Když v roce 2012 vyšla první Forza Horizon, klasická série na uzavřených tratích Forza Motorsport již měla za sebou kvarteto dílů, protože první Motorsport ještě na starý Xbox vyšel už před 14 lety. Jenže Motorsport byl extrémně úspěšný a tak padlo rozhodnutí, že se série nově podívá v trochu odlehčené formě i na otevřené tratě, které do té doby patřily sérii Need for Speed či Test Drive: Ultimate. Ani vstup do podstatně svobodnějšího závodění nezklamal a tak dnes můžeme těžit z dvojboje, kdy pravidelně v sudé roky vychází klasická Forza Motorsport, načež ty liché zase Forza Horizon. Pročež se od toho roku 2012 celá Forza řada etablovala jako etalon konzolových závodních her, jenž dokázal předjet i dříve tak slavné Gran Turismo.
Úvodní Forza Horizon byl ještě takový pokus, jestli se pouťovější odbočka chytí, takže hra v porovnání s výtečným Motorsportem 4 (ten považuji za nejlepší díl) byla o dost střídmější. Jenže svobodnější závodění bylo velmi zábavné a pečlivě vymodelovaný jednolitý svět podzimku v americkém státě Colorado nabídl do té doby nebývalou porci svobody. Dnes se dá Forza Horizon, kterou si zahrajete díky zpětné kompatibilitě krom Xboxu 360 i na Xboxu One, běžně pořídit v herních bazarech kolem 4 stovek. To je na tak starou hru docela dost a jen to potvrzuje, že se i dnes jedná o jeden z klenotů závodního žánru na Xboxu 360. Já jsem nedávno celou hru kompletně dokončil, což mi zabralo 15 hodin čistého času jízdy a celkově kolem 25 hodin.
Na Forzu to sice není mnoho, ale kvituji stále zábavnou a nenudící kampaň, kdy pro absolutní ovládnutí Horizon festivalu musíte zajet celkem 118 různých jízd a závodů (+ dalších 28, když počítám stahovatelný datadisk Forza Horizon Rally). Celkově jsem najezdil přes 1800 km, a to na jedné velké mapě Colorada jež má plochu 180 km² a 216 různých silnic. Když pak spočítám všechny přídavné balíčky aut (včetně Rally balíčku), obsáhlá garáž se zastavila na čísle 190 automobilů od 51 značek, což na první hru řady, která začala na 126 vozech, věru nebylo špatné. V kampani postupujete žebříčkem 250 jezdců přihlášených do festivalu a sbíráte 7 náramků za postup do dalších úrovní turnaje.
Kvůli omezenému výkonu konzole sice Forza Horizon přešla z 60 snímků/vteřinu jen na polovinu, ale zase to nahradila zvýšenou dohledností až 32 km (vždy jste viděli dopředu minimálně čtvrtinu mapy) a různorodou denní dobou s krásnými východy a západy slunce, kdy vozy automaticky rozsvěcovaly světlomety. Hodně jsem ocenil, že tvůrci z britského studia Playground Games neškudlili a dokonce si zaplatili licence i na okolní provoz, takže kolem vás často jezdí skutečné vozy typu Chryslera PT Cruiser, Fordu Taurus, Nissanu Leaf, Toyoty Prius, Volkswagenu New Beetle či Volva V30. Jízda ovšem nebyla ani zdaleka tak svobodná, jako je v sérii Horizon dnes, protože skoro všude vás na vozovkách přidržovala svodidla. Nyní už se v novějších dílech můžete vydat prakticky kamkoli i mimo silnice a cesty.
Dodnes si ale pamatuji na velmi citelný „catch-up”, tedy neviditelné lano mezi vozy, protože hra kolikrát uměle přidávala pod kotel slabším autům soupeřů, kterým byste v reálu pěkně natrhli zadek. Např. jsem šel do duelu s vytuněným Bugatti EB110, načež jsem celou dobu stíhal Nissan GT-R, jenž by ve sktuečnosti proti bugatce, nota bene na rychlé a přímé dálniční trati, neměl šanci. Na svoji dobu, a vlastně i dnes, je první Forza Horizon stále výtečnou hrou v krásných exteriérech, jež dala vzniknout dalším třem následovníkům, jimž dnes naprosto neotřesitelně patří trůn pro nejlepší závodní hru s otevřeným světem. Ale co je hlavní, na rozdíl od mnohdy velmi stereotypních silničních forz, se dá Forza Horizon velmi zábavně celá dohrát, aniž byste usínali u stále stejných závodů na stále stejných tratích.
Moje recenze z roku 2012 pro EuroGamer.cz:
Teprve až po čtyřech dílech a svěření vývoje hry zcela novému externímu studiu zažívá série Forza vlastně poprvé obrovský přelom a nebál bych se říci i revoluci. Skoro všechno, co milujete na předešlých ryze silničních dílech, nechává v prachu za sebou, aby se na závodění podívala úplně novým způsobem, i když jasně inspirovaným konkurenčními tituly. A ono to asi chtělo podobně velký řez, protože kvarteto minulých dílů sice tvoří postupně cizelovanou špičku konzolového závodění, ale přiznejme si to, je to stále to samé. Až do pětice tak Forza ožívá největším počtem premiér na svém vlastním písečku, čímž se zase vracím na začátek v potvrzení, že podobně tolik odlišný a čerstvý díl tu do čtvrtého dějství rozhodně nebyl.
Zapomeňte tak na permanentní okruhy a přeneste se do svěže podzimního venkova inspirovaného Coloradem, který tvoří jedna obří svobodná mapa s okolním provozem ve stylu Test Drive Unlimited. Možná že vám budou důvěrně známé některé pamětihodnosti, přírodní úkazy a stavby ze skutečného Colorada, nicméně veškeré názvy lokací i silnic nejsou smyšlené, nýbrž přenesené z jiných států USA. Ano, tolik fantazie ve svém světě Forza ještě nezažila.
Festival rychlých kol
Nejen centrem celé mapy, ale celé Forzy Horizon je prestižní, ale oproti konkurentům a Need for Speed obzvláště, už legální závodní a hudební festival Colorado Horizon. Ten je zdálky jasně viditelný díky neonům a svítícímu lunaparku, kam vedou kroky i vašeho nemluvného řidiče, který se chce jednak alespoň kvalifikovat a když petrolheadský bůh dá, tak i celý festival vyhrát. Další novinkou ve Forze je tak nejen minimalisticky nastíněný příběh o cestě na úplný vrchol, ale i působivá videa, která často uvádějí vaše další jízdní kroky.
Hned zkraje hry jsem si tak vzpomněl na pouštní festival v Motorstormu, z něhož si Horizon vzal inspiraci také v představovačkách závodů, jež stejně tvoří reklamní kartičky s popisem podniku. Jakkoli poprvé usednete do nového SRT Vipera, zažívajícího ve videohrách také virtuální premiéru, v další přibližovačce už řídíte zase sterilnější Corrado VR6, čímž chci naznačit, že zde často měníte, i bez nutnosti nákupu, auta jak na běžícím pásu. Tím se Horizon znovu přibližuje svým arkádovějším bratříčkům.
Stejně jako nyní již veselejší a pastelovou grafikou, která mi spolu s pouťovějšími proprietkami festivalu, jako jsou lasery, neony, konfety a reklamní poutače, ihned připomněla sérii DiRT. Ano, jestli se stylem Forza něčemu velmi podobá, pak jsou to tyto terénní závody, však i Colorado Horizon je americký adrenalinový festival úplně stejně, jako X-Games z DiRTu. Zde ovšem pravidelně zapadá sluníčko, které tak na živé krajině vykresluje půvabné světelné obrazce, jasně viditelné do dalekých horizontů, jež jsou zde až 32 kilometrů před vámi.
Nejen zbrusu nová a svěží přírodní krajina, jakoby ještě nepoznamenaná stopami po spálených gumách, olejovými loužičkami a benzínovými výpary, je parádní vizitkou Horizontu, ale to je i zmíněná daleká viditelnost a dynamická denní doba, jež v neustálém koloběhu nechává vyniknout světelným kuželům žel nezničitelných reflektorů aut. Ostatně možnost zapnutí přímo zmíněného „kosmetického poškození” mluví sama za sebe. V tomto je Horizon slabšího ducha, protože auta se moc fešně nedemolují, jejich poškození pak na jízdu nemá jakýkoli vliv a trvá vždy jen dočasně.
I Forza Horizon ctí tradici celé série a obsahuje vítané počeštění všech nabídek a titulky. Pravda, že z některých výrazů leze mráz po zádech a drobná část včetně videí zůstala nepřeložená, ale i tak je to rozhodně příjemné pro jazykově méně vybavené hráče. Hra ale již neobsahuje žádný tištěný manuál a ani na disku v elektronické podobě žádný nenajdete. Forza totiž plnou vahou odvážně šlápla do písečku jí neprobádaným, tedy do spíše arkádovějšího hřiště, čemuž je přizpůsoben celý jízdní i fyzický model, oproti svým bratříčkům dosti zjednodušený. Zpočátku jsem z toho byl na větvi, nicméně postupně jsem si zvykl a teď musím souhlasit, že se prostší jízdní vlastnosti s důrazem na smykování do rámce zábavného festivalu nakonec dobře hodí.
Na arkádové notě
Ať už vodíte lehký a malý abartek, nebo monstrózní pikap Raptor F-150, oba jsou velmi ochotní k přetáčivému smyku, pálení gum (na kouřových efektech hra věru nešetří) a vůbec házení zádí v táhlých driftech, čemuž sekunduje utlumená simulace odstředivých sil podle hmotnosti vozů. Tady prostě tunu navíc nijak neřešíte a v závodě se stopy držíte skoro stejně, ať už jste lehcí či těžcí. Horizon už je prostě více arkáda se specifickým řízením, byť je jízdní i fyzický model postavený na základech Forzy 4. Pokud si libujete v rozmáchlých gestech a driftech, tak zde budete vrnět blahem, nicméně vyznavači akurátního řízení to tu budou mít krapet těžší. Velmi citelně si ovšem ovládání můžete ovlivnit volbou ze tří stylů řízení: od asistovaného pro úplné nováčky, přes arkádově normální, až po simulační, který ale jen fyzické zákony hry vyžene o dost výše, takže se budete občas klouzat jak po ledě.
Já přitom arkádový projev obchodně nazvaný Forza 4 Lite nepovažuji za mínus, protože jsem naopak rád za takovou změnu, vyžadující zcela nový pohled na řízení oproti v realitě naprosto vycizelované čtyřce. A ve spolupráci s obvyklou armádou pomocníků si stejně řízení dokážete přizpůsobit naprosto precizně. Možná, že si tvůrci arkádovou příchutí tak trochu umyli ruce, protože se poprvé v sérii s Forzou vrhli nejen na rozpálený asfalt, ale i mimo něj. Nejde tady sice o plnohodnotné rally etapy, jako je umí např. Gran Turismo 5 na PS3 (ty možná přijdou později ve velkém rally DLC), ale hra dokáže nově předvádět i nezpevněné povrchy od velejemného písečku, až po hrubší šotolinu.
Jakkoli se vám mimo vozovku všechny povrchy stejně smrsknou na jednu prašnou drť, když si k tomu přidáte obří rozlohu světa s desítkami kilometrů silnic a cest, které vedou od jezer, plání, pouští, přes lesy, vísky, skály, až k vysokým štítům, tak dostanete v kuse mnohem rozmanitější závody, než jsou snad všechny předešlé forzy dohromady! Ani po dvou dnech a pěti-šesti hodinách v kokpitech vozů, jsem nemohl brblat, že jsem jel někde znovu, nebo nedej bože rovnou několikrát na stejné trati, což je známá forzí bolístka!
Větší svoboda
V Horizonu jezdíte nejen po spojovacích cestičkách, silničkách a dálnicích, ale i po speciálních uzavřených okruzích ve dne i v noci, a to jak na asfaltu, tak i mimo něj, popř. klidně i v kombinaci. Přitom vodit rychle takové Ferrari FXX na hrbolatém písku je dobrý sport, však závody jsou nejen díky tomu velmi živelné, protože AI jezdci často vyvádějí a bourají jako ti živí a neztracení kontaktu s polem pomáhají i svodidla, které nyní opravdu vodí. A co pak, když dorazíte třeba k zdánlivě opuštěným železárnám? Voilà, najednou se v závodě ocitnete za továrními halami uvnitř ukrytého okruhu, o kterém jste neměli ani páru, abyste se v dalším podniku zase vrhali okolo tryskajících gejzírů serpentinami okresní silnice v žáru zapadajícího slunka.
Přitom se zde stále servíruje ta příjemná sandboxová svoboda, kdy se můžete klidně jen tak projíždět celou mapou a poznávat Colorado. Jenže pozor, často tu kolem vozovek najdete nějakou atrakci pro zahnání nudy! Co takhle staré stodoly ukrývající vraky slavných automobilů, které vám dvorní mechanik festivalu krásně zrenovuje a dopraví do garáže? Vtipné jsou billboardy kolem silnic, za jejichž projetí se vám zvyšuje sleva na nové díly do tuningu, a také radary, porovnávající vaši maximálku s online žebříčky.
Inspirace jasná!
Otevřenou náruč Horizonu ilustruje už jen větší počet přístupných závodů, než tomu bylo dříve, mezi nimiž si vybíráte na přehledné satelitní mapce, jakoby z oka vypadlé té v TDU. Buď tak využijete přesun po svých s hlasovou navigací na vybrané místo, nebo dáte přednost bleskovému dovozu vozů mezi detašovanými pobočkami festivalu a centrálou. Střed mapy s festivalovým městečkem pak nabízí tradiční Forza koktejl s lakovnou (import vašich designů a polepů z Forzy 4 povolen!), tuningovou dílnou, automobilovými kluby a showroomem.
Střídmější nabídka nových vozů (bez Porsche) nechává prostor pro placená DLC. Vyjde minimálně 6 balíčků, každý se 6 vozy, přičemž venku už je první říjnový balíček za 400 MS bodů s vozy Chevrolet Bel Air 57″, Ford Mustang Boss 302 Coupé 13″, Alfa Romeo 8C Spider 10″, Lamborghini Aventador J 13″, Gumpert Apollo E 12″ a Ferrari F-599XX Evo 12″. Pokud plánujete nákup všech DLC, 400 MS bodů (15%) ušetříte pořízením tzv. Sezónní vstupenky, kterou si předplatíte prvních 7 balíčků. Tato permice stojí 4000 MS bodů a navíc k ní dostanete další bonusové vozy zdarma.
Tento autosalón nabízí necelou sto třicítku vozidel z velké části převzatých z minulé Forzy, což znamená, že se Horizon krapet vyfoukl ve svém objemu, v porovnání s okruhovými díly. I celková porce 118 jednotlivých podniků, které musíte absolvovat do konce festivalu, je sice střídmější než minule, ale ono to vůbec nevadí. Naopak, tady snad už nezažijeme to nudné kroužení do aleluja pro 100% dokončení všech závodů, jak se to děje třeba ve Forze 2. Vaší kvalifikací jsou pak barevné náramky, které si vyjezdíte, přičemž s každou novou barvou postupujete nejen na nový level jako respektovanější řidič, ale hlavně se vždy na mapě zobrazí čerstvá várka podniků.
Ústupky se najdou
Kvůli širé krajině a dalekému rozhledu ale muselo zákonitě dojít k řezům, protože Xbox 360 už není tolik silný v kramflecích. Velká škoda je zejména snížení počtu závodníků na 8. Méně detailní vozy a hlavně hrubější okolí oproti čtyřce skoro ani nepoznáte, naproti zase dostanete mnohem luxusnější kokpity. Na efekty počasí výkon také nezbyl, byť navíc musel být snížen i framerate na polovic z 60 FPS, což je ale také prakticky neviditelný ústupek. To mě spíš více mrzí horší zvuky motorů aut a hlavně konec splitscreenu. Zůstal tak pouze online multiplayer pro 8 hráčů, obsahující 7 typů závodů (ve volné jízdě ovšem bez okolního provozu), včetně na Forzu netypických arén pro destrukční derby.
Hraní úvodu Forza Horizon
Offline hráči přijdou o hodně, protože za úspěchy v živých jízdách dostáváte bonusová auta, stejně jako příjemné hrsti zkušenostních bodíků a hlavně peněz na nákup dalších automobilů. Nicméně osobně mi online závody dost lagují a zatím velmi zlobí i hlasová komunikace skrývající hlasy jezdců za nesrozumitelné škrkání. Oblíbení Rivalové zůstali, spolehnout se můžete i na foto režim, natáčení videoklipů či opakovačky. A nakonec ještě doplním, že kvůli směřování hry už v ní samozřejmě nenajdete aukce vozů, telemetrii a zahřívání/opotřebování pneumatik.
Forza Horizon v číslech:
- 216 silnic na projetí
- 127 automobilů na nákup
- 118 podniků na zajetí
- 100 billboardů na ničení
- 67 skladeb v rádiích
- 65 typů povrchů
- 51 značek vozů
- až 32 kilometrů dohlednost
- 31 radarů na překonávání rekordů
- 30 FPS snímkování
- 15 výzev sponzorů pro plnění
- 10 festivalových základen pro rychlý přesun
- 8 aut v jednom závodě
- 7 náramků na získání
- 7 typů závodů v multiplayeru
- 4 stupně AI
- 3 typy řízení
- 3 rádia na poslech
- 1 centrála festivalu s obchody a dílnou
- 1 řidič za kterého hrajete
Forza Horizon nově odvážně míří na jinou cílovou skupinu, přičemž její živelné závody v otevřeném světě se na arkádovější notě velmi povedly. Máme tu tak jasně nejrevolučnější díl v sérii, který nabízí obrovskou rozmanitost a zábavu prakticky pro všechny druhy řidičů, takže si v ní to svoje najde publikum odkojené jak simulátory, tak i závodními arkádami.
Hodnocení GamesBlogu: 9/10
Nejnovější komentáře: