Americké studio Rainbow Games, jež patří pod rakouského vydavatele THQ Nordic, by se dalo přirovnat k italským či francouzským kolegům z Milestone a Kylotonnu. Také neúnavně a v rychlém taktu, jemuž se velká a schopnější studia nedokážou rovnat, produkuje jednu obyčejnou hru za druhou, byť se Američanům musí nechat, že za své průměrné výtvory zpravidla nepožadují takové pálky jako jejich evropští konkurenti. Jenže jak vidno, i méně povedené a jednodušší hry si své nenáročné publikum najdou, protože jinak by série MX vs ATV právě nepřifrčela již se svým osmým dílem.
Přitom úvodní titul MX vs ATV: Unleashed vyšel již před 13 lety a od té doby Rainbow Games pro své chlebodárce (nyní THQ Nordic ) průměrně každý druhý rok vypouštějí další a další díly, jež se od sebe většinou ani moc neliší. Tvůrci se tak rádi chlubí tím, že své dítko MX vs ATV považují za největší motorkářskou řadu současnosti. Možná mají i pravdu, protože do svých počtů zahrnují i předchozí a nutno přiznat že úspěšnou, taktéž motokrosovou sérii ATV Offroad Fury, která dala mezi léty 2001 až 2008 šest solidních titulů ponejvíce na PlayStation 2. MX vs ATV je vlastně přímým duchovním nástupcem ATV Offroad Fury, přičemž první dva díly ze staršího předchůdce přímo vycházely.
Nenáročná cílovka
14 vydaných her během posledních 18 let znamená jediné, že o takovéto jednodušší a totální arkády je stále zájem, i když se celá série v průběhu let prakticky nikam neposouvá. A velmi podobně je na tom i aktuální osmé vydání MX vs ATV: All Out, jež je sice obsahově velmi nabušené a také mnohem rozsáhlejší než předešlý MX vs ATV Supercross Encore z roku 2015, ale po technické stránce je to zbastlenina, vedle níž současní konkurenti typu TT Isle of Man od Kylotonnu či Monster Energy Supercross z pera Milestone vypadají jako naprostí premianti žánru.
Je vidět, že tvůrci museli svoji novinku vydat na PC asi omylem, protože drtivé konzolové zacílení je až ostudně patrné z každého zákoutí hry. MX vs ATV: All Out neustále podsouvá ikonky ovladače, i když jej vůbec nemáte zapojený, a tak na klávesnici pouze odhadujete, co která kláveska udělá. Myš v menu samozřejmě nefunguje, tlačítka ovladače ani klávesy na klávesnici si nemůžete nijak přenastavit a brutálně ořezané je grafické nastavení, jež znamená pouze několik pevných předvoleb bez žádných podrobných nastavení. Chcete si navolit zámek snímkování či přizpůsobit synchronizaci? Nejde! Synchronizace je totiž trvale vynucená…
I přes uvedené překážky je ale naštěstí hra na nejvyšší „Ultra“ předvolbu docela pohledná (v mantinelech těch horších arkádových značek, samozřejmě) a rychlá (na GTX 1080 8GB trvale kolem 100 FPS), byť citelnému doskakování vzdálenějších objektů kolem tratí (např. stromů), se nedá nijak vyhnout ani na silných sestavách a taková voda vypadá spíše jako hnusné bahno. U série MX vs ATV tradičně nečekejte žádnou vytříbenou fyziku a pravdivý jízdní model, protože se již dlouhá léta jedná o totální závodní arkádu až do morku kostí, kde nějaká reálná jízda absolutně neexistuje. Hlavně motorky po povrchu nejedou, ale kloužou a občas se propadávají pod povrch. I takový Monster Energy Supercross, postavený na stejném Unreal enginu, je ve srovnání s MX vs ATV takřka simulátor par excellence!
Tady se prostě kolikrát fakt hodně zasmějete. Když balík jezdců vystartuje z bloků, polovina pole se vykosí mezi sebou a ta druhá to napálí do všech reklamních buřtů kolem trati, které vystřelí do vzduchu, načež ta první půle, jež se mezitím sebrala zpět do sedel, to zase napálí do vracejících se buřtů a hodí další tlamy. To je ale skvělá příležitost zaútočit z konce startovního pole, protože umělí jezdci po startu vždy vystřelí jak z praku!
Jediným světlejším prvkem fyziky je velmi dobré řízení motorky přenášením váhy jezdce do všech čtyř směrů, kterým si tady kolikrát opravdu pomůžete, nicméně motorkář se klátí ze strany na stranu až k povrchu jako čertík na pružince, přičemž i když brousí loktem hlínu na vozovce, stejně se bleskově zvedne a pokračuje v krasojízdě. Jelikož hra nezná zpětný pohled, nelze proklamované dynamické boření povrchu ověřit, ale mám za to, že se hlína v reálném čase nemění, jen se pro další kolo uměle vygenerují rýhy a stopy. Na druhou stranu se všechna zdejší vozidla ovládají naprosto bezpečně, docela přesně a pohodlně. Cílová skupina nenáročných a mladších hráčů by stejně cizelované jízdní vlastnosti nijak neocenila.
V jedné i druhé stopě
Tradiční silnou stránkou řady MX vs ATV je široká nabídka smyšlených a nelicencovaných strojů, nyní dokonce pokrývající jak terénní motocykly, tak i čtyřkolky ATV a pracovní kapotované čtyřkolky UTV. Pro všechny platí rozpětí kubatur od 125 do 450 ccm, v každém závodě si můžete svobodně navolit, jaká vozidla a objemy pustíte na start, přičemž mixovat mezi sebou lze prakticky cokoli. V závodě tak klidně mohou vedle sebe drandit jednostopé i dvoustopé vehikly, však je na výběr 15 různých kombinací startovního pole a 10 různých kubatur a typů vozidel.
