Dnes proběhla zpráva, že úspěšné české vývojářské studio Warhorse z pražského Karlína odkoupila vydavatelská společnost THQ Nordic. Ostatně její dceřiná firma Koch Media se ujala vydání Kingdom Come: Deliverance, tak to dává logiku. Ale jaká je vůbec historie THQ Nordic a co to je vůbec za podnik? Většině se asi THQ Nordic vybaví jako jeden z těch menších distributorů, který sice nemá žádné opravdu výrazné značky, ale hodně jich skupuje, včetně různých studií. Je pravda, že jeho specialitkou je odkup různých starých, zkrachovalých a vyčpělých, ale známých a kdysi třeba úspěšných známek, jimž dává nový život. Namátkou z poslední doby můžu jmenovat značky jako Darksiders, Desperados, Jagged Alliance, MX vs. ATV a Red Faction.
Společnost je to původně švédská, když ji v roce 2011 založil jako Nordic Games AB švédský podnikatel Lars Wingefors, a to na základě své jiné obchodní firmy Nordic Games Publishing. THQ do jména přibylo v roce 2013, kdy Nordic Games odkoupil zkrachovalou americkou firmu THQ, jež měla své hlavní sídlo v Kalifornii. A jelikož je známka THQ stále synonymum pro kdysi úspěšného a velkého producentského hráče, bylo jasné, že si ji Lars přidá do jména své firmy. Pan Wingefors ve Skandinávii dříve vlastnil (a stále asi i participuje) síť s herními obchody a podílí se také na výrobě interaktivních her, načež díky tomu mohl rozjet vydavatelství her ve velkém. Hned první rok života Nordic Games odkoupil rakouského vydavatele JoWooD Entertainment včetně jeho IP* portfolia, do něhož patřilo např. SpellForce, Painkiller, The Guild, Gothic, ale také slovenský Chaser.
O pár let později se naskytla příležitost, nakvartýrovat se po evropském také na severoamerický trh, protože THQ zavřelo krám. Hup, a do rodiny Nordic Games přibyla další cenná akvizice, o níž jsem již psal výše. Jelikož THQ na sebe podalo návrh na konkurz, bylo stále schopné likvidovat a prodávat svá aktiva, takže to nebyla jen prázdná jáma na peníze, ale potenciálním kupcům se jejich cenné značky mohly hodit. Kolem THQ tak nekroužily jen Nordic Games, ale také další velcí hráči jako Crytek, Sega, Take-Two a Ubisoft. Aktiva THQ se veřejně rozprodávala ve dvou aukcích, kterých se tito distributoři účastnili. Jenže jen jeden z nich překvapil všechny ostatní a odkoupil toho zdaleka nejvíce: Nordic Games. Byť je pravda, že zčásti to byly i značky, jež nikdo nechtěl. O nějakém Nordicu v Americe jaktěživ nikdo nikdy neslyšel a tak si novináři klepali na čelo: „Kdo to sakra je a kde na to vůbec vzal?”.
Nejvíce peněz v aukcích kupodivu utratil menší anglický vydavatel/vývojář Deep Silver z Basingstoke, jemuž kryla záda německá Koch Media. Za 28 milionů dolarů si vzal značky Metro a Saint’s Row. Druhou nejvyšší částku v aukcích utopila Sega, když si za 27 milionů dolarů koupila franšízu Company of Heroes i její mateřské kanadské studio Relic Entertainment. Take-Two zaplatilo 11 melounů za jediné Evolve, zatímco Nordic Games sice utratily směšných 5 míčů, ale za tyto drobné získaly daleko větší množství značek než všichni ostatní (bylo jich přes 150!). Navíc na to Lars šel hodně chytře. Od finančně pořešeného THQ, které z aukcí více méně uspokojilo své věřitele, odkoupil jejich známou ochrannou známku, načež tím dokonale vytřel ostatním zrak. Za nejméně peněz získal nejen stovky známých herních známek, ale také stále hodnotnou ochrannou známku THQ, což začal hned hojně využívat. Znovu vydávání starého portfolia THQ, a nejen jeho, začalo generovat tolik financí, že si mohl znovu smlsnout na odkupu značek Atari a DTP Entertainment.
Ve stejném roce 2016 nyní již THQ Nordic za 140 milionů dolarů pohltilo jednoho svého konkurenta, německá Koch Media, čímž Švédovi spadlo do kapsy další velké množství cenných známek jako Dead Island, Homefront, Metro a Saint’s Row. Nyní tak má THQ Nordic přes 1000 zaměstnanců a více než 200 herních značek, když naposledy odkoupilo další franšízy v podobě Kingdoms of Amalur, Second Sight, TimeSplitters a čerstvě samozřejmě i Kingdom Come: Deliverance. Aktuálně tak THQ Nordic drží světový rekord v počtu odkoupených IP*, přičemž se sázka na jejich znovu vydávání v občerstvené a moderní formě, zdá se, vyplatila.
Pořád jsem se ale nedostal k tomu, jak v Nordic Games získali takové velké peníze, aby si mohli dovolit postupně skoupit snad půl evropského herního byznysu? V roce 2000 malou, ale prosperující firmičku Nordic Games, která, jak sem již uvedl, vlastnila herní obchody a bazary, odkoupila britská obchodní síť GamePlay za 6 milionů liber, aby ji o několik let později od krachujícího GamePlaye Lars zase pěkně zpátky stáhl za pouhou 1 libru. Dobře, byla to náhoda, ale je to solidní obchod, že? Díky tomu mohl Nordic rozjet ve velkém nový koncept svých obchodů, které zmodernizoval a rozšířil. A pak už je to známá písnička, odkup, odkup, odkup a zase odkup. Zpočátku, než Nordic Games začaly vydávat své vlastní nové hry či verze, firma alespoň znovu uvedla na trh staré tituly, jejichž franšízy dříve odkoupila. A asi nemusím dodávat, že díky hotové práci to bylo velmi levně.
Každá taková značka se sice nijak závratně neprodávala, ale globálně to nebyly vůbec marné peníze, protože titulů bylo hodně a s minimálním marketingem a náklady na distribuci v mnoha zemích generovaly a stále generují sice malý, ale stálý a spolehlivý příjem. Ročně to je podle vlastních slov Larse Wingeforse na jeden titul průměrně mezi 30 až 70 tisíci dolary. Neříká se snad, že nemusí pršet, hlavně že kape? I to je dobrý byznys a díky tomu začal finanční polštář, vyprášený po masivních odkupech, zase pomalu narůstat. A jelo se dál!
THQ Nordic je i nadále stále hladové, když naposledy zrekvírovalo další značky typu Alone in the Dark, Carmageddon, Delta Force, Jagged Alliance, Outcast, Sine Mora. Sphinx a WreckFest, načež vydalo i zbrusu nové a vcelku úspěšné tituly, jako např. SpellForce III a Elex. Čestvě má THQ Nordic již tucet poboček a studií v 5 zemích na 2 kontinentech, včetně našeho Warhorse Studios. I nadále profituje z vydávání starých známých značek buď v původní podobě, nebo na jejich základě tvoří a vydává zbrusu nové díly. Ve Skandinávii přitom stále provozuje zejména velkoobchodní prodej her a další pobočné společnosti zabývající se vývojem, distribucí a koncovým prodejem.
Zatím mu všechno vychází a díky němu staré a dříve dobré hry i nadále přežívají, ale podobných hvězdných bublin jsme ve vydavatelském herním byznysu přece v blízké i dávné historii zažili hodně, načež často následovalo rychlé splasknutí, viz. neslavné konce firem jako 3DO, Acclaim, Atari, Crytek (ten přežívá), Empire Interactive, DTP Entertainment, JoWooD Entertainment, MicroProse, Midway, Ocean Software, Psygnosis, SCi Games, Sierra Entertainment, THQ… Tak snad v THQ Nordic ví, co dělají, a už jen kvůli české akvizici, doufám, brzo nezavřou krám.
IP* – zkratka pro Intellectual Property (duševní vlastnictví), tedy státem chráněná označení výrobků a postupů, např. ochranná známka, design, průmyslový vzor, patent.
Super informativní článek, snad jediný na českém webu, kde se jen neopsala tiskovka. Tleskám!
Díks.