná jiná střílečka nenabídla takovéto úzké provázání vlastní hry s webovými službami a proto opět platí, že Halo 3 nemá vůbec cenu kupovat, pokud nemáte svůj Xbox připojený na internet. Nejenom multiplayer samotný, ale i bohatá nabídka mediálních služeb pro sdílení obrázků, videí a klipů s ostaními, stejně jako svobodná tvorba vlastních map a herních režimů tvoří k singlu možná dokonce bohatší polovinu hry. Proto sice není zdejší hratelnost nijak přelomová a často se zvrhne jen v tupé pobíhání a střílení do všeho živého (pro někoho super a pro někoho nuda), ale dohromady se musí zkrátka uznat, že celá multiplayerová část je hodně rozsáhlá a nabízí mnoho nových funkcí a vychytávek, které se dosud v jiné hře neobjevily. Příště nakonec zhodnotím vlastní single kampaň.