Recenze Nobody Saves the World – hrdina bez kalhot

Kanadské nezávislé studio DrinkBox z Toronta si udělalo dobré jméno zejména svou sérií mexických akčních 2D plošinovek Guacamelee!, které v celkovém počtu čtyř dílů vycházely mezi roky 2013-2018. DrinkBox Studios si v roce 2008 založili tři pánové ještě pod jiným názvem Not a Number Software. Jenže záhy jim toto jméno přišlo trochu dlouhé a nepatřičné, takže se přejmenovali na současný DrinkBox. Prakticky celou svoji kariéru se věnují produkčně méně náročným 2D titulům, mezi něž můžeme zařadit jejich již osmou hru Nobody Saves the World. Na tomto akčním fantasy RPG v horním 2D pohledu ale již původní trojice autorů nepracovala sama, nýbrž se postupně studio rozrostlo až na dnešní skoro dvě desítky vývojářů, takže se rozhodně již nedá považovat za malý vývojářský domeček.

Ve hře Nobody Saves the World tvůrci znovu použili svůj dobře zvládnutý základ nejen ze série Guacamelee!, tudíž je i Nobody Saves the World postaven opět z velké míry na soubojích a bitkách. Hlavním hrdinou je, jak název napovídá, bezejmenný a nahý človíček, takový pan Nikdo. Mistr Nobody si jde takhle, jako každý den, normálně lehnout. Jenže po magické bouři, kdy do jeho domečku uhodí blesk, se pojednou ocitne v úplně jiné a neznámé říši středověkého typu zvané prostě The World, kterou napadly hordy různorodých netvorů a příšerek. A jelikož je místní hlavní kouzelník, jaký si obyčejně s nájezdy nepřátel dovede poradit, nezvěstný, resp. zřejmě unesený, obyvatelé takřka pohádkového království se upnou na vás. Vy totiž shodou náhod najdete kouzelníkovu hůlku, načež zjistíte, že má na vaše schopnosti neobyčejný vliv!

Pan Nobody Saves the World – opravdu!

I když jste jako pan Nikdo jen malý, nahý a beze zbraní človíček, záhy se díky kouzelné tyčce můžete neomezeně a libovolně převtělovat do různých forem života. Těchto forem Nobody Saves the World nabízí postupně celkem osmnáct. Nebude na škodu, když si je všechny zesumírujeme. Takže se ve hře můžete transformovat do těchto podob: kromě počátečního človíčka Nobodyho je to krysa, rytíř, vajco, hraničářka, zločinec, kůň, kouzelník (ne ten nezvěstný královský), slimák, kulturista, žába, mnich, zombie, mořská pana, duch, robot, nekromancer a nejsilnější je drak. Solidní výběr hrdinů, není-liž pravda? K těmto osmnácti postavičkám si dále v RPG duchu volíte až z osmdesáti speciálních dovedností, jaké můžete kombinovat. Klidně se lze vyprofilovat do podoby slimáka, metajícího ohnivé koule, a tak podobně.

Z tohoto je vidět jasný zámysl, kdy se hra věnuje zejména mlácení a střílení do všeho, co se před vámi hýbe i nehýbe. A opravdu, což je trochu ke škodě, v Nobody Saves the World nenajdete takřka ani špetku adventury, pokud tedy za dobrodružství nepovažujeme časté rozmluvy s obyvateli království, pro něž plníte úkoly. Jenže ty úkoly vždy spočívají ve vykosení určité lokace na povrchu i pod ním, takže Nobody Saves the World můžeme klidně zaškatulkovat jako fantasy mlátičku a střílečku v jeskynních, tedy příslušníka žánru Dungeon Crawler. I s touto koulí na noze je ale mlácení zdejšího neřádstva právě díky tomu převtělování do rozličných podob velmi zábavné, byť určitě stereotypnější než u graficky i mechanicky podobného titulu CrownTrick, jehož jsem na GamesBlogu představoval zrovínka nedávno.

A zábava se ještě zdvojí, když se do kobek, zahrad, hradů, vesnic, hvozdů a jeskyní vydáte ve dvou! Ano, Nobody Saves the World obsahuje kromě sólo hry taktéž možnost online kooperace ve dvojici. Je škoda, že to nejde i lokálně, protože ani ta obrazovka by se nemusela rozdělovat, ale i online je dobrá funkce. Nobody Saves the World totiž spolufinancoval Microsoft, protože si ho zarezervoval do svého programu Game Pass, takže pokud si předplatné platíte, zahrajete si Nobodyho zadarmiko. Kooperaci si objednal právě Microsoft, tvůrci na ní ze svého vlastního popudu zprvu nepracovali. Nicméně ani lokální spolupráce není úplně vyloučena. Autoři se nechali slyšet, že o ní do budoucna přemýšlí. Stereotyp, kdy do všeho neustále mlátíte, rozbíjí jednak stále nové typy příšerek a jednak procedurálně generované úrovně (dungeony) pod zemí, jaké musíte vykydlit. Na povrchu jsou lokace stálé.

Nepřátelé, kořist a zničitelné předměty jsou sice v jeskyních podobné, nicméně lokace jsou vždy při novém vlezu jinak rozmístěné a propojené. Obecně jeden průchod typickou podzemní lokací zabere zhruba mezi dvaceti až třiceti minutami. Na úplném konci, po vymlácení několika desítek stále silnějších vln potvor, vás pak v uzavřené aréně čeká závěrečný nápor mnoha protivníků, včetně nějakého toho silnějšího bossáka. Již zmíněný CrownTrick je naprosto nádherný, přičemž Nobody Saves the World je snad ještě hezčí! Grafika + velmi přehledná 2D kamera z horního ptačího pohledu značí vskutku vynikající až překrásný obrázek, jedno, jestli jste dole nebo nahoře. Autoři si pro Nobody Saves the World vyrobili svůj vlastní a zcela unikátní engine, jaký doposud u svých minulých titulů nepoužili.

Úžasný a barevný svět království The World

Veškerou grafiku pak ručně digitálním perem vykreslovali v Adobe Photoshopu a posléze rozanimovali ve specializovaném nástroji Harmony 21 od kanadské společnosti ToonBoom. Ten pro 2D animace používá např. Ubisoft či LucasArts. Obrázek je tak nádherně rozpohybovaný, pastelově barevný, živý a dokonale přehledný. Svým stylem mi zdejší postavičky připomínají groteskní americký animovaný seriál Ren a Stimpy z devadesátých let, ovšem autoři jako svoji inspiraci pro Nobody Saves the World uvádějí nintendovskou sérii Zelda. Zelda je ale mnohem více dobrodružnější. Nobody Saves the World je oproti ní jednak výrazně humornější (ano, není to žádná temná hra, ale spíše veselá) a jednak více zaměřený na bitky. Já hlavně u něj kvituji, že nemá žádný pixelart, ani dnes tak hojně používané mechaniky rogue-lite/rogue-like. Titul je to ovšem relativně náročný.

Nahoře je zatím klídek: pravidelně a v menších rozestupech jsou rozmístěné ukládací sochy, k nimž stačí přijít a hra se vždy neomezeně uloží. Jenže pod zemí již ukládat bohužel nejde a na jednu životní stupnici musíte projít až do konce k závěrečnému mega souboji. Tam bych podobné ukládací sochy určitě uvítal. Jediné usnadnění je teleport na konci jeskyně pro rychlé přemístění na její začátek, abyste nemuseli znovu zpátky na denní světlo procházet vyčištěné a prázdné chodby. Na druhou stranu mi dost vadí jiná věc: nahoře projdete a vyčistíte jednu lokaci, ale když ji opustíte a vrátíte se do ní, je zase plná těch samých nepřátel, což je dost otravné. A mimo té chybějící dobrodružné složky tu vlastně nezakusíte ani žádnou logickou/hádankovou.

Nobody Saves the World je totiž plně ponořen do kosení nepřátel a objektů, jako jsou např. vázy, nábytek a bedýnky, z nichž velmi často vypadává nějaká ta kořist, zejména penízky. V průběhu hraní máte jako hlavní úlohy čistit kobky a také má každá postavička své vlastní úkoly, ponejvíce se samozřejmě točící kolem likvidace netvorstva různými způsoby, třeba takovým rozšlápnutím, jak to vedle mečování umí forma rytíře. Je ale nepraktické, že přepínání postaviček probíhá kombinací držení tlačítka a vychýlení páčky (ovladače – ten je pro hru velmi doporučen), což probíhá v reálném čase (hra se nepauzne) a není to zcela přesné. Raději bych uvítal zkratku kupř. přes mačkání tlačítka, při němž by se listovalo po dostupných formách. Lokace s nepřáteli mají samozřejmě své obtížnostní úrovně, takže vždy víte, do čeho jdete.

A nechybí jak praktická minimapka v pravém horním rohu při hraní, tak i její velká kolegyně. Na konci putování, které podle opakování průchodů kobkami zabere zhruba mezi patnácti až dvaceti hodinami, ještě čeká nový a obtížnější režim New Game +. A možná někdo ocení, že pro hraní vám stačí průměrný a nepříliš výkonný počítač či notebook (minimum je pouze 2 GHz procesor, jakákoli DirectX 11 karta s 2 GB RAM a Windows 7 64 bit). Nobody Saves the World je tak naprosto překrásná a na pochopení nepříliš složitá akční fantasy 2D mlátička ve středověkém stylu, která zaujme nejen fantastickým audiovizuálem, ale hlavně převtělováním do unikátních hrdinů od vajíčka po slimáka. Škoda toho přílišného zaměření jen na boj, ale jinak je to pro všechny akčně nabité hráče jedna z nejlepších „menších” her, jaké si v letošní zimě mohou zahrát!

Hodnocení GamesBlogu: 8/10