Recenze Stranger Things: Obrácený svět

Když v roce 2016 Netflix vydal první řadu svého televizního seriálu Stranger Things, ještě nemohl vědět, že se z něj záhy stane globální značka a jeden z nejsledovanějších pořadů na streamovacích platformách současnosti. Hned po vydání a úspěchu úvodních dílů se objevily také první deskové hry vzniklé na základě licence, kterou Netflix začal poskytovat. Do dneška vznikl tucet stolních a karetních her, ale vždy se jednalo o únikové či hádací hříčky, jaké licenci využívaly jen na okraj. Teprve až aktuální novinka Stranger Things: Obrácený svět je skutečně originální a plnohodnotná desková hra, jež přímo zobrazuje události z prvních dvou řad seriálu Stranger Things.

Dnes tak Stranger Things najdete nejen na kartičkách hry Uno, což je západní varianta kartovky Prší, ale také jako téma nesmrtelné klasiky Monopoly, z níž zase vychází český klon Dostihy a sázky. Svět Stranger Things najdete taktéž ve videohrách. Tudíž se reálie ze Stranger Things objevily v řadách Dead by Daylight a Minecraft. Jako prozatím poslední videohra se před třemi lety představila retro adventura Stranger Things 3: The Game, která vyšla na mobilní i domácí platformy od mobilů přes počítače až po konzole. Žádný z výše zmíněných produktů ovšem vyloženě velkou díru do zábavního světa neudělal. Ta by se mohla naopak povést deskovce Stranger Things: Obrácený svět.

Obrácený svět, který k nám dovezl distributor Blackfire Entertainment (originál se jmenuje Stranger Things: Upside Down), totiž má na to, zaujmout jak přední fanoušky seriálu, tak i hráče, kterým podivné události v městečku Hawkins nic neříkají. Americký designér Rob Daviau se držel předlohy doslova jako klíště, takže jestli máte všechny lokace, postavy i události ze seriálu v malíku, u Stranger Things: Obrácený svět si budete lebedit! Rob se věnuje zejména jako spoluautor hlavně příběhovým deskovkám, nicméně má prsty i v mnoha dalších a výborných stolovkách. Když to vezmu od těch nejnovějších, tak zmíním kupř. Cthulhu: Death May Die (česky od REXher jako Cthulhu: I smrt může zemřít) či kuličkový Fireball Island.

Ježíši, jsme v háji jestli je to Demogorgon!

Dále se Rob Daviau podílel také na karetkách Machi Koro (česky od Mindoku), boží kooperativní sérii Pandemic (česky od Blackfire), novém Ticket to Ride Legacy: Legends of the West (Jízdenky, prosím! Legacy: Legendy západu od Blackfire), závodničce Thunder Road: Vendetta nebo na soubojové řadě Unmatched (česky od Albi). S Obráceným světem obdržíte s přimhouřením oka vlastně dvě hry v jedné: Jedna strana herního plánu a část karet se věnuje scénám z první série, zatímco druhá strana a taktéž jiný balíček karet vychází zase z událostí druhé sezony. Stranger Things: Obrácený svět je kooperativním titulem, takže i když to na bedně ani v návodu autoři nepíšou, v pohodě jej můžete hrát i sólo, kdy si pod sebe vezmete kontrolu dvou či tří postav.

Maximum tu je kvarteto hráčů na partii, přičemž jedna seance zabere zhruba kolem hodinky. Takže na rodinné i kamarádské hraní tak akorát. Stranger Things: Obrácený svět navíc není nijak složitou deskovkou, všechna pravidla pochopíte na první dobrou, jen si musíte dobře zapamatovat, co jednotlivé akce na políčkách herního plánu přesně dělají. Bohužel tu chybí přehledové či nápovědní karty a sumář pravidel na zadní obálce návodu popis akcí neuvádí. Na bedýnce úřadoval tiskařský šotek, kdy na stranách vymazal číslíčka o počtu hráčů, době hraní a přístupnosti. Pochválit musím praktický plastový insert i s průhledným víkem, v němž všechny komponenty mají své místo.

Jen při postavení na stojáka se karty sesypou, ale to se dá vyřešit gumičkami. Jinde mám plastové miniatury rád, ale tady bych těch dvanáct figurek raději vyměnil za kartonové, z něhož jsou ostatně provedeny dvě dodávky agentů. U nepřátel, mezi nimiž nechybí strašlivý Demogorgon, plast nevadí, ale figurky hlavních postav jsou si velmi podobné a při hraní jsme měli problém je rozpoznat jednu od druhé. Barevné rozlišovací stojánky by se hodily. Hlavní mechaniku celé hry autor postavil na žetonech. Stranger Things: Obrácený svět jich obsahuje sedmasedmdesát kartonových, přičemž rub mají stejný a na líci buď tlamu Demogorgona, či hodnotu od 0 do 5.

Kvůli tobě nás zabijou oba.

Protiváhou hodnot na žetonech, které nacházíte jako úkoly v lokacích na herním plánu, jsou vaše akční kartičky. Ty mají hodnoty od 1 do 3. Každý úkol či boj u sebe má sloupeček až čtyř těchto žetonů. Někdy alespoň vidíte horní hodnotu žetonu, jinak jsou ostatní obrácené líci dolů. Tudíž v jednom sloupečku může být hodnota žetonů maximálně 20 (4 x 5). Abyste misi splnili nebo souboj vyhráli, musíte na svých kartičkách dostat součet stejný, či vyšší, než je v žetonech sloupečku na lokaci, kde stojíte. Naštěstí můžete využít až dva užitečné předměty, které nacházíte, přičemž nebývá jinde zvykem, že zde nejsou na jednorázové použití a nemůžete je s ostatními hráči vyměňovat.

Podobně vám může další bodík do hodnoty přidat i kolega stojící na vašem políčku a velmi silní tu jsou společníci. Než se k nim dopíšu, rád bych představil všechny charaktery, za něž hrajete. Willovi kamarádi tu jsou všichni, tedy jak šišla Dustin, tak černoušek Lucas i věčně naštvaný Michael. Slabší polovičky jistě dají přednost Mikeově sestře Nancy nebo hysterické, ale neústupné Willově mámě, v seriálu skvěle zahrané Winonou Ryder. A borec na konec – na všechny dohlíží šerif Hopper. U něj se ale ilustrátoři vůbec netrefili, protože jako jediný si se seriálovou předlohou, hercem Davidem Harbourem, není ale vůbec podobný.

Každá ze šesti postav samozřejmě přináší svoji speciálních schopnost. U těchto dovedností se mi moc líbí, že vyloženě vychází z rolí v seriálu. Šerif je nejodolnější, když má stupnici strachu (to je zdejší zdraví) o tři políčka delší než ostatní. A také si strach kolegy na stejném políčku může hodit na sebe. Prostě borec, že? A Willova máma má zase +1 bonus ke své hodnotě při akci na záchranu svého chlapce ze spárů Demogorgona. To také skvěle sedí. Nemůžeme přehlédnout ikonickou El či Jedenáctku, ale ta originálně není hratelnou postavou. Svoji miniaturu ve hře sice má, ale jen na počítání kol do konce hry. Nicméně když se vám povede vyhrát nad sloupečky žetonů u jejích šesti akcí, Jedenáctka vám se svými nadpřirozenými schopnostmi může v partii citelně pomoct!

No tak, mluv se mnou, vím že jsi tady.

Abych se vrátil k pomocníkům. To jsou další vedlejší postavy seriálu Stranger Things, jež se zde přetvořily do podoby karet společníků, kteří se k vám natrvalo přidají, opět když zvítězíte nad jejich sloupečkem žetonů s čísílky. Hopper si k sobě třeba rád vezme své trochu natvrdlé policisty Callahana s Powelem, zatímco paní Byersové pomůže její starší syn Jonathan. Za to Nancy asi odmítne svého bývalého Steveho a dá přednost kamarádce Barbaře. I když jakákoli postava může k sobě mít jakéhokoliv pomocníka či pomocnici. Škoda, že pomocníků je na každou sezónu jen osm, však ani těch patnáct užitečných předmětů není mnoho.

Předměty jsou na rozdíl od pomocníků společné pro obě sezóny, které se tak odlišují ještě v herním plánu a scénami, tedy kartami, jaké na konci tahu hráče vynesou vždy nějakou negativní událost. Každá sezóna má své vlastní, krapet odlišné cíle, jaké pro výhru musíte splnit. V první sezóně je to logicky záchrana Willa z obráceného světa. Tu provedete tím, že si na třech lokacích právě v obráceném světě poradíte se sloupečky žetonů. Jenže ve sloupečcích jsou zamíchané nebezpečné žetony tlamy Demogorgona. Zrůda má dokonce vlastní políčka své síly, kde jsou místa až na osm sloupečků.

Pokud netvora pravidelně nenahlodáváte a sloupečky žetonů mu pomocí vašich akčních karet neodebíráte, Demák stále sílí a sílí… Žeton tlamy totiž má dynamickou hodnotu podle počtu sloupečků na jeho políčkách, takže až osm. A to už je problém udolat. Ještě ke všemu se vám krátí čas, než Willa zrůdy najdou, protože jak byste měli do třetice dobrat balíček akčních karet, je konec a všichni prohráváte. Stejně tak, pokud se nějaká postava tak vyděsí, že jí nevystačí její stupnice strachu. To se nám ale nestalo ani jednou, protože rovnou na několika lokacích v Hawkinsu na herním plánu se celkem levně můžete zase zpříčetnit.

Já si tě najdu. Ale teď musíš jít. Utíkej Wille, utíkej!

I když to takto na obrazovce nevypadá, přišlo nám, že je Stranger Things: Obrácený svět hrou snad až moc lehkou. V jednom až čtyřech hráčích jsem prohrál snad jen každou pátou seanci. Přitom vhodnou volbou hodnot žetonů do hry by se dala obtížnost jemně škálovat, ale výběr náročnosti hra neumožňuje. Komunita si ale vždy poradí, takže jakmile jsme kupř. zvýšili sloupečky žetonů u některých lokací o jeden až dva (začněte laborkou), hned jsme dostali na frak. Podobně lze odebrat všechny žetony hodnoty nula a nepoužívat je nebo k Demogorgonovi naložit ještě nějaký ten sloupek.

Když jsme si na začátku poctivě nabrali každý dva předměty a k tomu naverbovali ještě pomocníky, načež jsme se podle svého zaměření a vhodných předmětů vydali po herním plánu (kdo má + k akci záchrany Willa, jde k němu, kdo má + na jiné akce, jde tam…), jen sporadicky nás Demogorgon dostal. Výše zmíněné navýšení náročnosti nám ovšem zážitek zase vylepšilo, pak už byly partie Obráceného světa větší výzvou. Byť je někdy hra doslova přežetonovaná a žetony s číslíčky máte úplně všude, i tak nás to porovnávání číselných hodnot mezi našimi akčními kartami a sloupečky u akcí docela dost bavilo.

Obtížným hmyzem tu není je netvor samotný, ale také dvě hlídky agentů. Všichni vám totiž blokují jak cestu, tak i akci na lokaci, kde se právě vy i oni nacházíte. Jakmile je totiž někde jeden z těchto nepřátel, musíte s ním chtě nechtě místo akce lokace bojovat. Místy povrchně a zmatečně jsou sepsaná česká pravidla. Kupř. při boji s Demogorgonem se v nich píše, že po vyhrané bitce ho máte přesunout na přilehlé místo. Co to je přesně to přilehlé místo se ale nedozvíte. Přitom jednoznačnější by bylo napsat, že ho máte posunout na jakoukoliv ze sousedních lokací, jak je to správně.

Každopádně je jasné, že Stranger Things: Obrácený svět si více užijí diváci a příznivci seriálu, než ti, kteří ho neviděli. Určitě doporučuji zhlédnout alespoň první sezónu, protože jakkoli hra bavila všechny, tak se do ní více ponořili ti spoluhráči, kteří cyklus znají. Sice tu vlastně jen odebíráte a bojujete s žetony, dvě různé sezóny s jinými herními plány jsou fajn, stejně jako opravdu velké provázání s prvními dvěma řadami seriálu. Sólo hraní je neoficiálně možné a potěší i pečlivý insert či pohledné ilustrace. Jedno je tak jisté. Stranger Things: Obrácený svět je jasně nejlepší hrou jak na papíře, tak i z jedniček a nul, jaká na motivy seriálu vznikla.

Hodnocení GamesBlogu: 8/10