Středobodem hry je váš motorkářský areál nazvaný „Flying Moto Ranch“, tedy kus velké a plně otevřené země někde v severoamerickém zapadákově, který vám je plně k službám. Na tomto prašném hřišti si testujete vaše stroje, po areálu jsou rozházené interaktivní tutoriály ke všem zdejším závodním disciplínám a v různých částech mapy se také jezdí závody rovnou na několik způsobů. Většinou v hůře dosažitelných výškách pak tvůrci po mapě rozházeli 25 ozubených koleček, jakožto sběratelský materiál pro další unikátní kratochvíli na motorkářském ranči. Zajímavé je dojetí k hranici ranče, kdy se váš řidič najednou prudce vystřelí do vzduchu ze sedla a rozmlátí se o zem. Nevím, k čemu je to dobré, ale pro zasmání to beru.
Už jen tato startovní lokace nabízí řádnou nůši docela zábavného ježdění, nicméně to pravé ořechové se skrývá v solidní porci 5 jízdních režimů, v nichž, na rozdíl od výše zmíněné konkurence, nic podstatného nechybí. Na startu se objevuje až 16 jezdců, a to včetně online multiplayeru, který vlastně kopíruje nabídku Rychlého závodu pro jednoho hráče. Délku závodů si nastavujete mezi 3 až 30 koly. Nutným základem je časovka, ale velmi kvituji režim rozdělené obrazovky pro dvojici gaučových hráčů (jen musí mít každý svůj ovladač). Za gaučák dávám palec nahoru, protože v dnešní době jej většina vývojářů trestuhodně ignoruje, což je z mého pohledu velká škoda.
Kariérní série
Kariéra tu sice není, ale za podobný mód můžeme brát režim tzv. sérií. Tento balík obsahuje postupně zpřístupňovaných 17 turnajů (sérií), ukrývajících velkou porci 170 jízd a závodů skrze všechny disciplíny a mapy, co jich hra má. Systém je podobný televizní soutěži AZ-kvíz, takže nejdříve musíte odjet turnaj z první a jediné odemčené buňky, zatímco si v cíli odemknete z každé strany další sousední buňku a máte tak více podniků na výběr. Volitelně je k dispozici také volný trénink a kvalifikace, jenže pozor, tady jsou kvalifikační jízdy v podobě dalšího vloženého předzávodu s hromadným startem, pročež klasický rozřazovák pro jediného jezdce na trati tu prakticky neznají.
Ještě rozsáhlejší je nabídka závodních disciplín, která současnou konkurenci zadupává do země svojí bohatostí. Na výběr máte 6 závodních disciplín. Opět připomínám, že u každé si můžete před startem vždy navolit libovolnou kombinaci motorek a čtyřkolek, případně kubatur. Supercross je velmi podobný hlavnímu proudu minulého MX vs ATV Supercross, který byl kolem této disciplíny celý postavený. Supercross se jezdí jako halový motokros na 17 licencovaných stadionech a arénách napříč celými USA. To samé vlastně nabízí starší Monster Energy Supercross od Milestone, byť na krapet reálnější notě a s plnými licencemi.
V další disciplíně National se ovšem motokros jezdí již v citelně rozlehlejších a volnějších smyšlených lokacích, jichž je pro tuto kolonku k dispozici 12. Opencross pak obě výše zmíněné disciplíny kombinuje do jednoho balíku, takže tento mód pokrývá haly, stadiony i venkovní tratě. Motorový orientační závod si střihnete ve Waypoint závodech, kdy se na 13 rozlehlých mapách snažíte jako první přikvačit ke každému z deseti průjezdních bodů kdekoli na trati, když ten následující se objeví až po dojetí k předešlému navigačnímu bodu. Tento mód mi ze všech ostatních přišel jako nejatraktivnější a nejzábavnější.
Nemůže samozřejmě chybět akrobatický Freestyle, tedy 6 skokanských areálů pro roztodivné skokanské kousky, a poslední disciplínou je nejobyčejnější Freeride, jakožto prosté testovací jízdy na 27 nereálných i reálných tratích opět jen v USA (jiné země a kontinenty tu bohužel nejsou k mání). Disciplíny samozřejmě nemají jen své vlastní unikátní mapy, jak by se mohlo zdát, nýbrž využívají také různé části či výseče stejných lokací. Nicméně i tak má hra vskutku obří nabídku 41 rozličných prostředí, byť umístěných výhradně do té Severní Ameriky v rozmanitém mixu reálných i smyšlených map.
Speciálně na PC je MX vs ATV: All Out technicky hrozná bída (po stránce nastavení, nikoli grafiky a chodu, s nimiž není problém), ale obsahem strčí prakticky všechnu současnou terénní konkurenci jasně do kapsy. Nenáročný divák se ovšem musí spokojit s tím, že se skoro všechno jede na fantasy notě bez licencovaných jezdců, strojů i většiny tratí a v totálně arkádových mantinelech s minimální špetkou realismu. Zdejší obří porci bahnitých závodů, která by vydala na několik samostatných her, si ale s přimhouřením oka užije sám i s kamarádem na dlouhé týdny ježdění v jedné i druhé stopě.
Hodnocení GamesBlogu: 5/10
Nejnovější komentáře: