Jó, na třetího dirta jsem se jářku dost těšil, ale abych pravdu řekl, ne zcela naplnil mé očekávání. Trojka je totiž ve skutečnosti jen velmi málo odlišná od přechozích dvou dílů, navíc mnohem více cílená na skupinu zejména amerických casual hráčů, která hraje zásadně s joypadem, z pohledu zpoza vozu, a s nejlehčí, nebo druhou nejlehčí obtížností. Ano, právě takováto cílovka vyšla Codemasters z dřívějšího průzkumu hráčů dirta, který je dosti zajímavý a překvapivý, takže se mu budu určitě ještě věnovat v nějakém dalším příspěvku.
Jde o to, že koncept, uvedený jedničkou, zůstal prakticky beze změn zachován. Tedy postupně se rozšiřující meníčko různorodých závodních disciplín, které si můžete dávat v libovolném pořadí, nebo některé klidně přeskočit. To je sám o sobě skvělý prvek, který jsem chválil již v mé recenzi prvního DiRTa pro server Hrej.cz. To samé samozřejmě zůstalo i do trojky, pouze první výtka, že počet závodních disciplín kupodivu ještě zeštíhlel na pět, takže je ze všech tří dílů dirta nejmenší. Divím se, proč tvůrci prostě nevzali všechny typy závodů z minula a nespojili je do jedné hry, což by zajistilo mnohem větší bohatost ježdění.
Druhou výtku bych směřoval na závodní lokace, kterých je také jen pět, což je znovu nejméně ze všech rallye her od Codemasters. Finsko, Keňa, Monaco, Norsko a USA nevypadá papírově špatně, ale vězte, že ne všechny země a jejich příslušné trasy si můžete zajet zcela ve všech režimech, mezi nimiž třeba velmi postrádám vynikající pouštní závody kamionů z jedničky, které se neobjevily ani v druhém dílu. Díky tomu bych jinak stále velmi rozmanitou kariéru ani nepovažoval za nějak extra dlouhou, jako je třeba stejný mód v Shiftu 2.
Já jsem jí celou, pouze vyjma driftů, které mě zhusta nebaví, dojel přesně za den a dvě odpoledne hraní, což bych šacoval na celkový hrací čas okolo 20 hodin nejvýše. Není to málo, ale já prostě čekal více. Z mého pohledu je ale hodně špatný extrémně arkádový jízdní model, jenž moc reality při jízdě po nezpevněných površích nepřinesl. Ano, však celá série Colin McRae Rally byla vždy snad jen vyjma druhého dílu jasně arkádového směrování, protože přiznejme si, Britové prostě dobrý fyzický a jízdní model neumí.
Však si pamatuji, že když Sony vypustila první WRC pro PS2, tak v Albionu jen spráskli ruce a další Colin už byla ještě větší arkáda, než ten předchozí. Je sice na preferencích, jak kdo jezdí, ale já si zdejší jízdní model moc neužil. Ze začátku jsem stále bojoval s velkou přetáčivostí už na drobný pohyb analogovou páčkou (volant nebyl k dispozici) a moc velký záběr ruční brzdy. Časem jsem si zvykl a začal si jízdu více užívat, přičemž se mi opravdu zalíbila pozměněná varianta na dřívější závody do vrchu, kdy ve trojce už jedete sice jen skoro rovně a bez převýšení po klasických rally erzetách, ale zase s velmi výkonnými speciály typu Audi Quattra S1 ohromnými rychlostmi, takže jízda proti času byla velký adrenalin!
On ostatně celý vozový park zaslouží velkou poklonu, zvláště proto, že cílí hlavně na historické vozy od šedesátých let po devadesátá, což mám mnohem raději, než současné šunky s šestnáctistovkovými motory, nad nimiž se musí létající Henri Toivonen, zahynuvší v roce 1986 na šílené Lancii Delta S4, skorem obracet v hrobě, jaká jsou to letos šlapací autíčka. Dirt 3 obsahuje přesně 49 vozů (většina médií prostě zaokrouhluje na 50), což je tuším stejně jako má dvojka a o tři více, než má jednička. To jsem si přátelé nechal líbit: první Mini Cooper, Renault Alpine A110, Escorty, Delty, Sierra RS500, Fiaty 131, samozřejmě Quattra, Metro R64 a další. Kvituji poprvé v sérii přítomnost pravých WRC v podobě Loebovy C4 a Hirvonenova Focusu, byť s těmito hvězdami, které natrhnou opět hlavní postavě trojky Kenu Blockovi prdel raz dva, se vůbec nepotkáte. Pouze škoda, že překvapivě chybí škodovky.
Však si Block do trojky prosadil svojí akrobatickou Gymkhanu, jakožto další velkou novinku hry, já ale dávám přednost klasické rally, nebo alespoň hromadným závodům. Naprosto slintózní je ale ještě vylepšený destrukční model, který muchlá a ničí nejen kastli v trojce velice ochotně i při malých nárazech, ale ještě to navíc skvěle vypadá třeba při zpomalených opakovačkách, které můžete uploadovat rovnou na YouTube. Perfektní je také míra všech asistencí a konečně do třetice různé počasí (jasno/oblačno/déšť/sněžení/mlha) a různá denní doba každého závodu (ráno/večer/noc). Jen škoda, že díky tomu málu lokací si dobrou polovinu kariéry zajezdíte stále na těch samých tratích.
Co naplat, ale stále i přes ty výtky musím chtě nechtě uznat, že i třetí dirt je moc povedená hra, protože balík několika různých typů závodů při různých podmínkách je prostě i do třetice moc zábavná věc a ježdění mě tady hodně bavilo, i když bych trojku řadil na stejný stupínek oproti svým dvěma předchůdcům stejného názvu. Jo, a výborný je i v dirtu premiérový splitscreen s možností jezdit i za jeden stejný tým! Dnes jsem psal na svůj Twitter, že reálné recenze a nikoli ty úplně první a nedůvěryhodné, budou dávat mezi 7-8/10, což naše domácí média zatím potvrdila.
Kolega Pavel Oreški dal na Eurogameru v podrobné recenzi 8/10, zatímco na Hrej dali v hodně krátkém článku 7/10, ale zase mě potěšili tím, že zmiňují a kriticky hodnotí mnohé prvky (třeba to mrzuté opakování tratí v kariéře), které ostatní přešli, nebo si jich nevšimli. Nu a na Games.cz dali stejně jako Eurogamer, byť si autor malinko plete názvy béčkových vozů: Lancia Delta jezdila jako zmíněná S4, nikoli Integrale, což byla slabší verze po zrušení skupiny B a Ford RS200 byl překřtěn na R2OO (s dvěma óčky místo nul), ale to je celkem jedno, jen mě to trochu rozesmálo. Pokud se ptáte, jak bych hodnotil já, tak si počkejte na nové Score, kde vás čeká pozdější, ale o to podrobnější čtyřstránková recenze.
Oficiální www stránka Dirt 3 je zde.
Nejnovější komentáře: