Předposledním z letošní až zbytečně bohaté úrody her od malého italského studia Milestone, je v pořadí čtvrtý titul motokrosové řady MXGP, zatímco na podzim nás čeká ještě celkově pátá letošní hra Ride 3. Jak vývojáři stíhají vydat tolik her během jediného roku jsem rozklíčoval v v recenzi MotoGP 18, takže i u nového MXGP Pro to vzali stejně zkrátka. Jak je jejich dobrým zvykem, prostě znovu použili celé jádro předchozího MXGP 3 z minulého roku, trochu mu změnili fazónu, poštelovali fyziku a občerstvili grafiku, a voilà, další „zbrusu nová“ hra je na světě!
Když jsem si vedle sebe nainstaloval a rozkompiloval oba tituly, mnoho odlišností jsem věru nenašel. Zkrátka a dobře si velmi jednoduše představte novou MXGP Pro jako mírně vylepšenou MXGP 3 a vlastně bychom mohli takto klidně skončit, podat si ruce a v klídku se rozejít. Tak jednoduché to se mnou samozřejmě mít nebudete, protože se stále najde pár věcí, které jsou od minula nové či odlišné, načež se o ně velmi rád podělím.
Přídomek „PRO“ není ve hře jen pro vznosný název, ale tvůrcům se povedlo ukecat rovnou tři slavná motokrosová jména. Pozvali je na skleničku do Milána, ukázali jim sousední okruh v Monze, zaplatili jim všechny výdaje a na oplátku je požádali o pomoc s laděním fyziky, což je jedna ze dvou částí nové hry, která se od minula změnila opravdu rapidně. Sicilan Antonio Cairoli je asi největší současná hvězda světového motokrosu, protože vyhrál již více než 50 podniků a má 9 titulů mistra světa MXGP. Na jeho vrub tak jdou úpravy fyzického a jízdního modelu rozjezdu po odstartování, práce se spojkou při startu a pomáhal ladit chování motocyklu na brzdách.
V závodech startuje 22 jezdců. Grafika je tentokrát solidní.
Dvojnásobný mistr světa ve dvou kubaturách, Tim Gajser ze Slovinska, zase programátorům z Milestone při předminulém podniku v italském Ottobianu, což je pouze 45 km od Milána, ukázal, jak se motorka ovládá pohybem zadku a celého těla. A konečně čtyřnásobný vítěz Motokrosu národů a mistr Evropy v motokrosu, Francouz Gautier Paulin, v Ottobianu předváděl záludnosti vykružování zatáček a za pomoci sboru dobrovolných hasičů z Lombardie pak demonstroval jízdu na promáčené hlíně.
Veškeré poznámky těchto tří jezdců se ale ve 100% promítly pouze do nejvyššího nastavení jízdy PRO, zatímco na prostřední volbu SEMI PRO byl upraven pouze rozjezd a brzdy, přičemž nejjednodušší režim jízdy STANDARD byl beze změn zachován z MXGP 3 a zůstal tak na stejné silně arkádové notě. Občerstvené fyziky zvané „MXGP Pro Physics“ (odtud ten název hry) si na trati všimnete záhy. Řízení motocyklu je zejména u těžších kubatur nad 250 ccm drobně obtížnější, motorka více plave a hrabe, takže jste nuceni pracovat s plynem mnohem opatrněji než kdy dříve. Proto je nyní ovládání na klávesnici velmi nepraktické, ovladač s analogovými spouštěmi a páčkami udělá daleko lepší službu.
Kamera z první osoby za řídítky je docela použitelná.
Určitě bych ale neřekl, že se s přispěním trojice slavných jezdců z MXGP najednou stal opravdový simulátor. Stále je to spíše arkáda, nicméně nějaké ty drobné náznaky chování krosky podle reálných podmínek už vystrkují růžky citelně více než minule. Hlavně při tom nejvyšším režimu ovládání. Minule jsem v MXGP 3 např. v klidu přitápěl v náklonu a s předním kolem ve vzduchu, nyní už při stejném manévru okamžitě upadnete. Špatně provedené dopady při skocích vás zase citelně zpomalí a podobných příkladů náročnějšího ovládání bych mohl uvést ještě mnoho.
Je to všechno ovšem jen o cviku a odnaučení známého nešvaru virtuálních závodníků s drcením plynu za každou cenu. Motokros není tolik o rychlosti, ale o technice, správné práci s plynem a spojkou, a důsledném čtení terénu pro dosažení co největší adheze s povrchem. A ke cti vývojářů, které jsem až do teď měl za naprosté vývojářské dřeváky, musím uznat, že se s novou fyzikou doslova překonali. Minule jsem si stěžoval na dvojí metr při závodech, kdy váš závodník i po drobném kontaktu okamžitě padá. Aby tvůrci vypárovali náročnější ovládání, misky vah zase překlopili na druhou stranu, takže nyní toho mnohem více ustojíte a kolikrát naopak rozbouráte všechny jezdce před vámi jako kuželky. Což je rozhodně příjemnější a škodolibější pocit, než když se stále sbíráte z bahna zpátky do sedla.
Není to hned patrné, ale lokace mají více detailů a života než minule.
Kupodivu MXGP Pro není úplně aktuálním titulem, protože ilustruje ještě starší sezónu MXGP 2017 s oběma hlavními kubaturami MXGP a MX2. Což statisticky znamená 62 jezdců (MXGP 3 v sezóně 2016 má 63) a 21 tratí včetně našeho Lokte. Minule jsem okruhů napočítal jen 19, protože nová hra do celkového počtu lokací nově zahrnuje i dva profily v rámci asi 1 km² rozlehlého tréninkového hřiště, umístěného do anonymní italské přírody. Opět se ale někde ubíralo, takže chybí další samostatný šampionát Motokrosu národů MXoN a docela se při dnešním „sluníčkářském“ oblouznění divím, že tvůrci nepřidali separátní dámskou třídu WMX.
Sestava jízdních režimů je jinak naprosto standardní a převzatá z minulého dílu (časovka, závod, šampionát za továrního jezdce a kariéra za vlastního). Naprosto zbytečně se kariéra dělí na plně uzpůsobitelnou standardní a extrémní, jež pouze uzamkne většinu voleb a asistencí, a nastaví mistrák na reálné podmínky, seance a vzdálenosti. Tedy nic, co byste si ve standardu stejně nenaklikali sami. Zajímavěji působí čerstvá možnost reakce na názory různých jezdců po závodech, což se následně promítá do rivality mezi vámi a soupeři. Další velkou novinkou je rozsáhlý tréninkový režim, odehrávající se na zmíněném italském hřišti. Kromě interaktivního tutoriálu, jenž ale kvůli velké chybě v kódu nejde vůbec spustit (!), má trénink připravit hráče na náročnější jízdní model a ovládání motocyklu skrze macatý balík 30 cvičení, jež si postupně odemykáte.
Vyjma Tréninku jsou všechny jízdní režimy převzaty z MXGP 3.
Každopádně stále platí, že si můžete navolit jednodušší řízení a k tomu nižší z celkových 5 obtížnostních stupínků umělých jezdců, a o nějakou reálnější jízdu ani nezavadíte. Plynulé nastavení obtížnosti, jako má nově MotoGP 18, do MXGP bohužel ještě nedorazilo. Na druhou stranu hra překvapila premiérovou možností osobního nastavení vzdálenosti kamery za motorkou, která doplňuje standardní ekipu pěti kamer z pohledu první i třetí osoby. Stále si ovšem uzpůsobíte pouze tlačítka a klávesy, citlivost a mrtvé zóny nastavit i nadále není možné.
Velký posun vpřed prodělala i grafika, na níž se už konečně dá pěkně koukat, prostředí je živější a s 22 jezdci na trati hra nemá na nejvyšší nastavení problém udržet trvalých 60 snímků při WQHD rozlišení 2560 x 1440 bodů. MXGP Pro se tak stává jasně nejhezčím dílem celé pětidílné řady. Jenže nebyli by to neschopní Italové, aby kvůli tomu něco neobětovali. Použitý Unreal Engine 4 totiž ani napodruhé nemají tvůrci dobře zmáknutý a kvůli náročnějšímu grafickému kabátku se jim vespod pěkně trhá.
Hra obsahuje 21 tratí, tedy o 2 více, než má minulá MXGP 3.
Prakticky neustále se někde něco dočítá, motorka i jezdec v menu, lokace po startu, a dokonce i blbé součástky při ladění a úpravě motocyklu. Kolizní model je plný zmetků, kdy tu samou překážku jednou projedete a o kus dále se o tu samou rozmlátíte, a hra kolikrát restartuje pozici, i když jste stále na trati. Tutoriál a volná jízda na hřišti nejde vůbec spustit, tradičně velmi střídmý online multiplayer nejen prakticky nikdo nehraje, ale dostat se do lobby jediného závodu (jiné režimy pro více hráčů tu nejsou, tedy nadále ani rozdělená obrazovka) je velká loterie, a když už to klapne, seance se nahrává klidně i 5 a více minut.
Je hodně vidět, že si Milestone s lepší fyzikou (na její počítání musí totiž hra alokovat více zdrojů) a jemnější grafikou hodně zavařili, protože jejich nová hra samozřejmě za naprosto neakceptovatelnou plnou AAA palbu je doslova prolezlá malými i velkými chybami takového kalibru, jakými minulý díl MXGP 3 rozhodně netrpěl. Ale ten je, pravda, zase pekelně ohyzdný… No a teď se vyberte mezi dvěma špatnými možnostmi… Navíc bych MXGP Pro ani neoznačoval za nový díl, jako spíše za druhý pokus o vylepšenou trojku, protože až na tu lepší fyziku, jemnější grafiku a tréninkovou část se stále jedná o obsahově prakticky identickou hru jako MXGP 3. Ano, milánští nás zase chtějí opít rohlíkem, ovšem je alespoň vidět, že když jim někdo dobře poradí, dokážou ze sebe vymáčknout již obstojnější hru, než ty sériové zmetky, které běžně produkují.
Hodnocení GamesBlogu: 6/10
Nejnovější komentáře: